Věc T-1/10

Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG) a SNF SAS

v.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

„Žaloba na neplatnost – REACH – Identifikace akrylamidu jakožto látky vzbuzující mimořádné obavy – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Přípravné akty – Vyloučení – Rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) identifikující akrylamid jako látku vzbuzující mimořádné obavy – Akt nesměřující k založení právních účinků – Nepřípustnost

(Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, články 57 a 59)

Předmětem žaloby na neplatnost mohou být veškerá opatření přijatá orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie bez ohledu na jejich povahu či formu, které směřují k založení právních účinků. Pokud jde o akty nebo rozhodnutí, jež jsou vypracovávána ve více fázích, zejména během interního řízení, jsou za akty napadnutelné žalobou na neplatnost v zásadě považována jen ta opatření, která vyjadřují konečné stanovisko orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie na konci tohoto řízení. Z toho vyplývá, že předběžná opatření, nebo opatření, jež mají čistě přípravnou povahu, předmětem žaloby na neplatnost být nemohou.

Žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) identifikujícímu v souladu s článkem 59 nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek akrylamid jako látku vzbuzující mimořádné obavy, která splňuje kritéria uvedená v článku 57 uvedeného nařízení, musí být jako nepřípustná odmítnuta, neboť v době posuzování přípustnosti uvedené žaloby, tedy v okamžiku jejího podání, nesměřovalo takovéto rozhodnutí k založení právních účinků vůči třetím osobám.

Postup podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, sestávající z identifikace látek splňujících kritéria stanovená v článku 57 uvedeného nařízení a ze sestavení kandidátského seznamu, má totiž několik fází. V tomto ohledu, i když z výrazu „zapsat“ v článku 59 odst. 8 téhož nařízení vyplývá, že orgán ECHA pověřený k zápisu látky na kandidátský seznam nemá možnost správního uvážení ohledně tohoto zápisu, neboť tento automaticky vyplývá z jednomyslné dohody Výboru členských států v tomto ohledu, nemění to nic na tom, že akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, nesměřuje před zapsáním látky na kandidátský seznam podle tohoto ustanovení k založení právních účinků vůči třetím osobám.

Zaprvé oznamovací povinnost a povinnost poskytnout informace podle článku 7 odst. 2, článku 31 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. b), jakož i článku 33 odst. 1 a 2 tohoto nařízení vyplývající z aktu, který je výsledkem postupu podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, odkazují na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení a na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do kandidátského seznamu. Z nařízení č. 1907/2006 nevyplývá, že cílem zákonodárce bylo, aby osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, splňovaly tyto povinnosti v různých stadiích postupu podle článku 59 uvedeného nařízení. Z nadpisu článku 59 tohoto nařízení naopak vyplývá, že skutečná funkce postupu podle tohoto článku spočívá v konečné identifikaci látky splňující kritéria stanovená v článku 57 tohoto nařízení. Z článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení, který odkazuje na odst. 2 až 10 tohoto článku pokud jde o identifikační postup, vyplývá, že zápis látky na kandidátský seznam uvedený v odst. 8 tohoto nařízení je součástí tohoto postupu. Odkazy na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení a na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do kandidátského seznamu, tedy neodpovídají rozdílným stádiím identifikačního postupu, takže uvedené povinnosti nemohou existovat před skutečným zapsáním látky na kandidátský seznam.

Zadruhé pokud ECHA neobdrží ani nevznese žádnou připomínku k návrhu na identifikaci látky jakožto vzbuzující mimořádné obavy, zapíše látku na kandidátský seznam (článek 59 odst. 6 nařízení č. 1907/2006). V takovém případě chybí fáze identifikace v rámci identifikačního postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, která se projednává odděleně jiným orgánem ECHA, jako je Výbor členských států, nebo jinou institucí, jako je Komise podle odst. 8 a 9 tohoto článku. Vzhledem k tomu, že okamžik, kdy akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení nabývá právních účinků, nemůže záviset na tom, zda členský stát, ECHA nebo zúčastněná osoba vznesou připomínky, nabývá tento akt právních účinků až zapsáním látky na kandidátský seznam.

(viz body 39–41, 43, 46–48, 51)