Language of document : ECLI:EU:T:2007:236

Věc T-31/07 R

Du Pont de Nemours (France) SAS a další

v.

Komise Evropských společenství

„Předběžné opatření – Návrh na odklad provádění – Směrnice 91/414/EHS – Přípustnost – Fumus boni iuris – Naléhavost – Vážení zájmů“

Shrnutí usnesení

1.      Řízení o předběžných opatřeních – Podmínky přípustnosti – Přípustnost prima facie žaloby v hlavním řízení

(Články 242 ES a 243 ES; jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 1; směrnice Rady 91/414; směrnice Komise 2006/133)

2.      Žaloba na neplatnost – Předmět – Částečné zrušení

(Článek 230 ES)

3.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad provádění – Předběžná opatření – Návrh na pozastavení provádění některých ustanovení směrnice

(Články 242 ES a 243 ES)

4.      Zemědělství – Společná zemědělská politika – Posuzovací pravomoc orgánů Společenství – Rozsah – Soudní přezkum – Meze

5.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad provádění – Předběžná opatření – Podmínky poskytnutí – „Fumus boni juris

(Články 242 ES a 243 ES)

6.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad provádění – Předběžná opatření – Podmínky poskytnutí – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma

(Články 242 ES a 243 ES)

7.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad provádění – Podmínky poskytnutí – Vážná a nenapravitelná újma

(Článek 242 ES)

8.      Řízení o předběžných opatřeních – Předběžná opatření – Podmínky poskytnutí – Vážení všech dotčených zájmů

(Článek 243 ES)

1.      V rámci návrhu na předběžné opatření je posouzení přípustnosti žaloby v hlavním řízení vzhledem k naléhavosti řízení o předběžném opatření nutně souhrnné. Přípustnost žaloby v hlavním řízení může totiž být hodnocena pouze na prima facie základě, přičemž cílem je posoudit, zda navrhovatel předložil dostatečné skutečnosti pro a priori odůvodnění závěru, že přípustnost žaloby v hlavním řízení není možno vyloučit. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních může prohlásit tento návrh nepřípustným pouze tehdy, pokud lze s určitostí vyloučit přípustnost žaloby v hlavním řízení. Jinak by totiž rozhodnutí o přípustnosti ve stadiu projednávání návrhu na předběžné opatření, pokud by přípustnost této žaloby nebyla prima facie zcela vyloučena, znamenalo předjímání rozhodnutí Soudu při rozhodování v hlavním řízení.

V rámci návrhu na předběžné opatření, který je připojen k žalobě směřující na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES k částečnému zrušení směrnice 2006/113, kterou se mění směrnice 91/414 za účelem zařazení účinné látky flusilazol, nelze prima facie vyloučit, že se tato směrnice osobně dotýká navrhovatelky, která je zmíněna v nařízení č. 933/94, kterým se stanoví seznam účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin a jmenují se členské státy zpravodajové pro provádění nařízení č. 3600/92, coby oznamovatelky přání podle čl. 4 odst. l tohoto nařízení, a která se krom toho účastnila postupu posuzování dotčené látky, a z toho důvodu se na ni vztahovaly procesní záruky.

(viz body 107–109, 112)

2.      Částečné zrušení aktu Společenství je možné pouze tehdy, pokud části, jejichž zrušení je požadováno, jsou oddělitelné od zbývající části aktu. Tento požadavek oddělitelnosti není splněn, pokud by částečné zrušení aktu způsobilo změnu jeho podstaty. Otázka, zda by částečné zrušení změnilo podstatu napadeného aktu, představuje objektivní kritérium, a nikoliv subjektivní kritérium spojené s politickou vůlí orgánu, který sporný akt přijal.

(viz body 114, 119)

3.      Pokud se návrhem na předběžné opatření navrhovatelky ve skutečnosti domáhají odkladu provádění některých ustanovení směrnice a návrh na předběžné opatření nezakládají pouze na článku 242 ES, ale dovolávají se rovněž článku 243 ES, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních může na základě článku 243 ES uložit nezbytná předběžná opatření. Zvláště může Komisi předběžně uložit vhodné příkazy.

(viz body 124–126)

4.      V odvětví spadajícím do společné zemědělské politiky pojem „riziko“ odpovídá míře pravděpodobnosti nepříznivých účinků na majetek chráněný právní řádem z důvodu použití výrobku nebo postupu. Pojem „nebezpečnost“ je obecně používán v širším smyslu a popisuje veškeré výrobky nebo postupy, které mohou mít škodlivý účinek na lidské zdraví. Cílem hodnocení rizik je posoudit stupeň pravděpodobnosti škodlivých účinků určitého výrobku nebo postupu na lidské zdraví a závažnosti těchto potenciálních účinků.

Pokud je orgán Společenství v rámci svého poslání povolán k provádění komplexních hodnocení, požívá z tohoto důvodu širokou posuzovací pravomoc, jejíž výkon podléhá omezenému soudnímu přezkumu, který neznamená, že soud Společenství nahradí svým posouzením skutkových poznatků posouzení uvedeného orgánu. Soud Společenství se v takovém případě omezuje na zkoumání věcné správnosti skutkových zjištění a právních kvalifikací, které z nich tento orgán dovodil, a zejména zda jednání posledně uvedeného není stiženo zjevným pochybením nebo zneužitím pravomoci nebo zda tento orgán zjevně nepřekročil meze své posuzovací pravomoci.

