ROZSUDEK TRIBUNÁLU (kasačního senátu)

8. července 2010

Věc T‑160/08 P

Evropská komise

v.

Françoise Putterie‑De‑Beukelaer

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Zrušení posudku o vývoji služebního postupu v řízení v prvním stupni – Hodnotící řízení 2005 – Použitelná právní úprava – Část ‚Předpoklady‘ – Hodnotící řízení – Osvědčovací řízení“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 21. února 2008, Putterie-De-Beukelaer v. Komise (F‑31/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑53 a II‑A‑1‑261), směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 21. února 2008, Putterie-De-Beukelaer v. Komise (F‑31/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑53 a II‑A‑1‑261) se zrušuje. Věc se vrací zpět Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci původce aktu a nedodržení procesních předpisů – Určení z úřední povinnosti

2.      Řízení – Povinnost soudu dodržovat rámec sporu vymezený účastníky řízení

3.      Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Posouzení předpokladů úředníka pro účely osvědčovacího řízení v rámci Komise

(Služební řád úředníků, článek 43)

1.      Nedostatek pravomoci původce aktu zasahujícího do právního postavení je nepominutelným důvodem, který musí soud Unie zkoumat v případě potřeby z úřední povinnosti.

Nedodržení procesních pravidel týkajících se přijímání aktu zasahujícího do právního postavení je porušením podstatných procesních náležitostí, které může soud Unie zkoumat i bez návrhu. Odmítnutí přezkoumat interní odvolání stanovené procesními pravidly, která se uplatní na přijímání aktu zasahujícího do právního postavení, je zcela očividně porušením podstatných procesních náležitostí, a Soud pro veřejnou službu je tedy může zkoumat z úřední povinnosti.

(viz body 61 a 63)

Odkazy:

Soudní dvůr, 17. prosince 1959, Société des fonderies de Pont-à-Mousson v. Vysoký úřad, 14/59, Recueil, s. 445, 473; Soudní dvůr, 13. července 2000, Salzgitter v. Komise, C‑210/98 P, Recueil, s. I‑5843, bod 56

Tribunál, 24. září 1996, Marx Esser a Del Amo Martinez v. Parlament, T‑182/94, Recueil FP, s. I‑A‑411 a II‑1197, body 42 a 44; Soud, 13. července 2006, Vounakis v. Komise, T‑165/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑155 a II‑A‑2‑735, bod 30; Tribunál, 13. prosince 2007, Angelidis v. Parlament, T‑113/05, Sb. VS s. I‑A‑2‑237 a II‑A‑2‑1555, bod 62, a citovaná judikatura; Tribunál, 2. října 2009, Kypr v. Komise, T‑300/05 a T‑316/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 206

2.       Třebaže soud musí rozhodnout pouze o návrzích účastníků řízení, kterým přísluší vymezit rámec sporu, nemůže být vázán pouze argumenty, kterých se tito účastníci dovolávají na podporu svých tvrzení, neboť jinak by byl případně nucen založit své rozhodnutí na chybných právních úvahách.

(viz bod 65)

Odkazy

Soudní dvůr, 27. září 2004, UER v. M6 a další, C‑470/02 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 69; Soudní dvůr, 13. června 2006, Mancini v. Komise, C‑172/05 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 41

3.      Z obecných prováděcích pravidel k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí dne 23. prosince 2004 a z Administrativních informací č. 1‑2006 vyplývá, že účelem části „Předpoklady“ posudku o vývoji služebního postupu držitele místa, který hodlá vykonávat služební povinnosti vyšší kategorie, je v podstatě získat posouzení ohledně úkolů spadajících do vyšší kategorie, které uvedený úředník skutečně plnil v každodenním pracovním životě během období, k němuž se vztahuje posudek o vývoji služebního postupu, aby mu tak bylo umožněno zejména osvědčení.

S ohledem na předmět posouzení předpokladů úředníka, a sice podíl jeho činnosti a kvalitu jeho výkonů při plnění pracovních úkolů spadajících do vyšší kategorie, které skutečně plnil během období, k němuž se vztahuje posudek o vývoji služebního postupu, je patrné, že uvedené posouzení je nedílnou součástí posouzení, jehož účelem je zhodnotit pracovní zkušenost a zásluhy úředníka, které se nutně promítají přinejmenším v hodnocení jeho způsobilosti během téhož období.

Orgány oprávněné v rámci hodnotícího řízení k hodnocení zásluh úředníků z hlediska různých částí uvedených v posudku o vývoji služebního postupu, a sice hodnotitel a spolupodepisující úředník, s výhradou případné účasti revizního hodnotitele, jsou rovněž povolanými k hodnocení „předpokladů“ úředníků, kteří podali žádost o to, aby hodnotitel vyplnil rubriku týkající se předpokladů úředníka.

Zohlední-li orgán oprávněný ke jmenování předpoklady úředníků pro výkon služebních povinností vyšší kategorie, sám neprovádí žádné hodnocení uvedených předpokladů, nýbrž vychází z informací obsažených v příslušné části posudku o vývoji služebního postupu za předešlý rok.

Přestože část „Předpoklady“ má dopad na osvědčovací řízení, začleňuje se do rámce hodnocení úředníků. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné ustanovení, které by výslovně stanovilo, že uvedená část spadá do hodnocení, které musí být provedeno v rámci osvědčovacího řízení, nemůže být tato část oddělena od hodnotícího řízení, aby tak spadala do výlučné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování v rámci osvědčovacího řízení.

(viz body 78 až 80, 87 a 90)