Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Najwyższy (Polsko) dne 12. února 2024 – L.S.
(Věc C-112/24, Zastępca Rzecznika Dyscyplinarnego II)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Najwyższy
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: L.S.
Další účastník řízení: Zastępca Rzecznika Dyscyplinarnego przy Sądzie Okręgowym w Piotrkowie Trybunalskim
Předběžné otázky
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy [o] Evropské unii ve spojení s čl. 47 prvním a druhým odstavcem Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že:
- vnitrostátní Nejvyšší soud ve zvláštním řízení zahájeném z podnětu účastníka řízení v souvislosti s návrhem na přezkoumání, zda soudce Nejvyššího soudu - přiděleného do kolegia projednávajícího kárnou věc týkající se soudce obecného soudu - splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, je povinen z úřední povinnosti přezkoumat, zda senát určený losem ze všech soudců Nejvyššího soudu je rovněž soudem „předem zřízeným zákonem“;
- pokud je návrh na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu založen na námitce, že tento soudce byl do této funkce přidělen nezákonným postupem jmenování (zásadní povahy), tak rozhodovací senát složený z pěti soudců vylosovaných ze všech soudců Nejvyššího soudu nemůže zahrnovat soudce Nejvyššího soudu, kteří byli jmenování týmž nezákonným postupem jmenování, protože takové složení Nejvyššího soudu nelze považovat za nezávislý a nestranný soud, předem zřízený zákonem;
- pokud ve věci přezkumu splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu přiděleného ke kolegiu (rozhodujícímu o kárné věci týkající se soudce obecného soudu) bylo účastníkem prokázáno, že vzhledem k účasti tohoto soudce Nejvyššího soudu na nezákonném postupu jmenování (zásadní povahy) do této funkce, určené rozhodovací kolegium soudu nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu, předem zřízeného zákonem, není již k rozhodnutí o návrhu na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu třeba podle vnitrostátního práva zkoumat chování tohoto soudce po jeho jmenování za soudce a povahu kárné věci, a proto neuvedení okolností týkajících se chování tohoto soudce po jeho jmenování soudcem Nejvyššího soudu v návrhu nezakládá důvod pro zamítnutí návrhu na základě ustanovení vnitrostátního práva (čl. 29 odst. 10 zákona ze dne 8. prosince 2017 o Nejvyšším soudu, Ustawa z dnia 8 grudnia 2017 r. o Sądzie Najwyższym)?
V případě kladné odpovědi na druhou odrážku předchozí otázky:
musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii ve spojení s čl. 47 prvním a druhým odstavcem Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že soudce, který je členem soudního kolegia, které má rozhodnout o splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti jiného soudce (přiděleného soudnímu kolegiu, který má rozhodovat v kárné věci proti soudci obecného soudu), může zaprvé navrhnout vyloučení z tohoto kolegia jakéhokoli jiného soudce (soudců) vylosovaného ze všech soudců Nejvyššího soudu, pokud byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu ve vadném řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy), což znemožňuje, aby soud, ke kterému náleží, byl považován za nezávislý a nestranný soud, zřízený zákonem, a zadruhé může navrhnout, aby o takovém návrhu nerozhodoval soudce, který byl v takto vadném postupu rovněž jmenován soudcem Nejvyššího soudu?
v případě, že návrh uvedený v bodě II nebude projednán (z důvodu rozhodnutí vnitrostátního soudu), může soudce, který takový návrh podal, odmítnout účast v řízení o ověření souladu s požadavky nezávislosti a nestrannosti jiného soudce Nejvyššího soudu, nebo se musí na vydání rozhodnutí podílet a nechat na účastníkovi, zda jej chce napadnout z důvodu porušení práva účastníka na rozhodnutí soudem, který splňuje požadavky stanovené v čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie?
má vliv na vadnost složení soudního kolegia - v řízení o ověřování dodržování požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu - v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 prvního odstavce Listiny základních práv Evropské unie, pokud z pěti soudců, kteří jsou členy soudního kolegia, byl pouze jeden jmenován soudcem Nejvyššího soudu v rámci vadného řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy), to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, protože většina členů určeného kolegia byla jmenována soudci Nejvyššího soudu řádným postupem?
____________