Žaloba podaná dne 19. dubna 2017 – Zhejiang Jndia Pipeline Industry v. Komise
(Věc T-228/17)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Zhejiang Jndia Pipeline Industry Co. Ltd (Wenzhou, Čína) (zástupce: S. Hirsbrunner, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/141 ze dne 26. ledna 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. 2017, L 22, s. 14), v rozsahu, v němž se týká žalobkyně
uložil Komisi a případným vedlejším účastníkům podporujícím Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází z toho, že se Komise údajně dopustila několika zjevně nesprávných posouzení tím, že měla za to, že příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli (dále jen „SSBWF“) jsou podle technických standardů USA a EU zaměnitelné.
Komise nesplnila svou povinnost, podle níž musí posoudit příslušné důkazy nestranně, v rozsahu, v němž jsou skutkové informace, které se týkají zaměnitelnosti a jsou uvedené v napadeném nařízení, nepřesné, protichůdné či zavádějící. Zejména je nepřesné tvrzení, podle kterého jediný spolupracující vývozce údajně nepředložil relevantní důkazy.
Komise měla stran SSBWF nesprávně za to, že uvedené výrobky měly dvojí osvědčení podle unijních a amerických standardů. V této souvislosti vycházela výlučně z nepodložených tvrzení, která na poslední chvíli uvedli stěžovatelé a která byla poprvé uvedena až v samotném napadeném nařízení.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a stran úpravy běžné hodnoty nesplnila povinnost uvést odpovídající odůvodnění a její argumentace byla rozporuplná.
Komise se při stanovení vhodné úrovně úprav nesprávně opírala o náklady a výrobní údaje unijního odvětví. Na základě neoprávněných důvodů odmítla návrh úpravy, který vycházel z údajů čínského trhu.
V této souvislosti byl napadeným nařízením porušen článek 20 základního nařízení a článek 296 SFEU a kromě toho nebylo uvedeno dostačující odůvodnění.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že stanovení období, které má být zohledněno, je stiženo zjevně nesprávným posouzením.
Komise postupovala svévolně, neboť nezohlednila alternativní období, ačkoliv díky předchozímu šetření by měla k dispozici příslušné údaje.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že postup přijímání sporného nařízení nebyl v souladu s obecnými zásadami unijního práva, jako je např. zásada řádné správy, transparentnosti a práva žalobkyně na obhajobu.
Komise žalobkyni neposkytla včas po poskytnutí prozatímních informací „dostupné informace”. V okamžiku, kdy Komise konečně tyto informace společně s dalšími údaji poprvé poskytla v souvislosti s poskytnutím konečných informací, neposkytla žalobkyni dostatek času k jejich řádnému posouzení.
Komise porušila právo žalobkyně na obhajobu, neboť jí neumožnila, aby se vyjádřila ke stěžejním zjištěním, která se opírala o tvrzení stěžovatele, která byla předložena na poslední chvíli a nebyla ověřena a jež byla poprvé uvedena v napadeném nařízení.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že v napadeném nařízení, které bylo přijato dne 26. ledna 2017, bylo nesprávně stanoveno antidumpingové clo ve vztahu k žalobkyni podle základního nařízení, které stanovuje formou výjimky metodiku srovnatelné země, pro výpočet běžné hodnoty dovozu z Čínské lidové republiky, přestože pravomoc EU uplatnit toto výjimečné zacházení zanikla dne 11. prosince 2016.
Evropská unie se zavázala, že bude uplatňovat zvláštní ustanovení Protokolu o přistoupení Číny k WTO, a to prostřednictvím rozhodnutí Rady, kterým se toto přistoupení schvaluje. Komise je jakožto unijní orgán povinna dodržovat při výkonu svých pravomocí mezinárodní závazky uzavřené Unií.
Napadené nařízení je dále neslučitelné se závazkem EU stanovit svá antidumpingová pravidla tak, aby byla v souladu s mezinárodním právem, zejména týkají-li se takové předpisy právě provádění mezinárodní dohody uzavřené Unií.
____________