Věc T-113/07

Toshiba Corp.

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s projekty, které se týkají plynem izolovaných spínacích přístrojů – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP – Rozdělení trhu – Právo na obhajobu – Důkaz o protiprávním jednání – Jediné a trvající protiprávní jednání – Pokuty – Závažnost a doba trvání protiprávního jednání – Odůvodnění – Výchozí částka – Referenční rok“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Dosah – Nezpřístupnění dokumentu – Důsledky

(Článek 81 odst. 1 ES; dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

2.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Sdělení odpovědí na oznámené námitky – Podmínky – Meze

(Článek 81 odst. 1 ES; dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

3.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz o protiprávním jednání – Písemná svědectví zaměstnanců společnosti zapojené do protiprávního jednání – Důkazní hodnota – Posouzení

(Článek 81 odst. 1 ES)

4.      Právo Společenství – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže

(Článek 6 odst. 2 EU; čl. 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

5.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Použití souboru nepřímých důkazů

(Článek 81 odst. 1 ES)

6.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz o protiprávním jednání – Posouzení důkazní hodnoty různých důkazů – Kritéria

(Článek 81 odst. 1 ES; dohoda o EHP, článek 53)

7.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání

(Článek 81 odst. 1 ES ; sdělení Komise 2002/C 45/03)

8.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci dotyčného podniku

(Článek 81 odst. 1 ES, CE; sdělení Komise 2002/C 45/03, bod 21)

9.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Pojem – Osobní odpovědnosti podniků, kteří jsou spolupachateli protiprávního jednání, za celé protiprávní jednání – Podmínky

(Článek 81 odst. 1 ES; dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

10.    Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Dosah důkazního břemene

(Článek 81 odst. 1 ES; dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

11.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Protiprávní jednání, kterého se dopustilo více podniků

(Článek 81 odst. 1 ES; dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

12.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost a doba trvání protiprávního jednání – Posuzovací pravomoc Komise

(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)

13.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Dodržení zásady rovného zacházení

(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1A)

1.      Právo přístupu ke spisu, které je důsledkem zásady ochrany práva na obhajobu, znamená v rámci správního řízení v oblasti použití pravidel hospodářské soutěže, že Komise musí umožnit dotčenému podniku přezkoumat všechny dokumenty obsažené ve vyšetřovacím spise, které by mohly být relevantní pro jeho obhajobu. Mezi tyto dokumenty patří písemnosti svědčící jak v neprospěch, tak ve prospěch, s výjimkou obchodních tajemství jiných podniků, interních dokumentů Komise a jiných důvěrných informací.

Nezpřístupnění dokumentu, na kterém Komise založila obvinění dotyčného podniku, představuje porušení práva na obhajobu pouze tehdy, prokáže‑li dotyčný podnik, že výsledek, k němuž Komise dospěla ve svém rozhodnutí, by byl jiný, kdyby nezpřístupněný dokument nesměl být připuštěn jako důkaz svědčící v neprospěch .

Pokud jde o nezpřístupnění dokumentu ve prospěch, dotčený podnik musí pouze prokázat, že jeho nezpřístupnění mohlo ovlivnit k jeho újmě průběh řízení a obsah rozhodnutí Komise. Postačí, když podnik prokáže, že uvedený dokument ve prospěch mohl použít ke své obhajobě v tom smyslu, že pokud by jej mohl uplatnit během správního řízení, mohl by se dovolávat skutečností, které se neshodují se závěry učiněnými v tomto stadiu Komisí, a mohl by jakýmkoli způsobem ovlivnit závěry Komise učiněné v rozhodnutí, přinejmenším pokud jde o závažnost a dobu trvání vytýkaného jednání, a tedy výši pokuty.

