Věc T‑11/17
RK
v.
Rada Evropské unie
Rozsudek Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) ze dne 7. února 2019
„Veřejná služba – Úředníci – Článek 42c služebního řádu – Převedení na volno ze služebních důvodů – Rovné zacházení – Zákaz diskriminace na základě věku – Zjevně nesprávné posouzení – Právo být vyslechnut – Povinnost jednat s náležitou péčí – Odpovědnost“
1. Akty orgánů – Směrnice – Směrnice 2000/78, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Přímé uložení povinností unijním orgánům v jejich vztazích se zaměstnanci – Vyloučení – Dovolatelnost – Rozsah
(Článek 288 třetí pododstavec SFEU; služební řád, článek 42c; směrnice Rady 2000/78, článek 21)
(viz body 67–70)
2. Úředníci – Volno – Převedení na volno ze služebních důvodů – Rozdílné zacházení s úředníky, kteří se blíží důchodovému věku – Diskriminace na základě věku – Vhodnost a přiměřenost zacházení – Neporušení zásady rovného zacházení
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 21 odst. 1 a čl. 52 odst. 1; služební řád, články 36 a 42c; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1023/2013)
(viz body 86–91, 93, 94, 103, 105, 111, 123)
3. Úředníci – Volno – Převedení na volno ze služebních důvodů – Pojem „služební důvody“ – Zohlednění aspektů přímo spojených s dotčenými úředníky – Schopnosti získávat nové dovednosti a přizpůsobovat se změnám pracovního prostředí – Přípustnost
(Služební řád, článek 42c)
(viz body 133–137)
4. Úředníci – Volno – Převedení na volno ze služebních důvodů – Posuzovací pravomoc administrativy – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení
(Služební řád, článek 42c)
(viz body 140, 141)
5. Úředníci – Volno – Převedení na volno ze služebních důvodů – Dodržování práva na obhajobu – Povinnost vyslechnout dotčenou osobu před přijetím rozhodnutí – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, článek 41; služební řád, článek 42c)
(viz body 175–181)
6. Úředníci – Povinnost administrativy jednat s náležitou péčí – Zohlednění zájmů úředníka – Meze – Racionalizace služby
(Služební řád, článek 24)
(viz body 189, 190)
7. Soudní řízení – Náklady řízení – Povinnost nést náklady řízení – Zohlednění požadavků ekvity – Rozhodnutí, že účastník řízení, který měl ve věci úspěch, ponese část nákladů řízení
(Jednací řád Tribunálu, čl. 134 odst. 1 a článek 135)
(viz body 203, 206, 207)
Shrnutí
V rozsudku RK v. Rada (T‑11/17) ze dne 7. února 2019 Tribunál zamítl návrh úřednice znějící na zrušení rozhodnutí Rady o převedení této úřednice na volno ze služebních důvodů na základě článku 42c služebního řádu úředníků Evropské unie. Žalobkyně vznesla zejména námitku protiprávnosti namířenou proti uvedenému článku 42c, vycházející z porušení zásady rovnosti před zákonem a zásady zákazu diskriminace na základě věku. Kromě toho zpochybnila vyhodnocení „organizačních potřeb“ ve smyslu výše uvedeného ustanovení služebního řádu, které provedla Rada.
Tribunál nejprve dospěl k závěru, že legalita článku 42c služebního řádu musí být posouzena ve vztahu k čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a s ohledem na směrnici 2000/78(1), jejíž ustanovení mohou být zdrojem inspirace pro určení povinností unijního normotvůrce v oblasti veřejné služby Unie.
Tribunál dále dovodil, že rozdíl v zacházení na základě věku zavedený článkem 42c služebního řádu je přiměřený a neporušuje čl. 21 odst. 1 Listiny, jelikož splňuje kritéria uvedená v jejím čl. 52 odst. 1. Tribunál v tomto ohledu konstatoval, že za účelem dosažení objektivního cíle optimalizace investic týkajících se odborného vzdělávání se pro unijního normotvůrce nejeví jako nepřiměřené, aby považoval za nutné zavést převedení na volno ze služebních důvodů výlučně pro úředníky, kteří spadají do věkového rozmezí mezi 55 až 66 lety a kteří jsou v důsledku toho, že je na ně uplatněn článek 42c služebního řádu, oproti mladším úředníkům, kteří nespadají do výše uvedeného věkového rozmezí, znevýhodněni z hlediska kariérního postupu i z hlediska finančního.
Co se dále týče uplatnění článku 42c služebního řádu, Tribunál připomněl, že uvedený článek výslovně odkazuje na „služební důvody“. „Organizační potřeby spojené s nabýváním nových dovedností“ uvedené rovněž v tomto článku jsou v této souvislosti specifickým aspektem služebních důvodů. Vzhledem k tomu, že jsou „organizační potřeby“ spojeny s „nabýváním nových dovedností“ a představují pouze jeden specifický aspekt služebních důvodů v rámci článku 42c služebního řádu, je třeba dospět k závěru, že zohlední-li orgán schopnosti dotčených úředníků získat nové dovednosti a přizpůsobit se změnám pracovního prostředí, postupuje v souladu s tímto článkem.
Tribunál uvedl, že toto zohlednění prvku týkajícího se přímo dotčených úředníků není ani v rozporu s ratio legis článku 42c služebního řádu. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že toto ustanovení sleduje cíl spočívající v optimalizaci investic orgánů spojených s odborným vzděláváním v oblasti efektivity nákladů, zdá se být v souladu s tímto cílem to, že orgán pro účely stanovení nákladů na investice do odborného vzdělávání zohledňuje schopnost dotčených úředníků získat nové dovednosti a přizpůsobit se změnám pracovního prostředí. Toto zohlednění aspektu přímo spojeného s dotčenými úředníky se zdá být rovněž odůvodněno okolností, že použití článku 42c služebního řádu je v jejich neprospěch a může jim být uloženo proti jejich vůli.
Dále vzhledem k tomu, že je toto posouzení zaměřeno na naplňování služebního zájmu, musí se nutně týkat budoucí schopnosti dotčených úředníků získávat nové dovednosti a přizpůsobovat se změnám pracovního prostředí a musí tak obsahovat prvek prognózy. V opačném případě by toto posouzení nesledovalo služební zájem.
Tribunál nakonec přiznal orgánům širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o posouzení organizačních potřeb spojených s nabýváním nových dovedností, jejíž použití lze zpochybnit pouze v případě zjevně nesprávného posouzení, věcné nesprávnosti nebo zneužití pravomoci.