ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího rozšířeného senátu)
14. června 2023(*)
„Hospodářská soutěž – Spojování podniků – Předcházející trh parafínového gáče – Navazující trh parafínových vosků – Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP – Neexistence závazku týkajícího se dodávek parafínového gáče – Vertikální účinky – Omezení přístupu ke vstupům“
Ve věci T‑585/20,
Polwax S.A., se sídlem v Jasłu (Polsko), zástupci: E. Nessmann a G. Duda, avocates,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zástupci: N. Khan, G. Meessen a J. Szczodrowski, jako zmocněnci,
žalované,
podporované:
Polski Koncern Naftowy Orlen S.A., se sídlem v Płocku (Polsko) zástupci: M. Mataczyński, avocat,
vedlejší účastnicí,
TRIBUNÁL (třetí rozšířený senát),
ve složení: F. Schalin, předseda, S. Frimodt Nielsen, P. Škvařilová-Pelzl, I. Nõmm (zpravodaj) a D. Kukovec, soudci,
za soudní kancelář: M. Zwozdziak-Carbonne, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 11. ledna 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, Polwax S.A., domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2020 (věc M.9014), přijatého na základě čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40, dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Evropská komise prohlásila za slučitelné s vnitřním trhem a s článkem 57 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), spojení společností Polski Koncern Naftowy Orlen S.A. (dále jen „Orlen“) a Grupa Lotos S.A. (dále jen „Lotos“), s výhradou dodržení určitých závazků společností Orlen.
I. Skutečnosti předcházející sporu a skutečnosti, které nastaly po podání žaloby
2 Žalobkyně je polská společnost, která vyrábí a uvádí na trh parafínové vosky a výrobky na bázi parafinového gáče.
3 Společnost Orlen je vertikálně integrovaným podnikem, který působí především v oblasti rafinace paliv a produktů spojených s palivy a jejich uvádění na trh (včetně maloobchodu) v Polsku, České republice, Litvě a Německu. Účastní se rovněž předcházejícího průzkumu, vývoje a produkce surové ropy a zemního plynu, a je přítomna i na trhu petrochemie.
4 Lotos je vertikálně integrovaný podnik, který působí především v oblasti rafinace paliv a produktů spojených s palivy a jejich uvádění na trh (včetně maloobchodu), zejména v Polsku. Lotos se rovněž účastní předcházejícího průzkumu, vývoje a produkce surové ropy a zemního plynu.
5 Dne 3. července 2019 oznámila společnost Orlen Komisi v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení č. 139/2004 záměr spojení podniků spočívající v získání výhradní kontroly nad společností Lotos.
6 Rozhodnutím ze dne 7. srpna 2019 (Úř. věst. 2019, C 273, s. 2) měla Komise za to, že spojení vyvolává vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti se společným trhem, rozhodla se zahájit důkladné přezkumné řízení v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení č. 139/2004 a vyzvala dotčené třetí osoby, aby jí předložily případné připomínky k navrhovanému spojení.
7 Dne 30. září 2019 bylo na základě žádosti v tomto smyslu žalobkyni přiznáno postavení zúčastněné strany ve smyslu čl. 18 odst. 4 nařízení č. 139/2004.
8 Dne 7. dubna 2020 přijala Komise oznámení námitek, jehož nedůvěrné znění bylo žalobkyni zasláno dne 4. května 2020.
9 Dne 15. května 2020 předložila žalobkyně připomínky k oznámení námitek a tvrdila, že by měly být stanoveny závazky k zajištění toho, aby spojení nemělo vliv na přístup k některým vstupům, které využívala při výrobě.
10 Dne 14. července 2020 přijala Komise napadené rozhodnutí.
11 V tiskové zprávě z téhož dne Komise zaprvé prohlásila, že se po skončení šetření obává, že by spojení, tak jak bylo původně oznámeno, narušilo hospodářskou soutěž, zejména na následujících trzích:
– velkoobchodní dodávky motorových paliv v Polsku;
– maloobchodní dodávky motorových paliv v Polsku;
– dodávky tryskových paliv v Polsku a České republice;
– dodávky souvisejících výrobků, jako jsou různé druhy bitumenu, v Polsku.
12 Zadruhé Komise tvrdila, že k rozptýlení obav navrhla společnost Orlen závazky týkající se trhů uvedených v bodě 11 výše.
13 Zatřetí Komise prohlásila, že „kombinace prodejů a jiných závazků umožní nabyvatelům prodávaných subjektů, jakož i dalším konkurentům podrobit subjekt vzniklý spojením v budoucnu účinné hospodářské soutěži na dotčených trzích“, že „[n]a zejména velkoobchodních trzích s naftou a benzínem bude nabyvatel podílu v rafinérii schopen dovážet významné objemy díky širšímu přístupu k infrastrukturám“ a že „[d]íky této kombinaci kapacity rafinérií a potenciálu dovozu bude nabyvatel vyvíjet konkurenční tlak podobný tlaku společnosti Lotos před uskutečněním transakce“. Komise tedy dospěla k závěru, že „transakce, pozměněná závazky, již nepředstavuje problém z hlediska hospodářské soutěže“ a upřesnila, že „[t]oto rozhodnutí je podmíněno úplným dodržením přijatých závazků“.
14 Ke dni podání žaloby dne 24. září 2020 nebylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno žádné shrnutí napadeného rozhodnutí a na internetové stránce Komise nebylo zveřejněno žádné nedůvěrné znění uvedeného rozhodnutí.