(viz body 41, 46–47)

2.      V rámci řízení zahájeného kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže je až na počátku kontradiktorní fáze správního řízení dotyčný podnik informován prostřednictvím oznámení námitek o všech podstatných skutečnostech, o které se Komise v tomto stadiu řízení opírá, a až v uvedeném okamžiku má tento podnik právo nahlížet do spisu, aby byl zaručen účinný výkon jeho práva na obhajobu. V důsledku toho není odpověď jiných podniků, které se účastnily kartelové dohody, na oznámení námitek v zásadě zahrnuta do dokumentů vyšetřovacího spisu, do kterých účastníci mohou nahlížet.

Pokud se však Komise v řízení podle čl. 81 odst. 1 ES zamýšlí za účelem prokázání existence protiprávního jednání opřít o úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo o dokument připojený k takové odpovědi, musí ostatním podnikům zapojeným do tohoto řízení umožnit vyjádřit se k takovému důkazu. Za takových okolností je totiž dotyčný úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo dokument připojený k takové odpovědi důkazem v neprospěch různých podniků, které se údajně podílely na protiprávním jednání.

Důkaz ve prospěch obdobně představuje i úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo dokument připojený k takové odpovědi, který může být pro obhajobu podniku relevantní v rozsahu, v němž mu umožní dovolávat se skutečností, které se neshodují se závěry dovozenými v této fázi Komisí . V tomto případě musí být dotyčnému podniku umožněno, aby přezkoumal sporný úryvek nebo dokument a vyjádřil se k němu.

(viz body 42–44)

3.      Písemná svědectví zaměstnanců společnosti vypracovaná pod jejím dohledem a poskytnutá jí pro účely její obhajoby v rámci správního řízení pro porušení pravidel hospodářské soutěže vedeného Komisí nemohou být v zásadě kvalifikována jako důkazy, které se liší a jsou nezávislé na prohlášeních této společnosti. Obecně řečeno se totiž postoj společnosti ohledně reálnosti skutkových okolností, které jsou jí Komisí vytýkány, zakládá především na znalostech a názorech jejích zaměstnanců a řídících pracovníků.

(viz bod 58)

4.      Má-li soud pochybnosti, musí být tato skutečnost ku prospěchu podniku, jemuž je určeno rozhodnutí, které konstatuje porušení čl. 81 odst. 1 ES. Soud tedy nemůže učinit závěr, že Komise existenci dotčeného protiprávního jednání prokázala z právního hlediska dostačujícím způsobem, jestliže má soud o této otázce stále ještě pochybnosti, zejména v rámci žaloby na neplatnost rozhodnutí ukládajícího pokutu.

V posledně uvedené situaci je totiž nezbytné zohlednit zásadu presumpce neviny, jak vyplývá zejména z čl. 6 odst. 2 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv, která je součástí základních práv, jež představují obecné zásady práva Společenství. S ohledem na povahu dotčených protiprávních jednání, jakož i na povahu a stupeň přísnosti souvisejících sankcí se zásada presumpce neviny použije zejména na řízení, která se týkají porušení pravidel hospodářské soutěže použitelných pro podniky a v rámci kterých může být rozhodnuto o pokutách nebo penále.

(viz body 79–80)

5.      V oblasti hospodářské soutěže tedy Komise musí předložit přesné a shodující se důkazy, aby prokázala existenci protiprávního jednání. Každý z Komisí předložených důkazů však nemusí nutně splňovat tato kritéria ve vztahu ke každému znaku protiprávního jednání. Stačí, aby tomuto požadavku vyhovoval soubor nepřímých důkazů, na něž se orgán odvolává, posuzovaný jako celek Existenci protisoutěžního jednání nebo dohody lze tedy dovodit z některých shod okolností a indicií, které jsou-li nahlíženy vcelku, mohou při neexistenci jiného soudržného vysvětlení představovat důkaz porušení pravidel hospodářské soutěže.

