Žaloba podaná dne 31. května 2017 – British Airways v. Komise

(Věc T-341/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: British Airways plc (Harmondsworth, Spojené království) (zástupci: J. Turner, QC, R. O’Donoghue, Barrister a A. Lyle-Smythe, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil v celém rozsahu nebo částečně rozhodnutí Komise C(2017) 1742 final ze dne 17. března 2017 v řízení podle článku 101 SFEU, článku 53 Dohody o EHP a článku 8 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě (věc AT.39258 – Airfreight);

podpůrně, a v rámci výkonu plné jurisdikce Tribunálu, zrušil nebo snížil pokutu uloženou žalobkyni na základě napadeného rozhodnutí;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a porušila podstatnou formální náležitost tím, že přijala rozhodnutí o protiprávním jednání založené na dvou vzájemně si odporujících posouzeních relevantních skutkových a právních okolností, které bylo proto nesoudržné, neslučitelné se zásadou právní jistoty a může vést k nejasnostem v unijním právním řádu.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila svou povinnost podle článku 266 SFEU tím, že přijala opatření směřující k odstranění základních pochybení zjištěných rozsudkem Tribunálu ve věci T-48/11, které spočívalo v opětovném přijetí rozhodnutí proti žalobkyni, které však tato pochybení spíše znásobilo, než napravilo.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a porušila podstatnou formální náležitost tím, že dostatečně neodůvodnila uložení pokuty žalobkyni. Podle žalobkyně se uložení pokuty zakládalo na závěrech ohledně protiprávního jednání, které dotčené opatření neobsahovalo a které byly v rozporu se závěry obsaženými v tomto opatření. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise neměla pravomoc takto postupovat.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neměla pravomoc uplatnit článek 101 SFEU nebo článek 53 Dohody o EHP na údajná omezení hospodářské soutěže, pokud jde o poskytování služeb letecké dopravy na trasách do EU nebo EHP. Žalobkyně dále uvádí, že tato omezení nespadají do oblasti působnosti článku 101 SFEU ani článku 53 Dohody o EHP.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně uplatnila článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP na koordinaci příplatků za služby letecké nákladní dopravy do některých zemí nebo z těchto zemí v důsledku platných právních a regulačních režimů a jejich praktických účinků a že snížení pokuty, které bylo v tomto ohledu uplatněno, bylo svévolné a nepřiměřené. Žalobkyně dále tvrdí, že v každém případě je odůvodnění Komise, co se týče určitých jurisdikcí, zjevně nedostatečné.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila pochybení, když dospěla k závěru, že se žalobkyně podílela na protiprávním jednání týkajícím se (ne)zaplacení provize za příplatky.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně určila „hodnotu tržeb“ za účelem stanovení pokut v rozhodnutí. Podle žalobkyně měla rozhodnout, že jsou relevantní pouze výnosy spojené s příplatky, a měla vyloučit obrat spojený se službami na trasách do EU nebo EHP.

Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila pochybení, když shledala, že žalobkyně je devátou v pořadí, pokud jde o žádosti o shovívavost, a má tedy nárok na snížení pokuty pouze o 10 %, i když žalobkyně ve skutečnosti jako první požádala o shovívavost po žadateli o ochranu před pokutami a její informace měly významnou přidanou hodnotu.

Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného posouzení počátku protiprávního jednání žalobkyně. Podle žalobkyně byl příslušným počátkem říjen 2001 a důkazy předložené k prokázání odlišného dřívějšího data nesplňují právem požadovaný standard.

____________