Language of document : ECLI:EU:T:2011:36

Věc T-222/09

Ineos Healthcare Ltd

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALPHAREN – Starší národní slovní ochranné známky ALPHA D3 – Relativní důvod zamítnutí – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] – Zkoumání skutečností z úřední moci – Článek 74 nařízení č. 40/94 (nyní článek 76 nařízení č. 207/2009)“

Shrnutí rozsudku

1.      Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích stran a námitky – Skutečnosti, důkazy a argumenty předložené na podporu námitek – Možnost osoby, která podala námitky podat důkazy na podporu námitek

[Nařízení Komise č. 2868/95, čl. 1 pravidlo 15 odst. 2 písm. c) a odst. 3 písm. b) a pravidlo 19 odst. 1]

2.      Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Zkoumání skutečností z moci úřední – Námitkové řízení – Přezkum omezený na dovolávané žalobní důvody – Zohlednění všeobecně známých skutečností – Léčivé přípravky

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 74 odst. 1)

3.      Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Relativní důvody zamítnutí – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Nebezpečí záměny se starší ochrannou známkou – Posouzení nebezpečí záměny – Určení relevantní veřejnosti

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 8 odst. 1 písm. b)]

1.      Ze znění pravidla 15 odst. 2 písm. c) a odst. 3 písm. b) ve spojení s pravidlem 19 odst. 1 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství vyplývá, že v rámci námitkového řízení má osoba, která podala námitky možnost, nikoliv povinnost podat důkazy na podporu námitek, především co se týče podobnosti dotčených výrobků a služeb.

Rovněž důkazy uváděné v pravidle 15 odst. 3 písm. b) nařízení č. 2868/95 se nemusí nutně vztahovat na všechny aspekty srovnání výrobků.

(viz body 16–17, 21)

2.      Podle čl. 74 odst. 1 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství „v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí se Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky“.

Toto ustanovení se týká zejména skutkového základu rozhodnutí Úřadu, tedy skutečností a důkazů, na nichž mohou být tato rozhodnutí založena. Odvolací senát tudíž při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí, kterým se ukončilo námitkové řízení, může založit své rozhodnutí pouze na skutečnostech a důkazech, které účastníci řízení předložili. Nicméně omezení skutkového základu přezkumu prováděného odvolacím senátem nevylučuje, že odvolací senát vezme v úvahu, kromě skutečností výslovně uváděných účastníky námitkového řízení, skutečnosti všeobecně známé, tedy skutečnosti, které může znát každý nebo se kterými se lze seznámit ze všeobecně přístupných zdrojů.

Jedná se o popis farmaceutických přípravků a jejich léčebných indikací, proto nemohou být vzhledem ke svému stupni technické složitosti v žádném případě považovány za informace tvořící obecně známé skutečnosti.

(viz body 28–29, 31)

3.      Pokud jde o posouzení existence nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, v případě, kdy dotčené výrobky jsou léčivé přípravky, jež vyžadují před svým prodejem spotřebitelům v lékárnách předpis lékaře, je relevantní veřejnost tvořena jak konečnými spotřebiteli, tak odborníky v oblasti zdravotnictví, tj. lékaři, kteří předepisují léčivé přípravky, jakož i lékárníky, kteří prodávají předepsané léčivé přípravky. Ačkoliv výběr těchto výrobků je ovlivněn nebo určen zprostředkovateli, nebezpečí záměny může existovat i pro spotřebitele, jelikož se tito mohou s těmito výrobky setkávat, i když se nákupní operace pro každý z uvedených výrobků posuzovaných samostatně uskutečňují v různých okamžicích.

I v případě, že jsou léčivé přípravky vydávány výlučně na předpis, nelze vyloučit, že průměrný spotřebitel tvoří součást relevantní veřejnosti.

(viz body 43–44)