Věc T‑442/08
International Confederation of Societies of Authors and Composers (CISAC)
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Autorská práva k veřejnému provozování hudebních děl prostřednictvím internetu, družicového vysílání a kabelového přenosu – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Rozdělení zeměpisného trhu – Dvoustranné smlouvy mezi vnitrostátními organizacemi pro kolektivní správu – Jednání ve vzájemné shodě vylučující možnost udělit licence pro více území a více repertoárů – Důkaz – Presumpce neviny“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 12. dubna 2013
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich týkají bezprostředně a osobně – Bezprostřední dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise konstatující existenci protisoutěžní praktiky – Žaloba podaná organizací, jejíž činnost sloužila jako rámec pro vypracování smlouvy uskutečňující uvedenou praktiku – Bezprostřední dotčení organizace
(Článek 81 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES)
2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Osobní dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise konstatující existenci protisoutěžní praktiky – Žaloba podaná organizací, jejíž činnost sloužila jako rámec pro vypracování smlouvy uskutečňující uvedenou praktiku – Dotčení jejího postavení jako vyjednavače – Úzké zapojení do správního řízení
(Článek 81 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES)
3. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise prokázat protiprávní jednání – Rozsah důkazního břemene
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
4. Unijní právo – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže – Rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání, ale neukládá se jím pokuta – Použitelnost
(Článek 81 odst. 1 ES; čl. 6 odst. 2 EU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1)
5. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Důkazní prostředek – Použití souboru nepřímých důkazů – Požadovaný stupeň důkazní síly, pokud jde o nepřímé důkazy posuzované izolovaně – Důkazy spočívající výlučně v jednání podniků – Důkazní povinnost podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání – Závazky Komise při zpochybnění věrohodnosti vysvětlení navržených podniky (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
6. Kartelové dohody – Zákaz – Kartelové dohody, které mají účinky i po svém formálním ukončení – Použití článku 81 ES
(Článek 81 odst. 1 ES)
7. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Paralelní jednání – Domněnka jednání ve vzájemné shodě – Meze – Odmítnutí vnitrostátními společnostmi pro správu autorských práv umožnit uživateli usazenému v jiném členském státě přímý přístup k jejich repertoáru – Narušení hospodářské soutěže
(Článek 81 odst. 1 ES)
1. Podmínka přípustnosti žaloby týkající se bezprostředního dotčení vyžaduje, zaprvé, aby dotčené opatření mělo bezprostřední dopad na právní postavení žalobce, a, zadruhé, aby jeho adresátům pověřeným jeho provedením neponechávalo žádnou volnost uvážení, jelikož toto provedení je ryze automatické a vyplývá výlučně z unijní právní úpravy, aniž by bylo třeba použít další zprostředkující předpisy.
Za bezprostředně dotčenou rozhodnutím Komise, kterým se konstatuje protisoutěžní praktika uskutečňovaná vnitrostátními společnostmi pro kolektivní správu autorských práv týkající se veřejného provozování hudebních děl prostřednictvím smluv o vzájemném zastoupení, musí být považována nevládní organizace, jejíž činnosti sloužily jako rámec pro vypracování uvedených smluv a jsou relevantní pro posouzení, zda uvedené vnitrostátní organizace pro kolektivní správu provádějí napadené rozhodnutí tím, že konstatované protiprávní jednání ukončí a vyhýbají se tomu, aby k obdobnému jednání došlo v budoucnu.
(viz body 66-68, 72)
2. Organizace je osobně dotčena napadeným aktem, který jí není určen, pokud má vlastní právní zájem na podání žaloby zejména z důvodu, že aktem, jehož zrušení se domáhá, bylo dotčeno její postavení jako vyjednavače.
Tak tomu je v případě organizace, která napadla rozhodnutí Komise, kterým byla konstatována protisoutěžní praktika prováděná vnitrostátními organizacemi pro kolektivní správu autorských práv související s veřejným provozováním hudebních děl prostřednictvím smluv o vzájemném zastoupení, a které ovlivňuje její roli mediátora spolupráce mezi uvedenými vnitrostátními organizacemi pro kolektivní správu.
Osobní dotčení je potvrzeno skutečností, že žalující organizace, které bylo určeno oznámení námitek a která byla úzce zapojena do správního řízení jako důležitá kontaktní osoba Komise, měla jasně vymezené postavení vyjednavače, úzce spjaté se samotným předmětem rozhodnutí, které ji stavělo do faktické situace, jež ji odlišovala od všech ostatních osob.
(viz body 73-77)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 91, 138)
4. Pakliže má soud v oblasti hospodářské soutěže pochybnosti, musí být tato skutečnost ku prospěchu podniku, jemuž je určeno rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání. Soud tedy nemůže dospět k závěru, že Komise existenci dotčeného protiprávního jednání prokázala právně dostačujícím způsobem, pokud má soud o této otázce stále ještě pochybnosti, zejména v rámci žaloby směřující ke zrušení rozhodnutí, jímž se ukládá pokuta.