15 Dne 18. května 2021 zveřejnila Komise na svých internetových stránkách předběžné nedůvěrné znění napadeného rozhodnutí. Shrnutí tohoto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. května 2021 (Úř. věst. 2021, C 196, s. 8).
16 Napadené rozhodnutí obsahuje bod 37 týkající se předcházejícího trhu parafínového gáče a navazujícího trhu parafínových vosků (body 1 993 až 2 006 odůvodnění).
17 V bodě 1 993 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise zaprvé připomíná, že parafínový gáč je vedlejším produktem výroby ropných olejů a používá se především jako surovina pro plně rafinované parafinové vosky, které jsou samy o sobě surovým materiálem při výrobě svíček. Dále v bodě 1 994 odůvodnění uvedeného rozhodnutí zdůrazňuje, že i když jak Lotos, tak Orlen vyrábějí parafínový gáč, prodává jej pouze Lotos, přičemž Orlen jej používá pro vlastní výrobu parafínových vosků, a že by tedy zamýšlené spojení vedlo k vytvoření vertikální vazby mezi stranami, jelikož Lotos je činná na vstupu a Orlen na navazujícím trhu.
18 Zadruhé Komise v bodě 1 997 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že relevantními výrobkovými trhy jsou trhy parafínového gáče a parafínových vosků.
19 Zatřetí, pokud jde o zeměpisný rozsah relevantních trhů, Komise v bodě 1 999 odůvodnění napadeného rozhodnutí připomněla, že v dřívějším rozhodnutí uvedla, že trh parafínového gáče může být rozšířen na celý EHP nebo mít vnitrostátní rozměr, přičemž zdůraznila, že kupující parafínového gáče, žalobkyně, zdůraznila své preference pro místní zdroje dodávek z důvodu vysokých nákladů na dopravu. Měla v něm rovněž za to, že vymezení trhu parafínových vosků jako zahrnující tento celek je pravděpodobné, jelikož dodavatelé tohoto výrobku uvedli, že jej prodávají za hranice Polska a že společnost Orlen prodává 30 až 40 % své výroby mimo Polsko, zejména v EHP. Dále v bodě 2 000 odůvodnění uvedeného rozhodnutí tvrdila, že posoudila účinky zamýšleného spojení na nejužší potenciální trhy, a sice trh Polska pro parafínový gáč a trh EHP pro parafínové vosky.
20 Začtvrté, pokud jde o účinky zamýšleného spojení na hospodářskou soutěž, Komise přezkoumala v bodě 2 003 odůvodnění napadeného rozhodnutí možnost, zdůrazněnou žalobkyní, že spojení povede k omezení přístupu ke vstupům, jelikož jí nový subjekt již nebude dodávat parafínový gáč nebo pouze za mnohem vyšší cenu, čímž jí brání v hospodářské soutěži na trhu parafínových vosků.
21 V tomto ohledu Komise v bodě 2 004 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že pokud by byl předcházející trh parafínového gáče vymezen na vnitrostátním základě, Lotos by měla v Polsku v letech 2017 a 2018 podíl na trhu mezi 30 a 40 %. I když uznala, že takový podíl na trhu s sebou nesl existenci vertikálních účinků, zdůraznila, že 60 až 70 % zdrojů parafínového gáče je stále ještě k dispozici a sama společnost Orlen používá externí dodavatele. Vyvodila z toho, že není zřejmé, že by byl nově vytvořený subjekt schopen omezit přístup k parafínovému gáči zákazníkům Lotos činným na trhu parafínových vosků.
22 Komise v bodě 2 005 odůvodnění napadeného rozhodnutí dodala, že Orlen má pouze velmi malý podíl na navazujícím trhu, a vyvodila z toho, že nový subjekt by neměl ani zájem na omezení přístupu ke vstupům pro zákazníky Lotos působící na tomto trhu. Uvedla, že sama žalobkyně zdůraznila, že hospodářská soutěž na uvedeném trhu je silná, jelikož takový trh má v některých případech globální rozměr a je pod tlakem čínských výrobců.
23 Komise z toho v bodě 2 006 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyvodila, že z jejího šetření nevyplývají zjevné důkazy o významném narušení výkonu účinné hospodářské soutěže, pokud jde o vertikální vazbu mezi trhem parafínového gáče v Polsku a trhem parafínových vosků v EHP.
II. Návrhová žádání účastnic řízení
24 Samostatným podáním vznesla Komise námitku nepřípustnosti podle čl. 130 odst. 1 jednacího řádu Soudu. O námitce nepřípustnosti bude rozhodnuto spolu s věcí samou.
25 Na jednání Komise vzala zpět námitku nepřípustnosti, což bylo zaznamenáno do protokolu z jednání.
26 V žalobě žalobkyně v podstatě navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
27 Kromě toho žalobkyně ve vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka společnosti Orlen a na jednání navrhla, aby Tribunál nařídil provedení znaleckého posudku ohledně účinků spojení na hospodářskou soutěž, nebo pokud tak neučiní, nařídil Komisi, aby předložila důkazy, na jejichž základě stanovila odůvodnění napadeného rozhodnutí.
28 Komise a Orlen v podstatě navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu jako neopodstatněnou;
– zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku požadovaný žalobkyní;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
III. Právní otázky
A. K návrhu na vypracování znaleckého posudku
29 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál nařídil vypracování znaleckého posudku ohledně účinků spojení na hospodářskou soutěž. Prodlení při podání tohoto návrhu odůvodňuje v podstatě okolností, že úvahy, které tvoří podklad uvedeného rozhodnutí, byly vysvětleny až ve stadiu uvedeného spisu vedlejšího účastníka. V tomto ohledu odkazuje na nezveřejnění tohoto rozhodnutí ke dni podání žaloby a na stručnou povahu jak odůvodnění uvedeného v tomto rozhodnutí, tak písemností Komise.
