Žaloba podaná dne 16. září 2010 - Moreda-Riviere Trefilerías v. Komise

(Věc T-426/10)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Moreda-Riviere Trefilerías, SA (Gijón, Španělsko) (zástupci: F. González Díaz a A. Tresandi Blanco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 30. června 2010 K(2010)4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 - Předpínací ocel;

podpůrně na základě článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie zrušit nebo snížit pokutu uloženou uvedeným rozhodnutím a

uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím sporným ve věci T-385/10 ArcelorMittal v. Komise

Žalobkyně uplatňuje následující:

Nesprávné uplatnění článku 101 SFEU ohledně přičtení odpovědnosti společnosti MRT za údajné porušení uvedeného článku vzhledem k tomu, že jednak je to společnost TYCSA (PSC), a nikoli MRT, kdo je odpovědný za údajnou účast TYCSA S.L. na jednání popsaném v rozhodnutí, a jednak TYCSA S.L. nebyla součástí žádné ho hospodářského subjektu spolu s GSW/TYCSA. Tudíž jí společnosti MRT nelze přičíst žádnou odpovědnost za jednání společností TYCSA S.L. a TYCSA PSC.

Skutková a právní pochybení při posouzení společného jednání, neboť Evropská komise pochybila v úvaze, že soubor dohod a setkání, k nimž došlo v různých členských státech, v různých obdobích, s různými účastníky a s různými cíli představují jediné a pokračující protiprávní jednání podle článku 101 SFEU. A dále zjištěné dohody nepředstavují koherentní soubor opatření určených k dosažení jediného cíle.

Podpůrně žalobkyně požaduje zrušení nebo snížení pokuty z důvodu porušení zásady proporcionality, zásady legitimního očekávání, zásady zákazu zpětné působnosti, a zásady právní jistoty, k čemuž došlo neuplatněním pokynů z roku 1998 pro výpočet pokut, nezohledněním určitých polehčujících okolností a porušením práv obhajoby a nedostatkem odůvodnění.

____________