USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(prvního senátu)
2. srpna 2016
Věc F‑102/13
Soldimar Urena de Poznanski
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu – Převod důchodových nároků nabytých v jiných důchodových systémech do důchodového systému Unie – Rozhodnutí týkající se uznání příspěvkových let, v němž byla uplatněna nová obecná prováděcí ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu – Článek 81 jednacího řádu – Žaloba zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se S. Urena de Poznanski domáhá zrušení rozhodnutí Evropské komise týkajícího se uznání příspěvkových let v důchodovém systému Evropské unie po převodu jejích důchodových práv nabytých před jejím nástupem do služby u Unie.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá jako zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná. Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Akty orgánů – Časová působnost – Okamžité použití nového pravidla na budoucí účinky situace, která vznikla za platnosti dřívějšího pravidla – Přijetí nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu – Použití nového pravidla na převod nabytých nároků na důchod, o který bylo žádáno před přijetím nového pravidla, avšak ke kterému došlo až po jeho vstupu v platnost – Porušení nabytých práv a zásady ochrany legitimního očekávání – Absence
(Služební řád, příloha VIII, čl. 11 odst. 2)
2. Úředníci – Důchody – Nárok na důchod nabytý před vstupem do služby u Unie – Převod do unijního systému – Přijetí nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu – Rozdílné zacházení s úředníky, jimž byla kapitálová hodnota představující jejich nároky na důchod převedena do systému Unie před vstupem a po vstupu uvedených ustanovení v platnost – Porušení zásady rovného zacházení – Absence
(Služební řád, příloha VIII, čl. 11 odst. 2)
1. Použití nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řád ohledně převodu důchodových práv nabytých v rámci jiného důchodového režimu do unijního důchodového systému, o který bylo požádáno před přijetím uvedených ustanovení, ale který byl proveden až po jejich vstupu v platnost, není v rozporu s čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu.
V tomto ohledu podle obecně uznávané zásady, a není-li stanoveno jinak, platí, že se nové pravidlo použije okamžitě na situace, které vzniknou, jakož i na budoucí účinky již nastalých situací, které ještě trvají a jako na takové se na ně vztahuje dřívější pravidlo. Jinak je tomu pouze u situací, které nastaly a byly definitivně ustaveny za působnosti předchozího pravidla a zakládají nabytá práva. Právo je považováno za nabyté, pokud skutečnost, která vedla k jeho vzniku, nastala před legislativní změnou. To však není případ práva, u kterého skutečnost, která ho zakládá, nenastala za působnosti právního předpisu, který se změnil.
Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu přitom nebrání takovému bezprostřednímu použití nových obecných prováděcích ustanovení.
Navíc ani skutečnost, že je úředníkovi či zaměstnanci, který podal žádost o převod důchodových práv, která nabyl v rámci jiného důchodového systému, do unijního důchodového systému, oznámen návrh na započtení příspěvkových let, a tím spíše ani pouhé podání takové žádosti nemění právní postavení dotčené osoby a nemá závazné právní účinky. Neexistují tudíž nabytá práva úředníka či zaměstnance, která by mohla použitím nových ustanovení být porušena.
Mimoto právo úředníka nebo zaměstnance na uznání započtení příspěvkových let je založeno teprve po převodu kapitálu představujícího práva nabytá v jiném systému do unijního důchodového systému.
Jednotlivec se navíc nemůže dovolávat zásady ochrany legitimního očekávání za účelem zpochybnění legality nového právního ustanovení, zvláště v oblasti, v níž má normotvůrce širokou posuzovací pravomoc.
(viz body 23 až 26, 28 a 35)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 151 až 154 a 170 a citovaná judikatura
2. Přijetím nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu, z nichž plyne rozdíl v zacházení s úředníky, jimž byla kapitálová hodnota představující jejich nároky na důchod převedena do systému Unie před vstupem a po vstupu uvedených ustanovení v platnost, orgán neporuší zásadu rovného zacházení, jelikož rozdílné zacházení se dotýká všech úředníků, kteří nepatří do jedné a téže kategorie.
Úředníci, v jejichž případě nebyla kapitálová hodnota představující jejich nároky na důchod nabyté v jiném systému převedena do důchodového systému Unie v okamžiku vstupu nových ustanovení v platnost, se totiž nenacházejí ve stejné právní situaci jako úředníci, jejichž nároky na důchod nabyté před jejich nástupem do služebního poměru již byly před tímto datem předmětem převodu ve formě kapitálové hodnoty do důchodového systému Unie a vůči kterým bylo přijato rozhodnutí týkající se uznání počtu příspěvkových let započitatelných pro důchod v tomto posledně jmenovaném systému. První z nich ještě měli nároky na důchod v jiném systému, kdežto u druhých byl převod kapitálové hodnoty výsledkem zániku těchto nároků a odpovídajícím uznáním příspěvkových let v důchodovém systému Unie.
Mimoto takové rozdílné zacházení má základ i v objektivním prvku nezávislém na vůli dotčeného orgánu, tedy v rychlosti zpracování žádosti o převod kapitálové hodnoty dotčené osoby dotčeným vnějším důchodovým systémem.
(viz bod 36)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 177 až 180