30 Komise a společnost Orlen s tímto návrhem na vypracování znaleckého posudku nesouhlasí a zdůrazňují zejména jeho opožděnost.
31 Podle čl. 88 odst. 1 jednacího řádu „dokazování může být nařízeno nebo změněno v každém stadiu řízení bez návrhu nebo na návrh některého z hlavních účastníků řízení“. Odstavec 2 téhož ustanovení upřesňuje, že „[j]e-li tento návrh učiněn po první výměně spisů účastníků řízení, musí účastník řízení, který jej podává, uvést důvody, proč jej nemohl podat dříve“.
32 Bez ohledu na to, zda žalobkyně přesvědčivě zdůvodnila opožděnou formulaci svého návrhu na provedení znaleckého posudku, je třeba připomenout, že jednací řád přiznává Tribunálu diskreční pravomoc, aby rozhodl, zda je třeba nařídit takové opatření či nikoli (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. července 2017, Talanton v. Komise, T‑65/15, nezveřejněný, EU:T:2017:491, body 35 až 37). I když tedy účastník řízení předložil návrh na provedení znaleckého posudku v pokročilé fázi řízení, může Tribunál vždy rozhodnout o přijetí uvedeného opatření bez návrhu při výkonu diskreční pravomoci.
33 Návrh žalobkyně na provedení znaleckého posudku je však třeba zamítnout, neboť přesahuje účel dokazování uvedeného v článku 91 jednacího řádu, který spočívá v tom, aby bylo možné prokázat pravdivost skutkových tvrzení učiněných účastníkem řízení na podporu jeho žalobních důvodů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. května 2014, European Dynamics Luxembourg v. ECB, T‑553/11, nezveřejněný, EU:T:2014:275, bod 317 a citovaná judikatura).
34 Žalobkyně totiž v rámci svého návrhu žádá Tribunál, aby nařídil znalecký posudek týkající se „sousedních trhů, včetně trhu zpracování parafínového gáče, pro následující prvky: a) účinky spojení […] na hospodářskou soutěž na relevantních trzích parafínového gáče a parafínu, jakož i na sousedních trzích, zejména dopady uvedeného spojení na cenu výrobků pro konečné zákazníky a spotřebitele; b) dopad tohoto spojení na hospodářskou situaci žalobkyně, jakož i na hospodářskou situaci ostatních subjektů vykonávajících stejnou činnost jako žalobkyně, pokud jde o zpracování parafínového gáče, parafínu a sousední trhy; c) vyšší náklady, které nese žalobkyně v důsledku nákupu parafínového gáče mimo místní trh; d) omezení přístupu k parafínovému gáči na místním trhu; e) procentní podíly na evropském trhu subjektu vzniklého spojením“.
35 Cílem takové žádosti je spíše než prokázání pravdivosti určitých skutkových tvrzení ve skutečnosti znovu přezkoumat posouzení obsažená v napadeném rozhodnutí týkající se souladu zamýšleného spojení s čl. 2 odst. 1 až 3 nařízení č. 139/2004. Jde tedy nad rámec účelu dokazování ve smyslu článku 91 jednacího řádu, takže Tribunál by přijetím takového opatření překročil svou pravomoc (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 12. září 2013, Besselink v. Rada, T‑331/11, nezveřejněný, EU:T:2013:419, body 24 a 25).
B. K opodstatněnosti žalobních důvodů
36 V žalobě žalobkyně v podstatě uvedla dva žalobní důvody vycházející z porušení čl. 2 odst. 1 až 3 nařízení č. 139/2004 a čl. 9 odst. 1 téhož nařízení. Kromě toho v replice předložila nový žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí.
37 Na jednání žalobkyně vzala zpět žalobní důvod vycházející z porušení čl. 9 odst. 1 nařízení č. 139/2004, což bylo zaznamenáno do protokolu z jednání.
1. K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 2 odst. 1 a 3 nařízení č. 139/2004
38 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že bod 37 napadeného rozhodnutí, ve kterém Komise konstatovala, že spojení by nevedlo k významnému narušení účinné hospodářské soutěže na trhu parafínových vosků, vychází z nesprávného použití čl. 2 odst. 1 až 3 nařízení č. 139/2004.
39 Podle čl. 2 odst. 1 nařízení č. 139/2004:
„Spojení, na něž se použije toto nařízení, se hodnotí v souladu s cíli tohoto nařízení a následujícími ustanoveními, aby se zjistilo, zda jsou či nejsou slučitelná se společným trhem.
Při tomto hodnocení Komise vezme v úvahu:
a) potřebu zachování a rozvoje účinné hospodářské soutěže na společném trhu, mimo jiné vzhledem ke struktuře všech dotčených trhů a skutečné nebo možné soutěži ze strany podniků majících své sídlo uvnitř nebo mimo [Unii];
b) tržní postavení dotčených podniků a jejich hospodářskou a finanční sílu, stávající alternativy pro dodavatele a uživatele, jejich přístup k dodávkám nebo na trh, právní nebo jiné překážky vstupu na trh, směry vývoje nabídky a poptávky, pokud jde o příslušné zboží a služby, zájmy zprostředkovatelů a konečných spotřebitelů a technický a hospodářský vývoj, je-li to ku prospěchu spotřebitelů a nebrání to hospodářské soutěži.“
40 Článek 2 odst. 2 a 3 nařízení č. 139/2004 na jedné straně stanoví, že „[s]pojení, které zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na [vnitřním] trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, bude prohlášeno za slučitelné s [vnitřním] trhem,“ a na druhé straně, že „[s]pojení, které zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na [vnitřním] trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, bude prohlášeno za neslučitelné s [vnitřním] trhem“.