Jestliže se Komise opírá pouze o chování dotčených podniků na trhu, aby dospěla k závěru, že došlo k porušení čl. 81 odst. 1 ES, postačuje, aby tyto podniky prokázaly existenci okolností, které poskytují jiné vysvětlení skutkového stavu zjištěného Komisí, a umožňují tak nahradit vysvětlení skutkového stavu, které Komise použila k závěru, že došlo k porušení pravidel v oblasti hospodářské soutěže, jiným přijatelným vysvětlením. Toto pravidlo je rovněž použitelné, jestliže jsou důkazy, o které se Komise opírá, nedostatečné. V tomto případě totiž uvedené důkazy neumožňují prokázat existenci protiprávního jednání jednoznačně a vyžadují výklad.

Naopak uvedené pravidlo není použitelné na všechny případy, kdy je protiprávní jednání prokázáno odvozením z jiných skutečností, nepřímými nebo nelistinnými důkazy. Pokud jde totiž o důkazy, které mohou být uplatněny k prokázání porušení článku 81 ES, v právu Společenství platí zásada volného hodnocení důkazů.

(viz body 81–82, 85–87)

6.      V rámci řízení o porušení čl. 81 odst. 1 ES je jediným kritériem relevantním pro hodnocení důkazní hodnoty různých důkazů jejich hodnověrnost. Podle obecných pravidel v oblasti dokazování závisí hodnověrnost, a tedy důkazní hodnota dokumentu na jeho původu, okolnostech jeho vypracování, osobě, které je určen a jeho obsahu.

Pokud jde o prohlášení podniků, zvláště vysokou důkazní hodnotu je možné kromě toho přiznat těm, která jsou zaprvé hodnověrná, zadruhé byla učiněna jménem podniku, zatřetí je učinila osoba vázaná služební povinností jednat v zájmu tohoto podniku, začtvrté nejsou v zájmu osoby, která je učinila, zapáté pochází od přímého svědka okolností, které jsou v těchto prohlášeních vylíčeny, a zašesté byla poskytnuta písemně, rozhodným způsobem a po zralé úvaze.

Naopak prohlášení podniku, kterému se vytýká účast na kartelové dohodě, jehož správnost je popírána několika ostatními dotyčnými podniky, nemůže být považováno za dostatečný důkaz existence protiprávního jednání spáchaného těmito podniky, aniž je podpořeno jinými důkazními materiály, čímž se rozumí, že vyžadovaný stupeň potvrzení může být nižší s ohledem na hodnověrnost dotčených prohlášení.

(viz body 90–93)

7.      Přestože vzhledem k možnosti, že hlavní účastníci protiprávní kartelové dohody budou mít tendenci zmenšovat význam svého přispění k protiprávnímu jednání a zvyšovat význam takového přispění ostatních účastníků, je obecně namístě určitá nedůvěra k dobrovolným výpovědím těchto účastníků, nic to nemění na skutečnosti, že požadování výhody na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, za účelem získání osvobození od pokuty nebo jejího snížení nutně nevede k podnětu předložit zkreslené důkazy o účasti dalších účastníků kartelové dohody. Jakákoliv snaha uvést Komisi v omyl by totiž mohla zpochybnit upřímnost a úplnost spolupráce žadatele, a ohrozit tak možnost, že tato osoba získá úplnou výhodu na základě oznámení o spolupráci.

Pokud jde o zvláštní případ svědectví, je jistě možné, že zaměstnanci podniku, jenž požádal o uplatnění ochrany před pokutami, kteří jsou povinni jednat v jeho zájmu, sdílejí vůli předložit co možná nejvíce důkazů v neprospěch, rovněž vzhledem k tomu, že jejich spolupráce v rámci řízení může mít příznivý vliv na jejich profesní budoucnost. Nicméně pokud tomu tak je, budou si dotčení zaměstnanci rovněž vědomi případných negativních důsledků předložení nepřesných důkazů, které jsou z důvodu požadavku podloženosti jinými důkazy více citelné.

