Žaloba podaná dne 8. září 2010 - Roca Sanitario v. Evropská komise

(Věc T-408/10)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Roca Sanitario, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupci: J. Folguera Crespo a M. Merola, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

určit, že články 1, 2 a 4 rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. června 2010, jsou částečně neplatné v rozsahu, v němž se vztahují na společnost Roca Sanitario;

podpůrně, snížit pokutu uloženou společnost Roca Sanitario, jak je navrhováno v žalobě, v rozsahu, v němž to Tribunál bude považovat za vhodné na základě uvedených důvodů a dalších důvodů, ke kterým přihlédne;

podpůrně a pro případ, že Tribunál rozhodne o dalších žalobách podaných společností Roca France nebo Laufen Austria a sníží pokutu uloženou rozhodnutím Evropské komise ze dne 23. června 2010 za protiprávní jednání, kterého se dopustily tyto společnosti a za něž společnost Roca Sanitario nese společnou a nerozdílnou odpovědnost, určit, že společnost Roca Sanitario má právo na odpovídající snížení výše pokuty, za kterou nese společnou a nerozdílnou odpovědnost;

uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totéž, jako ve věcech T 364/10, Duravit a další v. Komise a T-368/10, Rubinetteria Cisal v. Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné důvodům a argumentům uplatňovaným v uvedených věcech.

Žalobkyně zejména poukazuje na zjevně nesprávné posouzení při určení společné a nerozdílné odpovědnosti za protiprávní jednání, kterého se údajně dopustily společnosti Roca France a Laufen Austria, přičemž byla výrazně překročena maximální výše pokuty, kterou je možné uložit v rámci čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy¹.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že napadené rozhodnutí bez jakéhokoliv odůvodnění přehlíží při určení odpovědnosti a výpočtu pokuty řadu předložených důkazů, které vyvracejí domněnku, že žalobkyně vykonávala na společnosti Roca France a Laufen Austria rozhodující vliv.

Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí v rozporu s právem na obhajobu, jelikož její odpovědnost opírá o skutkové okolnosti a subjektivní posouzení, které nebyly uvedeny v oznámení námitek a ohledně kterých neměla možnost se vyjádřit.

____________

¹ - Úř. věst L, s. 1.