41 Argumentace žalobkyně na podporu tohoto žalobního důvodu může být rozdělena do dvou částí podle toho, zda jsou zpochybňována posouzení Komise týkající se definice relevantních trhů nebo účinků spojení na tyto trhy.
a) K první části, vycházející z nesprávného vymezení relevantních trhů
42 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise porušila čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 139/2004 z důvodu nesprávného vymezení relevantních trhů.
43 Podle judikatury je přiměřená definice relevantního trhu nezbytnou a předchozí podmínkou pro jakékoli posouzení dopadu spojení na hospodářskou soutěž (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 31. března 1998, Francie a další v. Komise, C‑68/94 a C‑30/95, EU:C:1998:148, bod 143).
44 V tomto ohledu je třeba uvést, že relevantní výrobkový trh zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné. Konkrétně z pojmu „relevantní trh“ vyplývá, že účinná hospodářská soutěž může existovat mezi výrobky nebo službami, které jsou jeho součástí, což předpokládá dostatečný stupeň zaměnitelnosti pro účely téhož použití mezi všemi výrobky nebo službami, které jsou součástí téhož trhu (rozsudek ze dne 23. ledna 2018, F. Hoffmann-La Roche a další, C‑179/16, EU:C:2018:25, body 50 a 51).
45 Kromě toho pokud je Komisi vytýkáno, že nezohlednila případný problém v oblasti hospodářské soutěže na jiných trzích, než na kterých byla provedena analýza hospodářské soutěže, je povinností žalobce, aby předložil závažné indicie, které mohou hmatatelně prokázat existenci problému v oblasti hospodářské soutěže, jejž Komise měla z důvodu jeho dopadů přezkoumat. Pro splnění tohoto požadavku musí žalobce označit relevantní trhy, popsat soutěžní situaci za neexistence spojení a uvést, jaké pravděpodobné účinky by spojení mohlo mít na soutěžní situaci na těchto trzích (rozsudky ze dne 4. července 2006, easyJet v. Komise, T‑177/04, EU:T:2006:187, body 65 a 66, a ze dne 13. května 2015, Niki Luftfahrt v. Komise, T‑162/10, EU:T:2015:283, body 174 a 175).
46 V bodě 37 napadeného rozhodnutí Komise identifikovala dva trhy dotčené spojením, a sice předcházející trh tvořený dodávkami parafínového gáče v Polsku a navazující trh tvořený dodávkami parafínových vosků do EHP, které používají parafínový gáč jako surovinu.
47 Zaprvé žalobkyně vytýká Komisi, že omezila definici navazujícího trhu parafínových vosků pouze na „plně rafinované parafínové vosky“, a sice na vosky vyrobené na bázi lehkého parafínového gáče, který slouží jako surovina pro výrobu svíček, a nezahrnula průměrné a těžké parafínové vosky používané pro výrobu hřbitovních svíček a různých průmyslových přípravků.
48 Tato výtka vychází z nesprávného výkladu napadeného rozhodnutí.
49 V bodě 1 993 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž Komise uvedla, že „parafinový gáč [je] vedlejším produktem při výrobě ropných olejů, [který má] více použití, ale [je používán] především jako surovina pro výrobu plně rafinovaných parafínových vosků, které jsou zase hlavní surovinou pro výrobu svíček“. V bodech 1 996 a 1 997 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla, že přezkoumá účinky spojení na trh parafínového gáče a parafínových vosků.
50 Zaprvé z bodu 1 993 odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze vyvodit, že Komise definovala navazující trh parafínových vosků omezenějším způsobem tak, že se týká pouze plně rafinovaných parafínových vosků. V tomto bodě odůvodnění Komise naopak výslovně zdůraznila, že parafínový gáč je používán „pro řadu použití“, a nikoli výlučně pro výrobu plně rafinovaných parafínových vosků.
51 Zadruhé v bodě 1 997 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise odkázala na trh tvořený celkově parafínovými vosky, a nikoli pouze plně rafinovanými parafínovými vosky.
52 Zatřetí je tento závěr podpořen zněním dřívějších rozhodnutí Komise, na která bod 1 997 odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje a v jejichž návaznosti se definice navazujícího trhu parafínových vosků nachází.
53 Ve čtvrtém bodě odůvodnění rozhodnutí Komise C(2008) 4576 final ze dne 1. října 2008 v řízení podle článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/C‑39181 – Vosky na výrobu svíček) (shrnutí zveřejněno v Úř. věst. 2009, C 295, s. 17) byly parafinové vosky definovány jako „plně rafinované a polorafinované parafínové vosky (v závislosti na obsahu ropy), jakož i hydrovosky, voskové směsi, voskové speciality a pevné parafínové vosky“, které „se používají k výrobě různých produktů[,], jako jsou svíčky, chemikálie, pneumatiky a automobilové produkty, jakož i v odvětvích pryže, obalů, lepidel a žvýkaček“.
54 Z toho vyplývá, že navazující trh nebyl v napadeném rozhodnutí omezen pouze na plně rafinované parafinové vosky, jak tvrdí žalobkyně, ale na všechny parafínové vosky, jak jsou definovány v bodě 53 výše.
