Žaloba podaná dne 11. března 2024 – Italská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie

(Věc C-194/24)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, jako zmocněnkyně, ve spolupráci s: M. Di Benedetto a S. Fiorentino, avvocati dello Stato, a G. Lillo, procuratore dello Stato)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2842 ze dne 22. listopadu 2023, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, (EU) 2017/2403 a (EU) 2019/473, pokud jde o kontrolu rybolovu, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. prosince 2023, řadě L;

uložil Radě a Parlamentu náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, porušení článků 7, 8, 31 a čl. 52 odst. 1, 2 a 4 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z porušení čl. 52 odst. 3 a článku 53 Listiny ve spojení s článkem 18 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod

Napadené nařízení tím, že stanoví povinnou instalaci monitorovacích kamer na palubě plavidel jako opatření ke kontrole dodržování povinnosti vykládky, představuje omezení práva na respektování soukromého života osob nacházejících se na palubě, práva na ochranu jejich osobních údajů a práva pracovníků na důstojné pracovní podmínky, které je ve vztahu ke sledovanému zájmu zcela nepřiměřené vzhledem k tomu, že existují jiné alternativy, které by umožnily užitečně sledovat stejný cíl, aniž by byly poškozeny ostatní dotčené zájmy, a v každém případě uvedené nařízení odpovídajícím způsobem nezajišťuje ochranu těchto práv.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 3 odst. 3 SEU, porušení článku 101 a násl. a článku 120 SFEU, jakož i z porušení Protokolu (č. 27) o vnitřním trhu a hospodářské soutěži

Přiznání široké diskreční pravomoci orgánům jednotlivých členských států při kvalifikování určitého porušení jako závažného porušuje nebo může porušit zásadu rovného zacházení s hospodářskými subjekty, což vede k narušení hospodářské soutěže v rámci Unie z důvodu, že jednotlivé členské státy mohou systém sankcí posuzovat odlišně.

____________