Language of document : ECLI:EU:F:2013:159

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

23. října 2013

Věc F‑80/11

Joaquim Paulo Gomes Moreira

v.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

„Veřejná služba – Dočasný zaměstnanec – Předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou – Narušení pouta důvěry – Disciplinární pochybení“

Předmět:      Žaloba podaná podle článku 270 SFEU, kterou se J. P. Gomes Moreira domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv (dále jen „OOUPS“) Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 11. října 2010 o předčasném ukončení jeho smlouvy s účinností k 11. prosinci 2011 s dvouměsíční výpovědní lhůtou, během níž byl dočasně postaven mimo službu a zaplacení částky 300 000 eur jako náhrady majetkové a nemajetkové újmy, kterou utrpěl.

Rozhodnutí:      Rozhodnutí ze dne 11. října 2010 se zrušuje v rozsahu, v němž byl žalobce tímto rozhodnutím dočasně postaven mimo službu. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc administrativy – Výpověď s výpovědní dobou a současné dočasné postavení mimo službu – Povinnost zahájit disciplinární řízení

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 47 a čl. 49 odst. 1)

2.      Úředníci – Práva a povinnosti – Povinnost loajality – Rozsah – Zjištění nesplnění povinnosti – Kritéria pro posouzení

(Služební řád, články 11, 12, 12b a 17a)

3.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc administrativy – Povinnost administrativy jednat s náležitou péčí – Zohlednění zájmů dotčeného zaměstnance – Soudní přezkum – Meze

1.      Orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv nemůže platně jednostranně ukončit smlouvu s dočasným zaměstnancem prostřednictvím přiznání výpovědní lhůty podle článku 47 pracovního řádu ostatních zaměstnanců za současného postavení dotčeného zaměstnance mimo službu na základě čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců, aniž mimoto zahájil vůči uvedenému zaměstnanci disciplinární řízení na základě závažného pochybení.

(viz bod 50)

2.      Ustanovení článků 11, 12, 12b a 17a služebního řádu představují zvláštní vyjádření základní povinnosti loajality a spolupráce úředníka vůči Unii a svým nadřízeným. Tato ustanovení jsou odůvodněna úkoly v obecném zájmu, které jsou svěřeny Unii a na jejichž řádné splnění se musí občané a členské státy moci spolehnout. Takové povinnosti mají v zásadě ochránit vztah důvěry, který musí existovat mezi Unií a jejími úředníky nebo zaměstnanci.

Úředník by neměl verbálním nebo písemným vyjádřením nebo jakýmkoliv jiným jednáním porušit své povinnosti vyplývající ze služebního řádu ve vztahu k Unii, které má sloužit, a narušit tak vztah důvěry, který ho s ní spojuje, a ztížit tak, nebo dokonce znemožnit splnění úkolů, které byly Unii svěřeny, ve spolupráci s ním. V takovém případě by Unie nemohla sledovat své zájmy, takže zájmy služby by byly také dotčeny.

Tato ustanovení zakládají – nad rámec konkrétních povinností vyplývajících z plnění zvláštních úkolů svěřených úředníkovi – obecnou povinnost loajality úředníka. Náležité respektování vážnosti své funkce se u úředníka neomezuje pouze na okamžik, kdy plní konkrétní úkol, ale platí pro něj za všech okolností.

Tyto povinnosti platí obecně a objektivně. Zjištění porušení těchto povinností není podmíněno tím, že dotyčný úředník způsobil Unii škodu, ani existencí stížnosti osoby nebo členského státu, jež mají za to, že byly chováním úředníka poškozeny.

(viz body 61 až 66)

Odkazy:

Soudní dvůr: 6. března 2001, Connolly v. Komise, C‑274/99 P, body 44, 46 a 47

Soud prvního stupně: 3. července 2001, E v. Komise, T‑24/98 a T‑241/99, bod 76; 9. července 2002, Zavvos v. Komise, T‑21/01, body 37 až 40

Soud pro veřejnou službu: 8. listopadu 2007, Andreasen v. Komise, F‑40/05, bod 233 a citovaná judikatura; 17. července 2012, BG v. veřejný ochránce práv, F‑54/11, bod 128

3.      V případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou z důvodu, že jedno nebo více nesplnění služebních povinností dotyčným zaměstnancem mělo za následek narušení pouta důvěry mezi příslušným orgánem a zaměstnancem, a pokud je vyloučena možnost obnovy tohoto pouta, má příslušný orgán širokou posuzovací pravomoc při posouzení zájmu služby. Přezkum prováděný unijními soudy se tedy musí omezit na zkoumání otázky, zda se daný orgán pohybuje v přiměřených mezích a svou posuzovací pravomoc neužil zjevně nesprávným způsobem.

Oprávněný orgán má při rozhodování o postavení zaměstnance povinnost zohlednit veškeré skutečnosti, které mohou být pro jeho rozhodnutí určující, a zejména pak zájem dotčeného zaměstnance. To totiž vyplývá z povinnosti administrativy jednat s náležitou péčí, která odráží rovnováhu mezi vzájemnými právy a povinnostmi, kterou služební řád a obdobně i pracovní řád ostatních zaměstnanců vytvořily mezi orgánem veřejné správy a jeho zaměstnanci.

(viz body 67 až 69)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 12. prosince 2000, Dejaiffe v. OHIM, T‑223/99, bod 53