55 Tuto výtku je tedy třeba zamítnout.
56 Zadruhé je třeba uvést, že písemnosti žalobkyně obsahují několik odkazů na různé druhy parafínového gáče, a sice „lehké“, „průměrné“ nebo „těžké“, jakož i na jejich odlišné vlastnosti a použití. V rozsahu, v němž je třeba tyto odkazy chápat tak, že představují výtku vycházející z nesprávné definice předcházejícího trhu z důvodu, že Komise měla konstatovat existenci tří různých trhů podle toho, zda se týkaly těchto tří druhů parafínového gáče, nemůže taková výtka obstát.
57 Bylo totiž na žalobkyni, aby předložila závažné indicie prokazující, že neexistuje dostatečný stupeň zaměnitelnosti mezi „těžkým“ parafínovým gáčem, „lehkým“ parafínovým gáčem a „průměrným“ parafínovým gáčem, aby spadaly do téhož trhu.
58 Konkrétně s ohledem na metodu uvedenou ve sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže [Unie] (Úř. věst. 1997, C 372, s. 5, dále jen „sdělení o definici relevantního trhu“) bylo na žalobkyni, aby předložila závažné indicie prokazující nedostatečnou nahraditelnost na straně poptávky a ze strany nabídky mezi různými druhy parafínového gáče, aby spadaly do téhož trhu.
59 Z hlediska poptávky měla žalobkyně předložit závažné indicie prokazující, že zákazníci jednoho druhu parafínového gáče by v případě mírného zvýšení ceny nepřešli na jiný druh parafínového gáče, takže tyto nemohly být považovány za zastupitelné (v tomto smyslu viz body 15 až 20 sdělení o definici relevantního trhu).
60 Z hlediska nabídky měla žalobkyně předložit závažné indicie prokazující, že dodavatelé jednoho druhu parafínového gáče nemohli přeorientovat výrobu na výrobu jiného druhu parafínového gáče a v krátkodobém horizontu jej uvádět na trh, aniž by jim vznikaly další podstatné náklady nebo riziko v reakci na malé, ale trvalé změny relativních cen (v tomto smyslu viz body 20 až 24 sdělení o definici relevantního trhu).
61 Žalobkyně se v bodech 112 až 120 repliky omezuje na zdůraznění, že lehký parafínový gáč, průměrný parafínový gáč a těžký parafínový gáč představují vstupy různých surovin. V dalších aspektech své argumentace tvrdí, že kvalita parafínového gáče se může mezi jednotlivými rafinériemi značně lišit. Taková tvrzení se přitom nezdají být závažnými indiciemi prokazujícími, že neexistuje dostatečný stupeň zaměnitelnosti mezi těmito různými druhy parafínového gáče, aby mohly být z hlediska poptávky zastupitelné. V každém případě se žalobkyně nezabývá otázkou případné nahraditelnosti z hlediska nabídky.
62 Taková výtka žalobkyně, i kdyby byla formulována, by tedy musela být zamítnuta jako neopodstatněná.
63 Zatřetí žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise nesprávně zohlednila na předcházejícím trhu parafínový gáč dovážený do Polska a že měla omezit definici uvedeného trhu pouze na parafínový gáč vyráběný a uváděný na trh v Polsku. Toto tvrzení odůvodňuje rozdílem v kvalitě parafínového gáče podle rafinérie původu a nákladů na jeho přepravu ze zahraničí.
64 Ani taková výtka nemůže obstát.
65 Jak totiž vyplývá z bodů 15 až 20 sdělení o definici relevantního trhu, jak jsou shrnuty v bodě 59 výše, výrobky spadají do téhož trhu, zejména pokud jsou vnímány jako zastupitelné spotřebitelem.
66 Žalobkyně přitom nezpochybňuje, že nabídka parafínového gáče, kterou polští zákazníci před spojením využívali, nebyla tvořena výlučně společností Lotos, jediným výrobcem polského parafínového gáče nabízejícím tento výrobek na trhu, ale rovněž dodavateli nacházejícími se mimo toto území. Sama uznává, že používala dovozy parafínového gáče z Velké Británie, Francie, Maďarska a Itálie.
67 Argumentace žalobkyně je ve skutečnosti založena spíše na výhodách, které pro ni představuje parafínový gáč pocházející od skupiny Lotos zejména z hlediska jeho nejnižších přepravních nákladů, rozmanitosti nabízených druhů parafínového gáče nebo jejich vhodnosti ve vztahu k jeho procesu výroby parafínových vosků, jelikož byly součástí téže společnosti až do roku 2012.
68 Takové úvahy však nemají žádný dopad, jelikož poptávka po parafínovém gáči není v Polsku uspokojena výlučně vnitrostátní výrobou, ale i dovozy, takže na polském trhu existuje účinná hospodářská soutěž mezi vnitrostátní nabídkou parafínového gáče a zahraniční nabídkou parafínového gáče, která odůvodňuje, aby byla zahraniční nabídka zahrnuta do definice relevantního trhu.
69 Tento závěr není vyvrácen novými důkazy předloženými žalobkyní dne 13. prosince 2022 a 5. ledna 2023, které zdůrazňují zvýšení nákladů na nákladní dopravu a nemožnost obstarat si parafínový gáč od ruských rafinérií v důsledku akcí Ruské federace destabilizujících situaci na Ukrajině.
