Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Verden (Německo) dne 26. června 2017 – Torsten Hein v. Albert Holzkamm GmbH & Co.

(Věc C-385/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Verden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Torsten Hein

Odpůrkyně: Albert Holzkamm GmbH & Co.

Předběžné otázky

Mají být článek 31 Listiny základních práv EU a čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES¹ ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které může být v kolektivních smlouvách určeno, že krácení odměny za práci, ke kterým dochází v referenčním období v důsledku zkrácené pracovní doby, mají vliv na výpočet proplacení nevyčerpané dovolené, což vede k tomu, že zaměstnanec obdrží za dobu minimální dovolené za kalendářní rok v trvání čtyř týdnů nižší náhradu mzdy za dovolenou – respektive po ukončení pracovního poměru mu bude proplacena nevyčerpaná dovolená v menším rozsahu, než by tomu bylo v případě, kdyby se za základ výpočtu náhrady mzdy za dovolenou brala průměrná mzda, kterou by zaměstnanec obdržel v referenčním období, aniž by došlo k takovým krácením odměn za práci? Pokud ano: Kolik procent, počítáno dle nesnížené průměrné mzdy zaměstnance, by v referenčním období mohlo nejvýše činit snížení náhrady mzdy za dovolenou, které připouštějí vnitrostátní právní úpravy a stanoví je kolektivní smlouvy, v důsledku zkrácené pracovní doby, aby bylo možno vycházet z výkladu této vnitrostátní právní úpravy v souladu s unijním právem?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Vyžadují obecná zásada právní jistoty stanovená unijním právem a zásada zákazu retroaktivity, aby byla s účinky pro všechny dotčené subjekty časově omezena možnost dovolávat se výkladu, který Soudní dvůr poskytuje k ustanovením v článku 31 Listiny základních práv EU a v čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby prostřednictvím rozhodnutí o předběžných otázkách, které je třeba vydat v projednávané věci, protože vnitrostátní judikatura nejvyšších soudů předtím rozhodla, že relevantní vnitrostátní zákonné normy a normy kolektivní smlouvy nelze vykládat v souladu s unijním právem? V případě záporné odpovědi Soudního dvora: Je slučitelné s unijním právem, pokud vnitrostátní soudy na základě vnitrostátních právních předpisů poskytují ochranu legitimního očekávání zaměstnavatelům, kteří spoléhali na kontinuitu vnitrostátní judikatury nejvyšších soudů, nebo je poskytování ochrany legitimního očekávání vyhrazeno Soudnímu dvoru Evropské unie?

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381.