Žaloba podaná dne 6. září 2013 – Systran v. Komise

(Věc T-481/13)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Systran SA (Paříž, Francie) (zástupce: J. Hoss, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí ze dne 5. července 2013 a 21. srpna 2013 přijatá Evropskou komisí, nebo Evropskou unií;

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise, kterým tento orgán v návaznosti na rozsudek Soudního dvora ze dne 18. dubna 2013, Komise v. Systran a Systran Luxembourg (C-103/11 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), přistoupil k vymáhání kompenzačních úroků zvýšených o úroky z prodlení od 19. srpna 2013 z částky, kterou Komise zaplatila žalobkyni jako náhradu škody v návaznosti na rozsudek Tribunálu ze dne 16. prosince 2010, Systran a Systran Luxembourg v. Komise (T-19/07, Sb. rozh. s. II-6083), zrušený rozsudkem Soudního dvora.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci Komise k přijetí napadených rozhodnutí, jelikož Komise nemá pravomoc sama si přiznat kompenzační úroky; takové úroky může přiznat pouze soud, jelikož jejich účelem je nahradit škodu vyplývající z nesplnění povinností jednou ze stran. Žalobkyně poukazuje na to, že přiznání kompenzačních úroků není součástí provedení rozsudku vydaného Soudním dvorem.Druhý žalobní důvod vycházející z porušení obecných zásad evropského práva, jak s ohledem na přiznání úroků, tak s ohledem na obecnou zásadu zákazu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poukazuje na to, že:Komise porušila obecnou zásadu evropského práva, nebo zásadu společnou členským státům, týkající se přiznání kompenzačních úroků tím, že si přiznala kompenzační úroky sama, a to při neexistenci jakékoliv škodné události přičitatelné žalobkyni;Komise porušila obecnou zásadu zákazu bezdůvodného obohacení, když právnické osobě soukromého práva uložila povinnost, která není stanovena Smlouvami a, každopádně, z hlediska výpočtu výše úroku, tím, že si přiznala paušální úroky zvýšené o 2 % z důvodu inflace.Třetí žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci, kterého se dopustila

Komise, jelikož svůj požadavek na zaplacení kompenzačních úroků nemůže opírat o článek 299 SFEU, neexistuje-li právní základ přiznávající jí tuto pravomoc a soudní rozhodnutí ukládající žalobkyni jejich

zaplacení.