70 V tomto ohledu, aniž je třeba zpochybňovat přípustnost těchto důkazů podle článku 85 jednacího řádu, postačí uvést, že v rozsahu, v němž se týkají událostí následujících po napadeném rozhodnutí, jsou irelevantní, jelikož legalitu napadeného rozhodnutí je třeba zkoumat s ohledem na skutkové okolnosti existující ke dni jeho přijetí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 4. července 2006, easyJet v. Komise, T‑177/04, EU:T:2006:187, body 203 a 204, a ze dne 9. července 2007, Sun Chemical Group a další v. Komise, T‑282/06, EU:T:2007:203, bod 59).
71 S ohledem na předcházející úvahy je třeba tuto část žalobního důvodu zamítnout.
b) K druhé části, vycházející z nesprávného posouzení účinků spojení na relevantní trhy
72 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise porušila čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení č. 139/2004, jakož i odstavce 2 a 3 téhož článku, pokud jde o posouzení účinků spojení jak na trh parafínového gáče, tak na trh parafínových vosků.
73 Úvodem je třeba zamítnout námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí, vycházející z toho, že argumentace předložená žalobkyní, která výslovně odkazuje na porušení čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení č. 139/2004, neodpovídá požadavkům jasnosti a soudržnosti čl. 76 písm. d) jednacího řádu.
74 I když se část žaloby věnovaná specificky porušení čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení č. 139/2004 skutečně omezuje na dva odstavce, žalobkyně v ní odkazuje na rozvinutější argumentaci, kterou předložila z důvodu porušení čl. 2 odst. 1 téhož nařízení. Komise tedy mohla pochopit argumenty, které žalobkyně předložila na podporu zpochybnění posouzení účinků spojení.
75 Tuto část lze rozdělit na dvě výtky, kterými žalobkyně zpochybňuje neprovedení přezkumu horizontálních účinků spojení na trh parafínového gáče a opodstatněnost přezkumu vertikálních účinků spojení na trh parafínových vosků.
1) K první výtce, vycházející z nepřezkoumání horizontálních účinků spojení podniků na trh parafínového gáče
76 Žalobkyně v podstatě zdůrazňuje, že Orlen byla sama podnikem vyrábějícím parafínový gáč, takže jí provedený odkup Lotos měl rovněž horizontální rozměr. Z toho vyvozuje, že Komise nepřezkoumala horizontální účinky spojení, což byla povinna provést podle pokynů pro posuzování horizontálních spojení podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2004, C 31, s. 5, dále jen „pokyny pro horizontální spojování“).
77 Komise odpovídá, že spojení nemohlo mít horizontální účinky na trh parafínového gáče, jelikož Orlen na tomto trhu nepůsobila.
78 Jak připomíná Komise v bodě 22 svých pokynů pro horizontální spojování, tato spojení mohou dvěma hlavními způsoby významně narušit účinnou hospodářskou soutěž, zejména vytvořením nebo posílením dominantního postavení.
79 Zaprvé se jedná o hypotézu nekoordinovaných nebo jednostranných účinků, pokud spojení odstraňuje významné konkurenční tlaky vyvíjené na jeden nebo více podniků, které by tak měly zvýšenou tržní sílu, aniž by došlo ke koordinaci jednání.
80 Na druhé straně se jedná o hypotézu koordinovaných účinků, když spojení změní povahu hospodářské soutěže tak, že podniky, které až do té doby své jednání nekoordinovaly, tak mohou nyní mnohem pravděpodobněji učinit a zvýšit ceny nebo jinak narušit účinnou hospodářskou soutěž. Spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro podniky, které své chování koordinovaly již před spojením.
81 Vzhledem k tomu, že je nesporné, že Orlen výrobu parafínového gáče neuváděla na trh, nemohlo spojení vést ke snížení nabídky na trhu parafínového gáče. Z tohoto hlediska nemohlo vést k odstranění „významného konkurenčního tlaku na tomto trhu“, k vytvoření „[posílené] tržní síly“ ve prospěch podniků přítomných na uvedeném trhu nebo k usnadnění koordinace na trhu ve smyslu pokynů pro horizontální spojování.
82 Mimoto žalobkyně Komisi nevytýká, že opomenula přezkoumat možnost uvedenou v bodech 58 až 60 pokynů pro horizontální spojování, že spojení podniků vytváří protisoutěžní účinky z důvodu propojení mezi Lotos, která již působí na trhu, a potenciálním konkurentem, společností Orlen.
83 V každém případě nelze s ohledem na okolnosti projednávaného případu Komisi vážně vytýkat, že tuto možnost výslovně nezvážila.
84 Jak je připomenuto v bodě 60 pokynů pro horizontální spojování, k tomu, aby spojení mělo významné škodlivé účinky, by bylo nezbytné, aby možnost vstupu společnosti Orlen na trh parafínového gáče na straně nabídky znamenala před uvedeným spojením značný tlak na dodavatele, kteří jsou v dané době na tomto trhu přítomni. Existence takového tlaku byla přitom vyloučena z důvodu postavení společnosti Orlen jako nabyvatele na uvedeném trhu, jak je uvedeno v bodě 2004 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
85 S ohledem na předcházející úvahy je třeba tuto výtku zamítnout.
2) K druhé výtce, vycházející z nesprávného přezkumu vertikálních účinků spojení na trh parafínových vosků
86 Žalobkyně tvrdí, že Komise v bodech 2004 a 2005 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně uvedla, že Orlen nemá po nabytí Lotos ani schopnost, ani motiv k provádění strategie omezení přístupu k parafínovému gáči na trhu parafínových vosků.
