Věc T-23/09
Conseil national de l’Ordre des pharmaciens (CNOP) a Conseil central de la section G de l’Ordre national des pharmaciens (CCG)
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí, kterým se nařizuje provedení kontroly – Článek 20 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 – Adresát, který nemá právní subjektivitu – Povinnost uvést odůvodnění – Pojem ,podnik a sdružení podniků‘“
Shrnutí rozsudku
1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Kontrolní pravomoc Komise – Rozhodnutí, kterým se nařizuje provedení kontroly – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 20 odst. 4)
2. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Kontrolní pravomoc Komise – Rozsah – Přístup do prostor podniků – Cíl
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 20 odst. 4)
3. Hospodářská soutěž – Předpisy Společenství – Sdružení podniků – Pojem – Lékárnická komora a její orgány – Zahrnutí
(Články 81 ES, 82 ES a 86 ES)
1. Pokud jde o rozhodnutí Komise, kterým se nařizuje provedení kontroly, čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy vymezuje podstatné náležitosti, které musí takové rozhodnutí ve svém odůvodnění obsahovat, jelikož ukládá Komisi povinnost takové rozhodnutí odůvodňovat tím, že musí stanovit předmět a účel kontroly, stanovit datum, kdy má začít, uvést sankce podle článků 23 a 24 uvedeného nařízení a právo na přezkoumání takového rozhodnutí soudem Unie. Z hlediska obsahu tohoto ustanovení byl rozsah povinnosti uvést odůvodnění v případě rozhodnutí o kontrole zpřesněn v judikatuře.
S ohledem na stadium správního řízení, kdy se vydávají rozhodnutí o kontrole, nemá Komise v tomto okamžiku ještě k dispozici přesné informace, které by jí umožnily posoudit, zda lze uváděná jednání nebo akty kvalifikovat jako rozhodnutí podniků nebo sdružení podniků ve smyslu článku 81 ES. Právě s ohledem na zvláštní povahu rozhodnutí o kontrole byly v judikatuře týkající se odůvodnění zdůrazněny typy informací, které musejí být obsaženy v rozhodnutí o kontrole, aby adresáti měli možnost uplatnit v tomto stadiu správního řízení své právo na obhajobu. Pokud by byla Komisi v tomto ohledu uložena přísnější povinnost uvést odůvodnění, nezohledňovalo by to patřičným způsobem předběžnou povahu kontroly, jejímž cílem je právě umožnit Komisi, aby případně v pozdějším stadiu zjistila, zda se adresáti rozhodnutí o kontrole nebo třetí osoby dopustili protiprávního jednání porušujícího právo Společenství v oblasti hospodářské soutěže.
(viz body 33, 41)
2. Navzdory skutečnosti, že soukromý život musí být podle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech respektován a ochrana obydlí se vztahuje i na obchodní prostory společností, je třeba chránit užitečný účinek kontrol upravených v čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy coby nezbytného nástroje k tomu, aby Komise mohla zastávat svou funkci strážkyně smluv v oblasti hospodářské soutěže. Aby byla zachována užitečnost práva Komise na přístup do obchodních prostor podniku, kterého se týká řízení podle článků 81 ES a 82 ES, znamená tedy toto právo možnost vyhledávat různé informace, které ještě nejsou známé nebo zcela identifikované.
Kontroly mohou mít velmi široký záběr a právo na přístup do veškerých prostor, na veškeré pozemky a do veškerých dopravních prostředků podniků má zvláštní význam, protože musí Komisi umožnit, aby shromáždila důkazy o protiprávních jednáních porušujících pravidla hospodářské soutěže v prostorách, kde se běžně nacházejí.
(viz body 40, 69)
3. Pojem „podnik“ zahrnuje každou entitu vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na právní postavení této entity a na její způsob financování. Hospodářskou činností je každá činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na určitém trhu.
Lékárníci, či přinejmenším nezávislí lékárníci nabízejí za úplatu zejména služby spočívající v maloobchodní distribuci léčivých přípravků a nesou finanční rizika spojená s touto činností. Tyto osoby tudíž vykonávají hospodářskou činnost, a jsou tedy podnikem ve smyslu článků 81 ES, 82 ES a 86 ES.
Konstatování, že lékárnická komora a její orgány jsou organizace, které sdružují a zastupují určité příslušníky profese, které lze kvalifikovat jako podniky ve smyslu článku 81 ES, stačí pro vyslovení závěru, že Komise je může kvalifikovat jako sdružení podniků ve smyslu čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy a podřídit je kontrole na základě tohoto ustanovení. Pouhá skutečnost, že někteří členové nejsou podniky, nestačí k tomu, aby bylo sdružení vyloučeno z působnosti článku 81 ES.
Argumenty, že činnosti uvedené komory a jejích orgánů nepatří do oblasti hospodářských vztahů, neboť mají také sociální poslání založené na zásadě solidarity a jsou nadány typickými pravomocemi orgánu veřejné moci, nemohou tento závěr změnit, jelikož otázka, zda při výkonu jejich konkrétních pravomocí se na dotčenou komoru a její orgány nevztahuje článek 81 ES, nebo zda naopak musí být některé z jejich úkonů považovány za rozhodnutí sdružení podniků ve smyslu tohoto ustanovení, je zjevně předčasná a musí být případně vyřešena v rámci konečného rozhodnutí o námitkách uplatněných Komisí.
(viz body 55, 70–71, 75–78)