Je totiž nezbytné vzít v úvahu presumpci neviny vyplývající zejména z čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jež je součástí základních práv, která podle judikatury Soudního dvora představují obecné zásady unijního práva. S ohledem na povahu předmětných protiprávních jednání, jakož i povahu a stupeň přísnosti sankcí, které se k nim vztahují, se presumpce neviny použije zejména v řízeních o porušení pravidel hospodářské soutěže použitelných na podniky, která mohou mít za následek uložení pokut nebo penále.
Tuto judikaturu, která se vyvinula v rámci případů, ve kterých Komise uložila pokutu, lze rovněž uplatnit i tehdy, když rozhodnutí konstatující protiprávní jednání není nakonec spojeno s uložením pokuty. Kromě toho je třeba zohlednit nezanedbatelný zásah do dobré pověsti, který pro fyzickou či právnickou osobu představuje konstatování, že byla zapojená do porušení pravidel hospodářské soutěže.
(viz body 92-95)
5. Proto, aby bylo v oblasti hospodářské soutěže prokázáno porušení čl. 81 odst. 1 ES, Komise musí předložit přesné a shodující se důkazy. Nicméně není nutné, aby každý z důkazů předložených Komisí odpovídal těmto kritériím se zřetelem na každý prvek protiprávního jednání. Stačí, když soubor nepřímých důkazů, kterého se orgán dovolává, odpovídá tomuto požadavku jako celek.
Vzhledem k tomu, že zákaz účastnit se protisoutěžních jednání a dohod, jakož i sankce, které mohou být uloženy těm, kdo tento zákaz poruší, jsou obecně známé, je obvyklé, že činnosti, s nimiž se tato jednání a dohody spojují, probíhají tajně, že schůzky jsou konány tajně a že dokumentace, která se k nim vztahuje, je omezena na minimum. I když Komise odhalí dokumenty výslovně prokazující protiprávní kontakty mezi hospodářskými subjekty, jako jsou zápisy ze schůzky, jsou tyto obvykle pouze útržkovité a rozptýlené, takže je často nutné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcí. Nicméně, odehrávají-li se schůzky mezi podniky, které jsou obviněny z porušení práva hospodářské soutěže, v podmínkách, které ukazují, že tyto schůzky byly nezbytné ke kolektivnímu řešení otázek nesouvisejících s porušením uvedeného práva, nemůže Komise předpokládat, že cílem těchto schůzek je koordinace protisoutěžního jednání. Ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání nebo dohody odvozena z určitého počtu shodujících se okolností a nepřímých důkazů, které, posuzovány jako celek, mohou být v případě neexistence jiného soudržného vysvětlení důkazem porušení pravidel hospodářské soutěže.
Pokud důkaz jednání ve vzájemné shodě mezi podniky neplyne z prostého paralelního jednání na trhu, nýbrž z důkazů, z nichž vyplývá, že jednání jsou výsledkem vzájemné součinnosti, je za těchto podmínek na dotyčných podnicích, aby nejen předložily údajné jiné vysvětlení skutkového stavu konstatovaného Komisí, ale rovněž zpochybnily tento stav, který je prokázaný na základě důkazů předložených Komisí.
Naproti tomu, pokud úvahy Komise spočívají na předpokladu, že prokázané skutečnosti nemohou být vykládány jinak než ve vztahu k jednání ve vzájemné shodě mezi podniky, dotyčným podnikům stačí prokázat okolnosti, které poskytují jiné vysvětlení skutkového stavu zjištěného Komisí, a umožňují tak nahradit vysvětlení skutkového stavu Komisí jiným vysvětlením.
Pokud Komise v tomto ohledu použila určité příklady s cílem zbavit tvrzení dotyčného podniku věrohodnosti, měla by prokázat, proč jsou tyto příklady relevantní. Komise dále nemůže dotyčnému podniku vytýkat, že nepředložil další přesné údaje ke svému alternativnímu vysvětlení, neboť důkaz o protiprávním jednání musí předložit právě ona. Pokud má tedy Komise ve správní fázi řízení za to, že dotyčný podnik dostatečně nepodložil své vysvětlení, musí pokračovat v šetření spisu nebo konstatovat, že dotčený subjekt nebyl schopen předložit nezbytné údaje, které potřebovala ke zkoumání, zda existovala hodnověrná vysvětlení paralelního jednání.
Před posouzením existence jiných vysvětlení paralelního jednání, než je jednání ve vzájemné shodě, je třeba zkoumat, zda Komise prokázala protiprávní jednání prostřednictvím důkazů, které překračují pouhé konstatování paralelního jednání. Přezkum této otázky předchází přezkumu opodstatněnosti vysvětlení jiných než jednání ve vzájemné shodě, jelikož kdyby Tribunál dospěl k závěru, že takové důkazy byly předloženy, uvedená vysvětlení, ač by byla věrohodná, by nevyvrátila konstatování tohoto protiprávního jednání.
(viz body 96-99, 101, 107, 161)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 123)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 137)