Žaloba podaná dne 20. ledna 2006 - Mindo v. Komise

(Věc T-19/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mindo Srl (Řím, Itálie) (zástupci: J. Folguera Crespo, P. Vidal Martínez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

prohlásit čl. 1 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Komise K(2005)4012 konečné ze dne 20. října 2005 v řízení podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES (věc COMP/C.38.281/B.2 - Surový tabák, Itálie) za částečně neplatný a zrušit jej v rozsahu, v jakém se týká delší doby trvání protiprávního jednání (o němž se má za to, že skončilo dne 19. února 2002 místo nejpozději 15. ledna 2002);

prohlásit čl. 2 písm. b) napadeného rozhodnutí za neplatný a zrušit jej v rozsahu, v jakém mělo být MINDO plně osvobozeno od pokut na základě oznámení o shovívavosti nebo podpůrně v rozsahu, v jakém měla být částka pokuty, uložená společně a nerozdílně MINDO a "Alliance One International", podstatně snížená;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise shledala, že několik společností, včetně žalobkyně, porušilo čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES tím, že uzavřelo kartelové dohody nebo se dopustilo jednání ve vzájemné shodě v odvětví surového tabáku v Itálii. Žalobkyně navrhuje částečné zrušení uvedeného rozhodnutí a dovolává se zaprvé údajného porušení svých legitimních očekávání, pokud jde o uplatnění oznámení o shovívavosti. Žalobkyně tvrdí, že tím, že Komise zamítla její žádost o osvobození na základě skutečnosti, že jiné společnosti, ale nikoli žalobkyni , bylo osvobození uděleno. Podle žalobkyně uvedená jiná společnost nesplňovala požadavky oznámení o shovívavosti, zatímco Komise neprokázala, že žalobkyně nesplnila tytéž požadavky.

Podpůrně žalobkyně uvádí, že její účast na protiprávním jednání ustala nejpozději dne 15. ledna 2002 a nikoli 19. února 2002 a že jí uložená pokuta by v souladu s tím měla být snížena.

Dále je žalobkyně toho názoru, že Komise porušila zásadu proporcionality a zásadu právní jistoty, jakož i povinnost uvést odůvodnění týkající se posouzení rozsahu jednání ve vzájemné shodě žalobkyně. Podle žalobkyně Komise nezohlednila, že se účastnila kartelových dohod týkajících se nákupní ceny a množství nadbytečné produkce pouze v letech 1998 a 1999 a že to udělala v kontextu meziodvětvových dohod schválených podle italských právních předpisů.

Žalobkyně se rovněž dovolává porušení práva na obhajobu, jakož i zásady proporcionality a zásady legitimních očekávání při výpočtu základní částky pokuty. V tomto kontextu žalobkyně uvádí, že základní částka pokuty hmotně převyšuje celkovou cenu produktů dotčených kartelovými praktikami; že Komise pochybila při posouzení dvou možných účinků jednání ve vzájemné shodě uvedených v napadeném rozhodnutí; že ony dva možné účinky jsou v napadeném rozhodnutí uvedeny nově a nebyly uvedeny v oznámení námitek; a že Komise nesprávně uplatnila násobící činitel za účelem započtení základní částky pokuty, aniž by zohlednila, že v době přijetí napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně součástí žádného velkého nadnárodního podniku.

Dále se žalobkyně dovolává porušení povinnosti uvést důvody a zásady právní jistoty a zásady legitimních očekávání ve spojení s údajným pochybením Komise, která nezohlednila některé polehčující okolnosti, zejména časné ukončení protiprávního jednání a minimální účinky jednání ve vzájemné shodě přičítaného žalobkyni.

Konečně, žalobkyně se také dovolává porušení zásady proporcionality a zásady legitimních očekávání, jakož i povinnosti uvést důvody při uplatnění oddílu 5 písm. b) obecných zásad Komise ohledně zvláštního hospodářského a sociálního kontextu, v němž k jednání ve vzájemné shodě došlo. Rovněž tvrdí, že Komise při stanovení částky pokuty nesprávně nezohlednila její obzvláště nejistou hospodářskou situaci ani její platební schopnost.

____________