87 Komise, podporovaná společností Orlen, má za to, že právem vyloučila možnost takového omezení.
88 Jak je uvedeno v bodě 31 pokynů pro posuzování nehorizontálních spojování podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2008, C 265, s. 6, dále jen „pokyny o nehorizontálních spojeních“), k omezení přístupu ke vstupům dochází, jestliže po spojení nový subjekt pravděpodobně omezí přístup k výrobkům nebo službám, které by jinak byly dodávány nebo poskytovány, kdyby ke spojení nedošlo. Podle odstavce 32 těchto pokynů při posuzování míry pravděpodobnosti, že dojde k omezení přístupu ke vstupům, které poškozuje hospodářskou soutěž, Komise zaprvé zkoumá, zda bude subjekt vzniklý spojením schopen významně omezit přístup ke vstupům, zadruhé, zda k tomu bude mít motiv, a zatřetí, zda bude mít strategie omezení přístupu ke vstupům významný nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž na navazujících trzích.
89 Je třeba poznamenat, že tyto tři podmínky jsou kumulativní, takže nesplnění jedné z nich postačuje k vyloučení rizika omezení přístupu ke vstupům (viz rozsudek ze dne 27. ledna 2021, KPN v. Komise, T‑691/18, nezveřejněný, EU:T:2021:43, bod 112 a citovaná judikatura).
90 Pokud jde o první podmínku, Komise v bodě 2004 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že Orlen by po spojení neměla možnost omezit přístup k parafínovému gáči, jelikož „jako zdroj dodávek parafínového gáče bude nadále k dispozici více než [60 až 70 %] trhu“.
91 Jak uvádí Komise v bodě 35 pokynů o nehorizontálních spojeních, „[a]by omezení přístupu ke vstupům vyvolalo obavy, musí mít vertikálně integrovaný podnik vzniklý spojením významnou tržní sílu na předcházejícím trhu“ a „[p]ouze za této situace lze očekávat, že podnik vzniklý spojením bude mít významný vliv na podmínky hospodářské soutěže na předcházejícím trhu, a proto případně na ceny a dodací podmínky na navazujícím trhu“.
92 V tomto ohledu Komise v bodě 36 pokynů o nehorizontálních spojeních zdůrazňuje, že „[s]ubjekt vzniklý spojením by byl schopen omezit soutěžitele na navazujícím trhu pouze tehdy, kdy by omezením přístupu k vlastním předcházejícím výrobkům nebo službám mohl nepříznivě ovlivnit celkovou dostupnost vstupů na navazujícím trhu, co se týká ceny nebo kvality“, že „[t]ak tomu může být v případě, jsou-li zbývající dodavatelé na předcházejícím trhu méně efektivní, nabízejí-li méně upřednostňované alternativy nebo nejsou-li schopni zvýšit výrobu v reakci na omezení dodávek, např. kvůli omezené kapacitě nebo kvůli snižujícím se výnosům z rozsahu“ a že „[r]ovněž existence výhradních smluv mezi subjektem vzniklým spojením a nezávislými dodavateli vstupů může omezit schopnost konkurentů na navazujícím trhu získat přiměřený přístup ke vstupům“.
93 Žalobkyně zakládá schopnost nového subjektu omezit přístup ke vstupům na okolnosti, že ostatní dodavatelé parafínového gáče mají méně možností volby v oblasti výrobků, mohou dodávat pouze nedostatečná množství, disponují výrobky nižší kvality, představují náhodné zdroje z důvodu administrativních nebo politických obtíží nebo mají příliš velké logistické obtíže. Kromě toho žalobkyně v příloze svého vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka předkládá srovnávací analýzu druhů parafínového gáče, které používá podle svých dodavatelů (Lotos a další), přičemž v podstatě zdůrazňuje rozdíly mezi nimi.
94 Zaprvé z důvodů uvedených v bodech 65 až 69 výše je třeba uvést, že Komise do své definice předcházejícího trhu správně zahrnula parafínový gáč dovážený do Polska.
95 Zadruhé a v důsledku toho Komise rovněž správně v bodě 2 004 odůvodnění napadeného rozhodnutí v podstatě uvedla, že podstatná část nabídky parafínového gáče na trhu nebude spojením dotčena.
96 Zatřetí z toho vyplývá, že existence dovozu parafínového gáče do Polska činí málo pravděpodobným, že po spojení bude mít Orlen schopnost omezit přístup na tento trh, přičemž žalobkyně si zachová schopnost přejít na alternativní zdroje dodávek v případě, že by jí parafínový gáč kontrolovaný společností Orlen již nebyl přístupný, nebo pouze v menší míře.
97 Začtvrté argumenty žalobkyně založené na rozdílech v kvalitě mezi dováženým parafínovým gáčem a parafínovým gáčem dodávaným společností Lotos, obtíže s dodávkami a náklady na dopravu spojené s parafínovým gáčem z jiných zdrojů neumožňují prokázat, že by nový subjekt vzniklý spojením mohl „nepříznivě ovlivnit celkovou dostupnost vstupů na navazujícím trhu, co se týká ceny nebo kvality“, ve smyslu odstavce 36 pokynů o nehorizontálních spojeních.
98 Zaprvé, pokud jde o zdůraznění rozdílné kvality parafínového gáče vyráběného Lotos a dováženého parafínového gáče, je třeba uvést, že se jedná o subjektivní úvahu vlastní žalobkyni, která vychází z její příslušnosti ke skupině Lotos až do roku 2012 a znamená, že její výrobní proces vychází z vlastností parafínového gáče pocházejícího z rafinérií Lotos. Kromě toho je tato úvaha do určité míry v rozporu s tím, že žalobkyně v minulosti používala dovážený parafínový gáč.
