Věc T‑401/08
Säveltäjäin Tekijänoikeustoimisto Teosto ry
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Autorská práva k veřejnému provozování hudebních děl prostřednictvím internetu, družicového vysílání a kabelového přenosu – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Rozdělení zeměpisného trhu – Dvoustranné smlouvy mezi vnitrostátními organizacemi pro kolektivní správu – Jednání ve vzájemné shodě vylučující možnost udělit licence pro více území a více repertoárů – Důkaz – Presumpce neviny“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 12. dubna 2013
1. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Smlouvy o vzájemném zastupování mezi vnitrostátními společnostmi pro správu autorských práv – Doložky o výhradním členství ve společnostech pro kolektivní správu autorských práv v závislosti na státní příslušnosti autora – Protisoutěžní účel – Rozdělení trhu – Vytvoření bariér na trhu – Zvláště závažné protiprávní jednání – Zákaz
(Článek 81 odst. 1 ES)
2. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Protisoutěžní účel – Dostatečné zjištění – Rozlišení mezi protiprávními jednáními podle cíle a výsledku
(Článek 81 odst. 1 ES)
3. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Smlouvy o vzájemném zastupování mezi vnitrostátními společnostmi pro správu autorských práv – Výhradní doložka pro nabytí licence k používání autorských práv na určitém území – Protisoutěžní účel – Rozdělení trhu – Vytvoření bariér na trhu – Zákaz
(Článek 81 odst. 1 ES)
4. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání – Dosah důkazního břemene
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
5. Unijní právo – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže – Rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání, ale neukládá pokutu – Použitelnost
(Článek 81 odst. 1 ES; čl. 6 odst. 2 EU; Agentura Evropské unie pro základní práva, čl. 48 odst. 1)
6. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Použití souboru nepřímých důkazů – Stupeň požadované důkazní síly, pokud jde o nepřímé důkazy posuzované izolovaně – Důkazy spočívající výhradně na jednání podniků – Důkazní povinnost podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání – Závazky Komise při zpochybnění věrohodnosti vysvětlení navržených podniky
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
7. Kartelové dohody – Zákaz – Kartelové dohody, které mají účinky i po svém formálním ukončení – Použití článku 81 ES
(Článek 81 odst. 1 ES)
8. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Paralelní jednání – Domněnka jednání ve vzájemné shodě – Meze – Odmítnutí vnitrostátními společnostmi pro správu autorských práv umožnit uživateli usazenému v jiném členském státě přímý přístup k jejich repertoáru – Narušení hospodářské soutěže
(Článek 81 odst. 1 ES)
9. Žaloba na neplatnost – Soudní přezkum – Meze, ve kterých byla věc soudu předložena
(Článek 230 ES)
1. Doložka o členství ve smlouvě, jako je smlouva o vzájemném zastupování mezi vnitrostátními společnostmi pro kolektivní správu autorských práv (dále jen „OKS“), jejímž cílem je OKS umožnit, aby si rozdělily autory podle jejich státní příslušnosti nebo alespoň ztížily možnost autora využívat služeb jiné OKS, než která je usazena v zemi, již je státním příslušníkem, má protisoutěžní účel.
Prostřednictvím této doložky si totiž OKS rozdělují vnitřní trh a vytvářejí na něm bariéry. Kartelové dohody tohoto druhu však patří mezi příklady, které jsou čl. 81 odst. 1 písm. c) ES výslovně prohlášeny za neslučitelné s vnitřním trhem a musí být kvalifikovány jako zjevná omezení hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že protiprávní jednání tohoto typu zavazují strany dodržovat oddělené trhy často vymezené státními hranicemi, vedou k izolaci těchto trhů v rozporu s hlavním cílem Smluv, jímž je integrace vnitřního trhu.
(viz bod 61)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 62-65)
3. Článek 81 odst. 1 ES obecně nebrání uzavření jakékoliv smlouvy obsahující doložku, která stanoví nějakou formu výlučnosti.
Nicméně doložka o výlučnosti ve smlouvě, jako je smlouva o vzájemném zastupování mezi vnitrostátními společnostmi pro kolektivní správu autorských práv (OKS), jejímž smyslem je na stanoveném území udělit pouze jedné OKS výlučné právo poskytovat licence k určitému repertoáru, čímž vytváří monopol ve prospěch každé OKS pro udělování licencí k využití hudebních děl na území, kde je usazena, má protisoutěžní účel.
Kromě toho tato doložka rovněž vylučuje udělování přímých licencí, tedy licencí, které pokrývají pouze repertoár jedné OKS, k provozování děl na státním území jiné OKS. Takové vyloučení musí být považováno za protisoutěžní.
(viz body 72, 73)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 87, 137)
5. Má-li v oblasti hospodářské soutěže soudce pochybnosti, musí být tato skutečnost ku prospěchu podniku, kterému je rozhodnutí konstatující protiprávní jednání určeno. Soudce tedy nemůže dospět k závěru, že Komise existenci předmětného protiprávního jednání prokázala právně dostačujícím způsobem, jestliže má o této otázce stále pochybnosti, zejména v rámci žaloby směřující ke zrušení rozhodnutí, jímž se ukládá pokuta.
