Věc T‑127/09 RENV
Abdulbasit Abdulrahim
v.
Rada Evropské unie
a
Evropská komise
„Vrácení věci po zrušení – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem – Nařízení (ES) č. 881/2002 – Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů osoby zapsané na seznam vypracovaný orgánem Organizace spojených národů – Zápis jména této osoby do seznamu obsaženého v příloze I nařízení (ES) č. 881/2002 – Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Lhůta k podání žaloby – Překročení – Omluvitelné pochybení – Základní práva – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Právo na ochranu vlastnictví – Právo na respektování soukromého a rodinného života“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 14. ledna 2015
1. Soudní řízení – Lhůty pro podání žaloby – Zmeškání lhůty k platnému podání žaloby – Náhoda nebo vyšší moc – Pojem – Zpoždění v doručování poštovní zásilky
(Článek 263 šestý pododstavec SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 45 druhý pododstavec)
2. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Nařízení zavádějící omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem – Rozsah přezkumu
(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; Nařízení Rady č. 881/2002, příloha I)
1. Článek 45 statutu Soudního dvora se použije v případě neobvyklých obtíží nezávislých na vůli osoby, které se jeví jako nevyhnutelné, ačkoli bylo vynaloženo veškeré úsilí. Dotčená osoba musí zaprvé prokázat, že neobvyklé, nepředvídatelné a na její vůli nezávislé okolnosti způsobily, že nemohla dodržet lhůtu pro podání žaloby stanovenou v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, a zadruhé, že se nemohla zabezpečit proti následkům uvedených okolností tím, že by učinila vhodná opatření, aniž by podstoupila nepřiměřené oběti. Subjekt musí pečlivě sledovat průběh zahájeného řízení a zejména prokázat vynaložení náležité péče za účelem dodržení stanovených lhůt.
Pokud tedy právní zástupci žalobce prokázali veškerou požadovanou náležitou péči a odeslali podepsaný prvopis žaloby poskytovateli služby poštovní přepravy členského státu ve stejný den, kdy byl stejnopis zaslán telefaxem, mohou důvodně očekávat, že uvedený podepsaný prvopis bude soudní kanceláři doručen v kratší lhůtě než deset dní, kterou měli pro tyto účely k dispozici. V této souvislosti nelze od žádného žalobce požadovat, a to a fortiori v případě, že mu byla přiznána právní pomoc, že si zvolí nejdražší ze služeb mezinárodní poštovní přepravy nabízených poštovním provozovatelem, když se méně nákladná služba nabízená tímto provozovatelem jeví v zásadě tak, že umožňuje zajistit doručení podepsaného prvopisu žaloby soudní kanceláři Tribunálu v předepsané lhůtě.
(viz body 45 až 47, 49)
2. V případě, že dotyčná osoba zpochybní legalitu rozhodnutí o zápisu nebo ponechání svého jména na seznamu obsaženém v příloze I nařízení č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu, musí se unijní soud při přezkumu legality důvodů, na nichž je takové rozhodnutí založeno, ujistit, že se toto rozhodnutí opírá o dostatečně pevný skutkový základ. Je proto třeba ověřit skutečnosti uváděné ve shrnutí důvodů, ze kterých uvedené rozhodnutí vychází, tak aby se soudní přezkum neomezoval na abstraktní posouzení pravděpodobnosti uváděných důvodů, ale aby se zaměřil na otázku, zda jsou tyto důvody, nebo alespoň některý z nich, který sám o sobě postačuje k odůvodnění tohoto rozhodnutí, podložené. Unijní soud musí v rámci tohoto přezkumu za tímto účelem případně vyzvat příslušný unijní orgán, aby předložil důvěrné i nedůvěrné informace a důkazy, které jsou pro takový přezkum relevantní.
V případě, že příslušný unijní orgán nemůže vyhovět žádosti unijního soudu, musí unijní soud vycházet pouze z důvodů, které mu byly sděleny. Pokud tyto skutečnosti neumožňují konstatovat podloženost některého z důvodů, unijní soud ho neuzná jako důvod pro dotčené rozhodnutí o zápisu nebo zachování zápisu. Naopak v případě, že příslušný unijní orgán předloží relevantní informace a důkazy, musí unijní soud ověřit věcnou správnost tvrzených skutečností s přihlédnutím k těmto informacím nebo důkazům a posoudit jejich důkazní hodnotu v závislosti na okolnostech projednávané věci a ve světle případného vyjádření k nim předloženého zejména dotčenou osobou, případně použitím technik, které umožňují skloubit legitimní bezpečnostní zájmy týkající se povahy a zdroje informací, k nimž bylo přihlíženo při přijímání předmětného aktu, s nutností zaručit jednotlivcům v dostatečné míře dodržování jejich procesních práv.
Z důvodu preventivní povahy dotčených omezujících opatření platí, že pokud je unijní soud v rámci přezkumu legality napadeného aktu toho názoru, že alespoň jeden z důvodů uvedených ve shrnutí předloženém Výborem pro sankce je dostatečně přesný a konkrétní, podložený a představuje sám o sobě dostatečný základ pro tento akt, pak okolnost, že ostatní z těchto důvodů tento požadavek nesplňují, neodůvodňuje zrušení uvedeného aktu. V opačném případě Tribunál napadený akt zruší.
Naopak skutečnost, že příslušný unijní orgán odepřel dotyčné osobě a posléze unijnímu soudu přístup k informacím nebo důkazům souvisejícím se shrnutím důvodů, o něž se opírá dotčené rozhodnutí a které měl k dispozici pouze Výbor pro sankce nebo dotyčný člen OSN, nezakládá jako taková porušení těchto práv. V takové situaci však unijní soud, který má zkoumat věcnou opodstatněnost důvodů obsažených ve shrnutí poskytnutém Výborem pro sankce, s přihlédnutím k vyjádření a důkazům případně předloženým dotyčnou osobou, které svědčí v její prospěch, jakož i k odpovědi příslušného unijního orgánu na toto vyjádření, nebude mít k dispozici doplňující informace nebo důkazy. Není-li schopen rozhodnout o opodstatněnosti těchto důvodů, nemohou tedy tyto důvody sloužit jako základ pro napadené rozhodnutí o zápisu.
(viz body 62, 63, 66, 68, 71)