Věc T‑433/13

Petropars Iran Co. a další

v.

Rada Evropské unie

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu s cílem zamezit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Povinnost odůvodnění – Nesprávné posouzení – Námitka protiprávnosti – Právo na výkon hospodářské činnosti – Právo na vlastnictví – Ochrana veřejného zdraví, bezpečnosti a životního prostředí – Zásada předběžné opatrnosti – Proporcionalita – Právo na obhajobu“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 5. května 2015

1.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Rozhodnutí vydané v souvislostech, které jsou dotyčnému známy a které mu umožňují pochopit dosah opatření přijatého ve vztahu k němu – Přípustnost stručného odůvodnění

(Článek 296 SFEU; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 2988/74 a č. 1/2003)

2.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků subjektů vlastněných subjektem poskytujícím finanční podporu íránské vládě – Minimální požadavky – Označení uvedených subjektů za dceřiné společnosti – Kontext umožňující identifikaci mateřské společnosti

(Článek 296 SFEU; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 2988/74 a č. 1/2003)

3.      Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Rozšíření existujícího žalobního důvodu – Nerozšíření – Nepřípustnost

[Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c) a čl. 48 odst. 2]

4.      Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Íránu – Rozsah přezkumu

(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 2988/74 a č. 1/2003)]

5.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Povinnost rozšířit toto opatření na subjekty vlastněné nebo ovládané takovým subjektem – Postavení vlastněného nebo ovládaného subjektu – Posouzení Radou případ od případu – Kritéria

[Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 2010/413/SZBP, čl. 20, odst. 1 písm. c) a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 91/2009, čl. 23 odst. 2 písm. d), a nařízení Rady č. 522/2013]

6.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků subjektů vlastněných subjektem poskytujícím finanční podporu íránské vládě – Omezení práva vlastnit majetek a práva na volný výkon hospodářské činnosti – Porušení zásady proporcionality – Neexistence

(Listina základních práv Evropské unie, články 16 a 17; rozhodnutí Rady č. 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 267/2012 a č. 522/2013)

7.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků subjektů vlastněných subjektem poskytujícím finanční podporu íránské vládě – Porušení zásady ochrany životního prostředí, zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a občanů – Neexistence – Porušení zásady obezřetnosti – Neexistence

[Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 267/2012 a nařízení Rady č. 522/2013)

8.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Povinnost sdělit dotyčnému odůvodnění současně s přijetím aktu, který nepříznivě zasahuje do jeho právního postavení, nebo co nejdříve poté – Meze – Bezpečnost či zahraniční politika Unie a členských států – Právo na přístup k dokumentům podmíněné příslušnou žádostí podanou k Radě

(Článek 296 SFEU; rozhodnutí Rady č. 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 267/2012 a nařízení Rady č. 522/2013)

9.      Unijní právo – Zásady – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Povinnost sdělit skutečnosti uplatněné v neprospěch dotyčné osoby – Rozsah

(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; rozhodnutí Rady č. 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 267/2012 a nařízení Rady č. 522/2013)

10.    Žaloba na neplatnost – Zrušující rozsudek – Účinky – Omezení Soudním dvorem – Omezující opatření vůči Íránu – Částečné zrušení dvou aktů obsahujících omezující opatření – Nebezpečí vážného narušení právní jistoty – Zachování účinků zrušených aktů až do uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku či do jeho zamítnutí

(Článek 264 odst. 2 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 60 odst. 2; rozhodnutí Rady č. 2010/413/SZBP a 2013/270/SZBP; nařízení Rady č. 267/2012 a nařízení Rady č. 522/2013)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 32–36)

2.      Pokud jde o omezující opatření vůči Íránu, jako je zmrazení finančních prostředků subjektů poskytujících podporu íránské vládě a subjektů s nimi spojených, které ukládá Rada v čl. 20 odst. 1. písm. c) rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu a v čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, odůvodnění opatření, kterými byly určité subjekty zařazeny na seznam subjektů zapojených do činností souvisejících s jadernými nebo balistickými raketami a subjektů podporujících íránskou vládu, umožňuje uvedeným subjektům identifikovat kritérium stanovené v čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413, jakož i v čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012, tedy kritérium pro zařazení týkající se subjektů vlastněných subjektem, který poskytuje podporu íránské vládě, které posloužilo jako právní základ pro zařazení jejich názvů na uvedené seznamy, neboť jednak použití pojmu dceřiná společnost v uvedeném odůvodnění nezbytně odkazuje na ovládání ze strany mateřské společnosti, které může plynout zejména z kapitálových vazeb mezi mateřskou společností a danou dceřinou společností, a jednak kontext, v jakém byla opatření přijata, umožňuje identifikovat mateřskou společnost, která je vlastní nebo ovládá, přičemž zařazení jejího názvu bylo založeno na kritériu týkajícím se subjektů poskytujících podporu íránské vládě.

