Language of document :

Žaloba podaná dne 22. května 2015 – Kiselev v. Rada

(Věc T-262/15)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Dmitry Konstantinovič Kiselev (Korolev, Rusko) (zástupci: T. Otty a B. Kennelly, Barristers, a J. Linneker, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/432 ze dne 13. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/427 ze dne 13. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, v rozsahu, v němž se uplatňuje na žalobce;

uložil žalované náhradu nákladů řízení vzniklých žalobci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, ke kterému došlo tím, že bylo konstatováno, že žalobce splnil kritérium pro zápis na seznam uvedený v čl. 1 odst. 1 rozhodnutí (v pozměněném znění) a čl. 2 odst. 1 nařízení (v pozměněném znění).

Žalobce tvrdí, že pro účely dodržení článku 11 Listiny základních práv Evropské unie a článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech je nutno vykládat kritéria pro zápis na seznam v rozhodnutí a nařízení v souladu s právem na svobodu projevu. Kritérium, že osoba „aktivně podporuje“ ruskou vládní politiku ve vztahu k Ukrajině, podle žalobce vyžaduje, aby dotčená osoba měla větší vliv na předmětnou politiku než je pouhé vyjádření názoru v novinářském kontextu. Žalobce je podle vlastního tvrzení pouze novinářem a ředitelem mediální společnosti, a proto nemá požadovaný vliv anebo konkrétní dopad, ani žádnou odpovědnost, ve vztahu k situaci na Ukrajině. Žalobce ve skutečnosti nikdy nevyjádřil podporu „nasazení ruských sil na Ukrajině“, jak tvrdí Rada.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení svobody projevu.

Žalobce je toho názoru, že omezující opatření ho sankcionují za politické názory, které vyjádřil jako novinář a komentátor. Omezují také jeho možnost vykonávat své právo na svobodu projevu, jakož i provoz tiskové agentury Rossiya Segodnya, kterou řídí. Žalobce se domnívá, že pouhá skutečnost, že Rada má námitky k obsahu některých jeho reportáží, nemůže předmětná omezení odůvodnit. Navíc neexistuje žádný důkaz o tom, že se dopustil podněcování k násilí nebo provedl cokoliv, co by odůvodnilo omezení jeho práva na svobodu projevu.Třetí žalobní důvod vychází z porušení žalobcova práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu.Žalobce tvrdí, že mu nikdy nebyly předloženy „vážné a věrohodné důkazy“ či „konkrétní důkazy a informace“, které by odůvodnily omezující opatření, jež vůči němu byla přijata. Žalobce uvádí, že mu byly předloženy „důkazy“ Rady (a to jen částečně) až poté, co byl opětovně zapsán na seznam. Čtvrtý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Rada neposkytla žalobci dostatečné odůvodnění jeho zařazení na seznam.–    Žalobce se domnívá, že uvedené odůvodnění je příliš nejednoznačné a nevymezuje skutečné a konkrétní důvody, proč byla žalobci uložena omezující opatření.Pátý žalobní důvod vychází podpůrně z toho, že Rada se opírala o protiprávní opatření (a to v rozsahu, v němž kritér

ium pro zápis na seznam umožňuje porušení žalobcova práva na svobodu projevu).–    Žalobce tvrdí, že pok

ud by bylo – na rozdíl od prvního žalobního důvodu – třeba vykládat předmětné kritérium tak, že umožňuje zápis na seznam fyzických osob, které vykonávají činnosti v oblasti médií, pouze proto, že vyjádřily své politické názory, které Rada považuje za nepřijatelné, kritérium označení osoby

by postrádalo řádný právní základ nebo by bylo nepřiměřené cílům, které sleduje rozhodnutí a nařízení.Šestý žalob

ní důvod vychází z porušení Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem.–    Žalobce tvrdí, že nebylo nikterak odůvodněno porušení článku 52 Dohody o p

artnerství a spolupráci, ke kterému došlo (kromě jiného) v rámci omezení volného pohybu žalobcova kapitálu, a nebyla vyvinuta žádná snaha k zahájení spolupráce s Radou pro spolupráci podle článku

90.

____________