(viz body 130–131, 137)

5.      Podle článku 5 směrnice 91/414 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh je zařazení účinné látky do přílohy I téže směrnice vyloučeno, ledaže lze na základě současných vědeckotechnických poznatků očekávat, že přinejmenším jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku bude bezpečný. Jinými slovy, i když je určitá látka nebezpečná, může být stále prima facie zařazena do přílohy I uvedené směrnice za předpokladu, že jsou-li dodrženy vhodné pokyny k použití, odpovídá standardní úrovni právně přijatelného rizika.

Jestliže se v rámci řízení o předběžném opatření navrhovatelka dovolává jednak porušení směrnice 91/414 v rozsahu, v jakém směrnice 2006/133, která ji mění a zařazuje do ní účinnou látku flusilazol, není založena na zhodnocení rizik, a jednak porušení zásady obezřetnosti, vyžaduje posouzení těchto dvou žalobních důvodů z důvodu jejich komplexnosti důkladný přezkum, který nemůže provést soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních.

Tyto dva žalobní důvody však nelze prima facie považovat za zcela neopodstatněné, jestliže se prima facie zdá, že odůvodnění, jež uplatňuje Komise za účelem přijetí směrnice 2006/133, zpochybňuje dříve provedené posouzení rizik, aniž by důvody tohoto zpochybnění důkazů, jež přijímala po mnoho předchozích let hodnocení, byly jasně uvedeny, a jestliže za účelem odpovědi na dotčené dva žalobní důvody bude muset Soud rozhodnout, zda Komise při přijímání sporné směrnice překročila svůj prostor pro posouzení. Za předpokladu, že se Komise skutečně dopustila pochybení tím, že založila spornou směrnici na posouzení nebezpečnosti, a nikoli na posouzení rizik, a v důsledku toho porušila jednak směrnici 91/414, a jednak zásadu obezřetnosti, nelze s přihlédnutím k výše uvedenému vyloučit, že takové pochybení mohlo mít následky na legalitu sporné směrnice 2006/133.

(viz body 133, 138, 140–143)

6.      Naléhavost návrhu na předběžné opatření musí být posouzena vzhledem k nutnosti předběžně rozhodnout, aby nebyla způsobena vážná a nenapravitelná újma účastníkovi řízení, který o předběžné opatření žádá. Pokud způsobení újmy závisí na tom, že nastane několik faktorů, stačí, aby újma byla předvídatelná s dostatečnou mírou pravděpodobnosti. Navrhovatel je však povinen prokázat skutečnosti, které mají odůvodňovat očekávání takové vážné a nenapravitelné škody.

Finanční újma nemůže být s výjimkou mimořádných okolností považována za nenapravitelnou nebo i jen za obtížně napravitelnou, pokud může být předmětem následného finančního vyrovnání. Na základě této zásady je požadovaný odklad provádění odůvodněný pouze tehdy, pokud se zdá, že v případě nenařízení takového opatření by se navrhovatelka nacházela v situaci, která by mohla ohrozit její samotnou existenci nebo nenapravitelným způsobem změnit její podíly na trhu. Přitom jestliže může provádění aktu, který je předmětem žaloby na neplatnost ve věci samé, vést k nevratnému vývoji na trhu, kde již navrhovatel působí, újma, byť finanční povahy, která by mu mohla vzniknout, může být nicméně pro účely řízení o předběžném opatření výjimečně považována za nenapravitelnou.

(viz body 144–145, 174–175, 193)

7.      Pokud je v řízení o předběžných opatřeních navrhovatelem podnik, vážnost majetkové újmy musí být hodnocena zejména s ohledem na velikost tohoto podniku. Posouzení ekonomické situace navrhovatele může být mimoto provedeno zejména s ohledem na vlastnosti skupiny, jejíž součástí jsou jeho akcionáři. Zohlednění vlastností skupiny vyžaduje posouzení veškerých skutkových okolností daného případu.

Mimoto přísluší soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních v závislosti na okolnostech vlastních každému případu posoudit, zda okamžité provedení aktu, který je předmětem návrhu na odklad provádění, může navrhovateli způsobit vážnou a bezprostředně hrozící újmu, kterou by žádné následné rozhodnutí nemohlo napravit.

(viz body 196, 203–204)

8.      Pokud v rámci návrhu na předběžné opatření soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, před kterým je poukazováno na nebezpečí toho, že navrhovateli vznikne vážná a nenapravitelná újma, porovnává význam dotčených proti sobě stojících zájmů, musí zejména přezkoumat, zda případné zrušení sporného rozhodnutí soudem ve věci samé umožní uvedení v předešlý stav situace, která by byla vytvořena okamžitým výkonem sporného rozhodnutí, a naopak, zda odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí může zabránit jeho plnému účinku v případě, že žaloba v hlavním řízení bude zamítnuta. V tomto ohledu musí požadavky spojené s ochranou veřejného zdraví v zásadě mít nesporně přednost před hospodářskými důvody.

(viz body 206–207)