(viz body 40–47)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 54–59)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 60, 61)

5.      Jsou-li zmrazeny finanční prostředky subjektu považovaného za podporující íránskou vládu, existuje nezanedbatelné riziko, že tento subjekt bude vyvíjet tlak na subjekty, které vlastní nebo ovládá, nebo které drží, za účelem obcházení účinku opatření, která se ho týkají. Zmrazení finančních prostředků těchto subjektů, které je Rada povinna provést na základě čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu a čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, je proto nezbytné a vhodné k zajištění účinnosti přijatých opatření a toho, aby tato opatření nebyla obcházena.

Při přijímání rozhodnutí na základě výše uvedených ustanovení tudíž Rada musí posoudit okolnosti daného případu, aby mohla určit, které subjekty jsou vlastněné nebo ovládané. Naproti tomu povaha činnosti dotčeného subjektu a případná neexistence vztahu mezi touto činností a poskytováním podpory íránské vládě nejsou v tomto kontextu relevantními kritérii, neboť přijetí rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků týkající se vlastněného či ovládaného subjektu není odůvodněno skutečností, že sám přímo poskytuje podporu uvedené vládě.

Pokud je základní kapitál subjektu zcela vlastněn subjektem, který poskytuje podporu íránské vládě, je splněno kritérium pro zařazení stanovené v čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413, jakož i v čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012.

Kritérium pro zařazení stanovené v čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413, jakož i v čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012, je splněno, pokud je základní kapitál subjektu nepřímo vlastněn subjektem poskytujícím podporu íránské vládě, a to nezávisle na přítomnosti a počtu mezičlánků mezi danou mateřskou společností a vlastněným subjektem, pokud je každý ze subjektů v řetězci vlastnictví zcela vlastněn příslušnou mateřskou společností. Za takových okolností si totiž mateřská společnost jako jediná zachovává výhradní kontrolu nad všemi svými dceřinými společnostmi, a může tedy prostřednictvím mezičlánků vykonávat tlak na subjekt, který nepřímo vlastní, aby obcházela účinky opatření, která se jí týkají, což odůvodňuje přijetí omezujících opatření proti tomuto nepřímo vlastněnému subjektu.

Kritérium pro zařazení stanovené v čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413 a v čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012 je splněno, pokud je téměř veškerý základní kapitál subjektu vlastněn subjektem poskytujícím podporu íránské vládě, je-li mateřská společnost schopna vykonávat rozhodující vliv na chování dceřiné společnosti, pokud vlastní veškerý, ale rovněž pokud vlastní téměř veškerý základní kapitál dané dceřiné společnosti. Nicméně vlastnictví 48 % či 49 % základního kapitálu subjektu ze strany subjektu, který poskytuje podporu íránské vládě, samo o sobě nedostačuje k odůvodnění přijetí omezujících opatření vůči uvedeným subjektům.

(viz body 62–64, 68, 69, 72, 73, 81)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 92–95)

7.      Pokud jde o omezující opatření vůči Íránu, jako je zmrazení finančních prostředků subjektů poskytujících podporu íránské vládě a subjektů, které jsou s nimi spojeny, tvrzení, podle kterého uvedená omezující opatření vytváří nebezpečí pro životní prostředí, jakož i pro zdraví a bezpečnost íránských pracovníků a občanů, není v projednávané věci opodstatněné, neboť z argumentace žalobkyň vyplývá, že uvedená nebezpečí jsou výsledkem omezení uložených Unií na dodávky zboží či technologií zásadního významu, jakož i technických služeb ve vztahu k uvedenému zboží určenému pro íránské plynárenské odvětví íránským subjektům. Uvedená omezení se přitom týkají všech íránských subjektů, a mohou se tedy dotknout výše uvedených subjektů nezávisle na zařazení jejich jmen na seznam subjektů zapojených do činností souvisejících s jadernými nebo balistickými raketami a subjektů podporujících íránskou vládu.

Z toho rovněž plyne, že nelze vytýkat Radě, že se při přijetí napadených aktů nezabývala uplatněním zásady předběžné opatrnosti.

(viz body 98–101, 103)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 112–114)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 119–122)

10.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 128–134)