(viz body 94, 111)

8.      Aby mohla Komise přiznat snížení pokuty na základě bodu 21 oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, musí dotyčné důkazy představovat významnou důkazní hodnotu oproti důkazům, které Komise již vlastní. V důsledku toho se v žádosti o shovívavost předložené po zaslání odpovědi na oznámení námitek může podnik, který si přeje získat snížení pokuty, soustředit na skutečnosti, které nejsou podle jeho názoru dosud právně dostatečným způsobem prokázány, aby tak poskytl významnou přidanou hodnotu. Přitom tato okolnost může vysvětlit, že dotyčný podnik opomene skutečnosti, které považuje za jednoznačně prokázané dříve poskytnutými důkazy.

Rovněž s ohledem na znění bodu 21 oznámení o spolupráci není možné vyloučit, že poskytnutí důkazů, které mají určitou důkazní hodnotu, ale týkají se skutečností, které jsou již prokázány jinými důkazy, nepovede k žádnému snížení pokuty.

(viz body 146–147)

9.      Dohody a jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), nutně vyplývají ze shody několika podniků, které jsou všechny spolupachateli protiprávního jednání, avšak jejich účast může mít různé podoby podle zejména charakteristik dotčeného trhu a postavení každého podniku na tomto trhu, sledovaných cílů a zvolených nebo zamýšlených způsobů provedení. Pouhá okolnost, že každý podnik se protiprávního jednání účastní v podobě jemu vlastní, však nepostačuje k vyloučení jeho odpovědnosti za celé protiprávní jednání, včetně chování fakticky uskutečňovaného jinými účastnícími se podniky, avšak s týmž protisoutěžním cílem nebo účinkem.

Podnik, který se účastnil protiprávního jednání prostřednictvím chování, které mu bylo vlastní, spadalo pod pojem „dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě“, mělo protisoutěžní cíl ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES nebo čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP a mělo přispět k uskutečnění protiprávního jednání jako celku, je rovněž odpovědný během celého období své účasti na uvedeném protiprávním jednání za chování uskutečněná ostatními podniky v rámci téhož protiprávního jednání, jestliže je prokázáno, že dotčený podnik věděl o protiprávním chování ostatních účastníků nebo ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko.

To je případ podniku ze třetího státu, který hrál pouze pasivní úlohu v rámci obecné dohody vyhrazující přidělování zvláštních projektů v EHP evropským výrobcům, přičemž tento podnik se zavázal nedosahovat přidělení takových projektů, když věděl o dotyčné dohodě a jeho pasivní úloha nevyplývala z jeho dobrovolné volby, ale z formy jeho účasti na dohodě týkající se trhu EHP, kdy tato účast byla předběžnou podmínkou toho, aby mohlo být mezi evropskými výrobci uskutečňováno přidělování projektů v EHP.

(viz body 218–222)

10.    Požadavek právní jistoty, na kterou mají nárok všechny hospodářské subjekty, znamená, že dojde-li ke sporu ohledně existence porušení pravidel hospodářské soutěže, Komise, která nese důkazní břemeno ohledně protiprávních jednání, která zjistila, musí předložit důkazy, které mohou dostatečně právně doložit existenci skutkových okolností zakládajících protiprávní jednání. Pokud jde o tvrzenou dobu trvání protiprávního jednání, tatáž zásada právní jistoty stanoví, že jestliže neexistují důkazy, na jejichž základě by bylo možné přímo určit dobu trvání protiprávního jednání, Komise uplatní alespoň důkazy, jež se vztahují ke skutečnostem, které jsou dostatečně časově blízké, aby tak bylo možné důvodně připustit, že toto protiprávní jednání trvalo nepřetržitě mezi dvěma danými daty.

