USNESENÍ SOUDU
(první senát)
8. října 2008
Věc T-23/05
Éric Gippini Fournier
v.
Komise Evropských společenství
„Žaloba na neplatnost – Žaloba na náhradu škody – Veřejná služba – Povýšení – Udělování prioritních bodů – Akty nenapadnutelné žalobou – Přípravné akty – Nepřípustnost“
Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je jednak zrušení rozhodnutí Komise neudělit žalobci žádný prioritní bod generálního ředitelství za povyšovací období 2003, zamítnutí jeho odvolání k výboru pro povýšení týkající se udělení prioritních bodů pod jakýmkoli názvem a zamítnutí udělení prioritních bodů žalobci za pracovní činnosti v zájmu orgánu, a jednak návrh na náhradu škody.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako nepřípustná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Systém povyšování zavedený Komisí – Uzavření povyšovacího období aktem obsahujícím rozhodnutí, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků a rozhodnutí, kterým se určují body udělené úředníkům – Autonomní rozhodnutí, která mohou být napadena samostatnými žalobami nebo jedinou žalobou
(Služební řád, články 45, 90 a 91)
2. Úředníci – Žaloba – Předmět – Určení návrhem na zahájení řízení při dodržení rámce vymezeného stížností
(Služební řád, články 90 a 91)
3. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Předmět sporu – Vymezení – Změna v průběhu řízení – Zákaz – Rozhodnutí, kterým bylo v průběhu řízení nahrazeno napadené rozhodnutí – Nová skutečnost
(Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 48 odst. 2; služební řád, články 90 a 91)
1. V rámci systému povyšování zavedeného interním předpisem Komise, který spočívá na zohlednění nashromážděných zásluh v podobě každoročně shromažďovaných bodů a ve kterém povyšovací období končí aktem komplexní povahy v tom smyslu, že zahrnuje dvě různá rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, z nichž jedno stanoví seznam povýšených a druhé celkový počet bodů úředníků, na nichž se prvně výše uvedené rozhodnutí zakládá, představuje toto rozhodnutí, kterým se stanoví celkový počet bodů, autonomní akt, který může být jako takový napaden stížností, a případně žalobou k soudu v rámci procesních prostředků upravených služebním řádem.
Nepovýšený úředník, který nemá v úmyslu napadnout své nepovýšení v rámci dotčeného povyšovacího období, ale má v úmyslu napadnout pouze neudělení určitého počtu bodů, které mu nemohou zajistit dosažení povyšovacího limitu, může podat stížnost a případně žalobu k soudu proti samotnému aktu, jímž se udělují body a který vůči němu má konečné právně závazné účinky.
Naproti tomu nezbytné přípravné akty, které předcházejí konečnému rozhodnutí, nemohou být předmětem samostatné žaloby, ale jejich legalita může být stále napadena v rámci žaloby směřující proti konečnému rozhodnutí.
Rozhodnutí o udělení či odmítnutí udělení určitého počtu bodů pro potřeby povýšení dotčenému úředníku představují takové přípravné akty, které mohou být napadeny pouze v rámci žaloby směřující proti konečnému rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování.
(viz body 60 až 62, 64, 65 a 67)
Odkazy: Soud, 19. října 2006, Buendía Sierra v. Komise, T‑311/04, Sb. rozh. s. II‑4137, body 90 až 92, 97 a 98
2. I když je správní stížnost stanovená čl. 90 odst. 2 služebního řádu nezbytným aktem, který předchází podání žaloby proti aktu nepříznivě zasahujícímu do právního postavení osoby, jíž se služební řád týká, nic to nemění na tom, že je aktem odlišným od žaloby stanovené čl. 91 odst. 2, jejíž předmět a důvod omezuje pouze negativně, čímž tak brání tomu, aby žaloba rozšířila předmět či důvod stížnosti, aniž by bránila tomu, aby žaloba tento předmět či důvod omezila. Předmět žaloby je tudíž vymezen pouze návrhem na zahájení řízení v rozsahu, v němž tento návrh dodržuje rámec vymezený stížností. Z toho vyplývá, že obsah stížnosti může být začleněn do žaloby pouze pod podmínkou, že žaloba na tuto stížnost jednoznačně odkazuje.
(viz bod 70)
Odkazy: Soud, 17. října 1990, Hettrich a další v. Komise, T‑134/89, Recueil, s. II‑565, bod 16
3. Ačkoli čl. 48 odst. 2 jednacího řádu Soudu prvního stupně za určitých okolností umožňuje předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení, toto ustanovení nemůže být v žádném případě vykládáno jako opravňující žalobce předložit Soudu nová návrhová žádání, a změnit tak předmět sporu.
V tomto ohledu, pokud je napadený akt v průběhu řízení nahrazen aktem se stejným předmětem, je tento nový akt na základě požadavku procesní ekonomie novou skutečností umožňující žalobcům upravit jejich návrhová žádání a žalobní důvody.
Jelikož nicméně v rámci povyšovacího období dotčený akt nahrazuje pouze přípravný akt, jakým je rozhodnutí o udělení bodů pro účely povýšení a nemění rozhodnutí, kterým se stanoví celkový počet bodů udělených žalobci v rámci dotčeného povyšovacího období, které je jediným napadnutelným aktem v projednávané věci a žalobce jej ve svých původních návrhových žádáních nenapadl, nemůže žalobce rozšířit předmět sporu na akt, proti kterému jeho žaloba nesměřovala, čímž by tak žalobu stiženou nepřípustností učinil přípustnou.
(viz body 72 až 76)
Odkazy: Soud, 12. července 2001, Banatrading v. Rada, T‑3/99, Recueil, s. II‑2123, bod 28 a citovaná judikatura