Je totiž nezbytné vzít v úvahu presumpci neviny – vyplývající zejména z čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 – jež je součástí základních práv, která podle judikatury Soudního dvora představují obecné zásady unijního práva. S ohledem na povahu dotčených protiprávních jednání, jakož i povahu a stupeň přísnosti sankcí, které se k nim mohou vztahovat, se presumpce neviny použije zejména v řízeních o porušení pravidel hospodářské soutěže použitelných na podniky, která mohou vést k uložení pokut nebo penále.
Tuto judikaturu, která se vyvinula v rámci případů, ve kterých Komise uložila pokutu, lze rovněž uplatnit, když rozhodnutí konstatující protiprávní jednání nakonec není spojeno s uložením pokuty. Kromě toho je třeba zohlednit nezanedbatelný zásah do dobré pověsti, který pro fyzickou či právnickou osobu představuje konstatování, že byla zapojená do porušení pravidel hospodářské soutěže. Mimoto konstatování jednání ve vzájemné shodě a příkaz k jeho ukončení, které toto rozhodnutí obsahuje, vystavují podnik takovým závažným důsledkům, jako je možnost, že jí bude uloženo penále na základě čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1/2003.
(viz body 88-92)
6. K prokázání porušení čl. 81 odst. 1 ES v oblasti hospodářské soutěže musí Komise předložit přesné a shodující se důkazy. Nicméně není nutné, aby každý z důkazů předložených Komisí nezbytně odpovídal těmto kritériím se zřetelem na každý prvek protiprávního jednání. Stačí, když soubor nepřímých důkazů, kterého se orgán dovolává, odpovídá tomuto požadavku jako celek.
Vzhledem k tomu, že zákaz účastnit se protisoutěžních jednání a dohod, jakož i sankce, které mohou být uloženy těm, kdo tento zákaz poruší, jsou obecně známé, je obvyklé, že činnosti, s nimiž se tato jednání a dohody spojují, probíhají tajně, že schůzky se konají tajně a že dokumentace, která se k nim vztahuje, je omezena na minimum. I když Komise odhalí dokumenty výslovně prokazující protiprávní kontakty mezi hospodářskými subjekty, jako jsou zápisy ze schůzky, jsou tyto obvykle pouze útržkovité a rozptýlené, takže je často nutné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcí. Odehrávají-li se však schůzky mezi podniky, které jsou obviněny z porušení práva hospodářské soutěže, v podmínkách, které ukazují, že tyto schůzky byly nezbytné ke kolektivnímu řešení otázek nesouvisejících s porušením uvedeného práva, Komise nemůže předpokládat, že cílem těchto schůzek byla koordinace protisoutěžního jednání. Ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání nebo dohody odvozena z určitého počtu shodujících se okolností a nepřímých důkazů, které posuzovány jako celek mohou být v případě neexistence jiného soudržného vysvětlení důkazem porušení pravidel hospodářské soutěže.
Pokud důkaz jednání ve vzájemné shodě mezi podniky neplyne z prostého paralelního jednání na trhu, nýbrž z důkazů, z nichž vyplývá, že jednání byla výsledkem vzájemné součinnosti, přísluší dotčeným podnikům, aby nejen předložily údajné jiné vysvětlení skutkového stavu konstatovaného Komisí, ale rovněž aby zpochybnily tento stav, který je prokázaný na základě důkazů předložených Komisí.
Naproti tomu pokud úvahy Komise spočívají na předpokladu, že skutečnosti prokázané v jejím rozhodnutí nelze vykládat jinak než ve vztahu k jednání ve vzájemné shodě mezi podniky, stačí dotčeným podnikům prokázat okolnosti, které poskytují jiné vysvětlení skutkového stavu zjištěného Komisí, a umožňují tak nahradit vysvětlení skutkového stavu Komisí jiným vysvětlením.
Pokud Komise v tomto ohledu použila určité příklady s cílem zbavit tvrzení dotčených podniků věrohodnosti, náleží jí prokázat, proč jsou tyto příklady relevantní. Komise kromě toho nemůže dotčeným podnikům vytýkat, že nepředložily další přesné údaje ke svému alternativnímu vysvětlení, neboť je to právě ona, kdo musí předložit důkaz o protiprávním jednání. Pokud má tedy Komise ve správní fázi řízení za to, že dotčené podniky nepodložily dostatečně své vysvětlení, musí pokračovat v šetření spisu nebo konstatovat, že dotčené subjekty nebyly schopny předložit údaje nezbytné k přezkumu, zda existovala věrohodná vysvětlení paralelního jednání OKS.
Dříve, než bude posouzena existence jiných vysvětlení paralelního jednání, než je jednání ve vzájemné shodě, je třeba zkoumat, zda Komise prokázala protiprávní jednání prostřednictvím důkazů, které překračují pouhé konstatování paralelního jednání. Přezkum této otázky předchází přezkumu opodstatněnosti vysvětlení jiných než jednání ve vzájemné shodě, jelikož kdyby Tribunál dospěl k závěru, že takové důkazy byly předloženy, uvedená vysvětlení, ač by byla věrohodná, by nevyvrátila konstatování tohoto protiprávního jednání.
(viz body 93-97, 106, 160)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 122)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 136)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 183)