Dále skutečnost, že důkaz o existenci trvajícího protiprávního jednání nebyl podán pro určitá vymezená období, nebrání tomu, aby bylo na protiprávní jednání nahlíženo jako na uskutečněné během celkového období delšího než tato vymezená období, pokud je takové zjištění podloženo objektivními a shodujícími se indiciemi. V případě protiprávního jednání, které trvá několik let, nemá skutečnost, že se kartelová dohoda projevuje v různých obdobích, která mohou být od sebe oddělena delším či kratším časovým odstupem, dopad na existenci této kartelové dohody, pokud jednotlivé skutky, které jsou součástí tohoto protiprávního jednání, sledují jeden a tentýž cíl a jsou součástí jediného a trvajícího protiprávního jednání.

(viz body 235–236)

11.    Jestliže se porušení čl. 81 odst. 1 ES dopustilo více podniků, je třeba přezkoumat závažnost účasti každého z nich na protiprávním jednání. Skutečnost, že se určitý podnik nepodílel na všech skutečnostech zakládajících kartelovou dohodu nebo že hrál malou roli v těch aspektech, jichž se účastnil, tak musí být zohledněna při posouzení závažnosti protiprávního jednání a určení pokuty.

Pokud jde konkrétně o dohodu, ve které se podniky ze třetího státu zavázaly neproniknout na trh Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž evropské podniky si zase rozdělily různé projekty na témže trhu prostřednictvím pozitivních koluzních aktů, závažnost chování podniků ze třetích států je srovnatelná se závažností chování evropských podniků, jelikož jejich neúčast na přidělování projektů v EHP nebyla výsledkem jejich volby, ale pouhým důsledkem povahy jejich účasti na dotyčné dohodě.

(viz body 258, 260–262)

12.    V rámci řízení o porušení čl. 81 odst. 1 ES disponuje Komise při stanovování výše pokut určitým prostorem pro uvážení s cílem směrovat chování podniků ve smyslu dodržování pravidel hospodářské soutěže.

Komise stanoví výši pokuty v závislosti na závažnosti protiprávního jednání, a pokud je to třeba, v závislosti na jeho době trvání. Závažnost protiprávního jednání musí být stanovena na základě kritérií, jako jsou zvláštní okolnosti věci, její kontext a odrazující dosah pokut. Musí být zohledněny objektivní prvky, jako je obsah a doba trvání protisoutěžních jednání, jejich počet a intenzita, rozsah dotčeného trhu a zhoršení hospodářského veřejného pořádku. Analýza musí rovněž zohlednit relativní význam a podíl odpovědných podniků na trhu, jakož i případné opakování protiprávního jednání.

(viz body 280–281)

13.    Komise je při každém rozhodování o uložení pokuty podle práva hospodářské soutěže povinna dodržovat obecné právní zásady, mezi které patří zásady rovného zacházení a proporcionality, tak jak byly vyloženy soudy Společenství. Tato zásada vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné.

V rozsahu, v němž je třeba se opřít o obrat podniků zapojených do téhož protiprávního jednání, aby se určily poměry mezi pokutami, které mají být uloženy, je tak třeba vymezit období, které se zohlední, aby byly získané obraty co nejvíce srovnatelné. V tomto ohledu jestliže se Komise opře o různé roky, aby určila hodnoty celosvětových prodejů některých podniků a stanoví výchozí částku pokut, kterou jim uloží za dobu trvání jejich účasti na kartelové dohodě jakožto samostatných podniků na základě jejich obratů dosažených v průběhu rozdílných let, nezachází s těmito podniky stejně. I když je cíl uplatněný Komisí, který umožňuje porovnat schopnost akcionářů společného podniku způsobit újmu hospodářské soutěži před tím, než je tento podnik vytvořen, legitimní, nemůže nicméně odůvodnit takové nerovné zacházení, jestliže se zdá, že Komise mohla použít jiné metody, aby dosáhla sledovaného cíle, aniž by zacházela s podniky rozdílně, pokud jde o volbu referenčního roku.

(viz body 282–283, 286–287, 290–292)