Žaloba podaná dne 9. srpna 2021 – BNetzA v. ACER

(Věc T-485/21)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bundesnetzagentur für Elektrizität, Gas, Telekommunikation, Post und Eisenbahnen (BNetzA) (Německo) (zástupci: U. Karpenstein a K. Reiter, advokáti)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí odvolací komise žalované č. A-001-2001 (konsolidované) ze dne 28. května 2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“),

podpůrně pro případ, že by Tribunál nezrušil napadené rozhodnutí jako celek, zrušil toto rozhodnutí v rozsahu, v němž jsou potvrzeny následně vyjmenované části a ustanovení rozhodnutí žalované č. 30/2020 ze dne 30. listopadu 2020:

čl. 1 odst. 1 druhá věta, čl. 2 odst. 2 písm. j) a článek 3 přílohy I;

článek 7 přílohy I;

čl. 12 odst. 2 přílohy I;

všechny části a ustanovení, které se výslovně vztahují k ustanovením uvedeným v bodech (i) až (iii).

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

První žalobní důvod: Rozšíření metodiky sdílení nákladů na jiné prvky sítě, než jsou prvky sítě mezi zónami, je neslučitelné s požadavky čl. 16 odst. 13 nařízení (EU) 2019/943¹ a článkem 74 nařízení (EU) 2015/1222² . V každém případě neexistuje nezbytný právní základ. Přinejmenším je oblast působnosti metody sdílení nákladů z právního hlediska nesprávně vyvozována z požadavků provozní bezpečnosti a zásady „znečišťovatel platí“.

Druhý žalobní důvod: Zákaz započtení je zejména v rozporu s čl. 16 odst. 11 a 13 nařízení (EU) 2019/943. Navíc činí metodu sdílení nákladů inherentně rozpornou.

Třetí žalobní důvod: Definice předběžné úrovně tolerance pro legitimní kruhové toky, stanovená žalovanou na základě vlastních kritérii, je z formálního a věcného hlediska v rozporu s unijním právem. Z formálního hlediska porušuje žalovaná pravomoc provozovatelů přenosových soustav a vnitrostátních regulačních orgánů definovat úroveň tolerance. Navíc definuje předběžnou úroveň tolerance, ačkoliv provozovatelé přenosových soustav neprovedli analýzu úrovně legitimních kruhových toků, vyžadovanou čl. 16 odst. 13 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/943. Z věcného hlediska je metoda sdílení nákladů v rozporu se zákazem definice individuálních úrovní tolerance pro „každou jednotlivou hranici nabídkové zóny“, stanoveným v čl. 16 odst. 13 druhém pododstavci nařízení (EU) 2019/943, tím, že definuje jednotnou a stejnoměrnou úroveň tolerance rozdělenou na nabídkové zóny vytvářející kruhové toky. Přinejmenším postrádá definovaná předběžná úroveň tolerance nezbytný právní základ.

Čtvrtý žalobní důvod: Přednostní použití kruhových toků před vnitřními toky, které tvoří základ metody sdílení nákladů, při stanovení příčin přetížení sítí porušuje čl. 16 odst. 13 nařízení (EU) 2019/943. Navíc generuje nesprávné pobídky. Také je neslučitelné s požadavkem spravedlnosti a zákazem diskriminace.

Pátý žalobní důvod: Přinejmenším při nezbytném celkovém posouzení je metoda sdílení nákladů v rozporu s unijním právem. Široká oblast působnosti, zákaz započtení, nesprávná úroveň tolerance a upřednostnění kruhových toků před vnitřními toky spolu souvisejí a vzájemně se násobí. Přinejmenším posuzované jako celek vedou k porušení zásady „znečišťovatel platí“, zákazu diskriminace a požadavku spravedlnosti. Mimoto je metoda sdílení nákladů přinejmenším z hlediska jejího celkového účinku neslučitelná s unijním cílem zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů. Metoda sdílení nákladů je celkově disproporční a postrádá v každém případě nezbytný právní základ.

Šestý žalobní důvod: Bezpodmínečný závazek provozovatelů přenosových soustav vypracovat během dvanácti měsíců od provedení metody sdílení nákladů návrhy změn a předložit je ke schválení regulačním orgánům, jenž je zahrnutý v metodě sdílení nákladů, je v rozporu s čl. 16 odst. 13 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 74 odst. 6 písm. b) ve spojení s čl. 9 odst. 13 nařízení (EU) 2015/1222.

____________

¹     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. 2019, L 158, s. 54).

²     Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. 2015, L 197, s. 24).