Sdělení v Úř. věst.
Žaloba podaná dne 18. ledna 2005 Wieland Werke AG, Buntmetall Amstetten Ges.m.b.H. a Austria Buntmetall AG proti Komisi Evropských společenství
(Věc T-11/05)
(Jednací jazyk: němčina)
Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 18. ledna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Wieland Werke AG, sídlem v Ulm (Německo), Buntmetall Amstetten Ges.m.b.H., se sídlem v Amstetten (Rakousko) a Austria Buntmetall AG, se sídlem v Enzesfeld (Rakousko), zastoupené R. Bechtoldem a U. Soltészem, advokáty.
Žalobkyně navrhují, aby Soud:
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 3. září 2004, vyhlášené dne 20. října 2004 (věc COMP/E-1/38.069 - měděné instalatérské trubky);
podpůrně snížil pokuty uložené v tomto rozhodnutí;
uložil Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Napadeným rozhodnutím byla žalobkyním uložena pokuta kvůli porušení čl. 81 odst. 1 ES v důsledku dohod a jednání ve shodě, které spočívaly ve stanovení cen a rozdělení trhu v odvětví měděných instalatérských trubek.
Žalobkyně napadají toto rozhodnutí a uplatňují, že nové uložení pokut v projednávaném řízení porušuje zásadu ne bis in idem, jelikož Komise v rámci řízení o průmyslových trubkách COMP/E-1/38.240 již posuzovala a sankcionovala převážné prvky stejného skutkového stavu. Žalobkyně tvrdí, že při stanovení pokuty musela Komise přinejmenším zohlednit již uložené pokuty a že oddělení jednotných řízení o měděných trubkách do řízení o průmyslových trubkách a řízení o instalatérských trubkách je nepřípustné.
Žalobkyně dále uplatňují, že pokuta je nepřiměřená a že při jejím stanovení byly porušeny nezbytné zásady řízení, jako povinnost odůvodnění podle článku 253 ES, zásada přiměřenosti a zásada rovného zacházení. Toto žalobkyně zakládají mimo jiné na tom, že:
- určení vážnosti porušení je založeno na chybném a nedostatečném posouzení druhu porušení, jeho dopadů na trh a prostorového dosahu dohod,
- Komise v rámci odlišného posouzení zúčastněných podniků měla vzít v úvahu nejen podíly na trhu, avšak i absolutní velikost podniků,
- Komise v rozhodnutí neodůvodnila, podle kterých zásad stanovila konkrétní základní pokuty a neobjasnila jednoznačně ve sdělení námitek, že vycházela z obzvláště vážného porušení pravidel hospodářské soutěže,
- Komise při zvýšení pokuty na základě délky dohod použila nesprávně její Pokyny o metodě určování pokut
1 a k tomu nevzala v úvahu, že podstatné skutečnosti již byly promlčeny,
- a že Komise nevzala v úvahu podstatné důvody ke zmírnění, jako obtížná situace na trhu a nízké výnosy z tržeb v oblasti měděných trubek a okamžité ukončení dohod po vyšetřování.
Při zmírnění pokut vůči ostatním zúčastněným podnikům kartelu kvůli jejich spolupráci, na které se nevztahuje sdělení o shovívavosti, porušila dále Komise krom toho zásadu rovného zacházení.
Žalobkyně konečně uplatňují, že čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003
2, a sice uložení základní částky pokuty, který přiznává Komisi prakticky neomezené správní uvážení, porušuje zásadu určitosti, a tím právo Společenství vyšší právní síly.