Věc T‑556/22
House Foods Group, Inc.,
v.
Odrůdový úřad Společenství
Rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 28. února 2024
„Odrůdová práva – Udělení odrůdového práva Společenství pro odrůdu SK20 – Nepřípustnost odvolání k odvolacímu senátu – Neexistence právního zájmu na podání opravného prostředku – Článek 81 odst. 1 nařízení (ES) č. 2100/94“
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na podání opravného prostředku – Nezbytnost vzniklého a trvajícího zájmu – Žaloba, která může žalobci přinést prospěch – Žaloba podaná proti rozhodnutí o udělení odrůdového práva – Žaloba podaná žadatelem o odrůdové právo ve vztahu ke změně úředního popisu chráněné odrůdy – Změna, která nemá žádný vliv na rozsah přiznané ochrany – Neexistence právního zájmu na podání opravného prostředku – Nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 2100/94, bod 11 odůvodnění a čl. 5 odst. 1, 2 a 3, čl. 7 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a 2 a čl. 81 odst. 1)
(viz body 24, 25, 33–40)
Shrnutí
Tribunál ve svém rozsudku zamítl žalobu na neplatnost podanou společností House Foods Group, Inc., proti rozhodnutí odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství (CPVO) (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tribunál má za to, že šlechtitel odrůdy nemá právní zájem na zrušení rozhodnutí CPVO, kterým bylo uděleno odrůdové právo jeho odrůdě, protože úřední popis této odrůdy nezahrnuje dodatečnou vlastnost, kterou požadoval.
V roce 2017 podala žalobkyně u CPVO žádost o odrůdové právo Společenství pro odrůdu cibule SK20. V technickém dotazníku přiloženému k žádosti žalobkyně odkázala na „velmi nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové“ jako na dodatečnou vlastnost, která může pomoci odlišit odrůdu SK20.
Rozhodnutím ze dne 3. května 2021 udělil CPVO odrůdové právo přihlašované odrůdě. Úřední popis odrůdy SK20 však dotčenou dodatečnou vlastnost neobsahoval, neboť CPVO měl za to, že výsledek technického zkoušení(1) byl učiněn na základě standardních vlastností uvedených v použitelném technickém protokolu, takže nebylo nezbytné zohlednit dodatečnou vlastnost, které se žalobkyně dovolávala při technickém zkoušení.
Napadeným rozhodnutím odvolací senát CPVO zamítl odvolání, kterým žalobkyně požadovala, aby byl nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové zahrnut do úředního popisu odrůdy. Odvolací senát měl za to, že žalobkyně neměla právní zájem na podání opravného prostředku v rozsahu, v němž nezpochybňovala rozhodnutí o udělení odrůdového práva Společenství odrůdě SK20.
Závěry Tribunálu
Při rozhodování o právním zájmu žalobkyně na podání opravného prostředku Tribunál zkoumá, zda by jí změna popisu chráněné odrůdy, která doprovází rozhodnutí o udělení odrůdového práva, mohla přinést prospěch.
Tribunál nejprve uvedl, že udělení odrůdového práva přihlašované odrůdě nevyžaduje, aby byly vyčerpávajícím způsobem posouzeny všechny vlastnosti této odrůdy, ale pouze ty vlastnosti, které mají určitý význam pro její způsobilost být chráněna, a zejména její odlišnost(2). Cílem technického zkoušení je tak pouze určit, zda přihlašovaná odrůda je dostatečně odlišná, uniformní a stálá v porovnání s jinými odrůdami. Jeho cílem však není hodnotit všechny vlastnosti přihlašované odrůdy, ani užitečnost nebo obchodní hodnotu uvedených vlastností.
Kromě toho úřední popis odrůdy provedený zkušebním úřadem představuje shrnutí připomínek učiněných při technickém zkoušení a odráží pouze některé zvláštní vlastnosti, které postačují k prokázání odlišnosti odrůdy.
Následně Tribunál připomněl, že k tomu, aby byla odrůda chráněná, stačí, když se odlišuje alespoň jednou z vlastností vyplývajících z jejího genotypu(3). Proto i v případě, že by dodatečná vlastnost uváděná žalobkyní figurovala v úředním popisu odrůdy SK20, nemělo by to žádný vliv na odrůdové právo přiznané této odrůdě. Nová odrůda, která má stejný nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové, by totiž mohla být přesto chráněna, pokud tato odrůda vykazuje jeden nebo více dalších znaků, které ji odlišují od odrůdy žalobkyně.
Konečně Tribunál konstatuje, že přidání dodatečné vlastnosti v popisu chráněné odrůdy nemůže žalobkyni přinést žádný prospěch, neboť se odrůdové právo týká samotného materiálu rostlin, jak je definován všemi vlastnostmi vyplývajícími z jeho genotypu, ať již jsou uvedeny v úředním popisu odrůdy, či nikoli(4).
Tribunál tak tím, že dospěl k závěru, že přidání dodatečné vlastnosti v úředním popisu odrůdy nic nemění na rozsahu odrůdového práva odrůdy SK20, potvrdil, že odvolací senát měl správně za to, že žalobkyně nemá právní zájem na podání opravného prostředku.