99 Zadruhé, pokud jde o obtíže s dodávkami a náklady na dopravu spojené s dováženým parafínovým gáčem, i kdyby byly prokázány, měly by být nicméně relativizovány, jelikož podstatná část parafínového gáče uváděného na polský trh před spojením již vyplývala z dovozů.
100 Zatřetí, pokud jde o zdůraznění žalobkyní dne 13. prosince 2022 a 5. ledna 2023, zvýšení cen a snížení zdrojů dodávek mimo Polsko po spojení, nemůže být z důvodů uvedených v bodech 69 a 70 výše zohledněno pro účely přezkumu opodstatněnosti posouzení Komise.
101 Komise tudíž správně uvedla, že první z podmínek, které musí být splněny, aby byla konstatována existence omezení přístupu ke vstupům, nebyla v projednávaném případě splněna. S ohledem na kumulativní povahu těchto podmínek, jak byla připomenuta v bodě 89 výše, toto konstatování postačuje k odůvodnění zamítnutí této výtky.
102 V každém případě je třeba uvést, že Komise rovněž správně uplatnila druhou podmínku, když konstatovala, že pro nový subjekt vytvořený spojením neexistuje motiv k omezení přístupu ke vstupům.
103 V bodě 2 005 odůvodnění napadeného rozhodnutí se Komise správně opřela o velmi malý podíl společnosti Orlen na trhu parafínových vosků a o intenzitu hospodářské soutěže panující na uvedeném trhu, aby vyloučila jakýkoli motiv ze strany nového subjektu vytvořeného spojením, přijmout strategii omezení přístupu na předcházející trh parafínového gáče.
104 Jak zdůrazňuje Komise v bodě 40 pokynů o nehorizontálních spojeních, „[m]otiv k omezení přístupu ke vstupům závisí na tom, nakolik by omezení bylo prospěšné“. Podle uvedeného odstavce „[v]ertikálně integrovaný podnik bude brát v úvahu, jak jeho dodávky vstupů pro soutěžitele na navazujícím trhu ovlivní nejen zisky jeho divize na předcházejícím trhu, nýbrž rovněž zisky jeho divize na navazujícím trhu“. Konečně v témže odstavci je uvedeno, že „[v] podstatě subjekt vzniklý spojením musí porovnat ušlý zisk na předcházejícím trhu v důsledku snížení prodeje vstupů (skutečným nebo potenciálním) soupeřům s vyšším ziskem z krátkodobého nebo dlouhodobějšího hlediska plynoucím z vyššího odbytu na navazujícím trhu, nebo popřípadě ze schopnosti zvýšit ceny pro spotřebitele“.
105 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že podnět k provádění strategie omezení přístupu k parafínovému gáči spočívá v možnosti zvýšit ceny na trhu parafínových vosků.
106 Je třeba uvést, že v bodě 2 000 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise definovala trh parafínových vosků jako trh vztahující se na celý EHP, že v bodě 2 002 odůvodnění uvedeného rozhodnutí poznamenala, že Orlen měla podíl na trhu mezi 5 a 10 %, a že v bodě 2005 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla, že na něm byla hospodářská soutěž intenzivní. Tato posouzení nebyla žalobkyní zpochybněna.
107 S ohledem na tyto charakteristiky navazujícího trhu se přitom Komise mohla v bodě 2 005 odůvodnění napadeného rozhodnutí důvodně domnívat, že neexistuje podnět pro nový subjekt k omezení přístupu k parafínovému gáči.
108 Na jedné straně účinky omezení přístupu mohou ovlivnit pouze malou část hospodářské soutěže na navazujícím trhu, a nepředstavují tedy pro nový subjekt výhodu. Na druhé straně by omezení přístupu s sebou neslo ztrátu příjmů na předcházejícím trhu parafínového gáče.
109 Konečně, pokud jde o tvrzení žalobkyně uvedené dne 13. prosince 2022 a 5. ledna 2023, podle kterého se obava, že nebude mít přístup na trh parafínového gáče, stane skutečností z důvodů obdobných důvodům uvedeným v bodech 69, 70 a 100 výše, je třeba mít za to, že toto tvrzení je v každém případě irelevantní, pokud jde o přezkum legality napadeného rozhodnutí.
110 S ohledem na všechny tyto úvahy je třeba projednávaný žalobní důvod, v jeho jednotlivých částech a výtkách, zamítnout.
2. K druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z nedostatečného odůvodnění
111 Žalobkyně se domnívá, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je nedostatečné, zejména pokud jde o vymezení relevantních trhů. Má za to, že tento žalobní důvod je přípustný, i když je předložen ve fázi repliky, jelikož uvedené rozhodnutí ke dni podání žaloby ještě nebylo zveřejněno.
112 Komise má za to, že tento žalobní důvod je nepřípustný, jelikož jeho předložení ve fázi repliky je v rozporu s článkem 84 jednacího řádu a jeho opožděnost vyplývá z rozhodnutí žalobkyně podat žalobu před zveřejněním napadeného rozhodnutí. V každém případě tvrdí, že uvedené rozhodnutí je odůvodněno právně dostačujícím způsobem.
113 Úvodem je třeba připomenout, že nedostatečnost nebo nedostatek odůvodnění aktu musí Tribunál zkoumat i bez návrhu. Okolnost, že žalobkyně předložila argumentaci v tomto smyslu v pozdní fázi řízení, nemůže v tomto ohledu změnit úlohu unijního soudu.
114 Podle článku 296 SFEU právní akty přijaté unijními orgány musí obsahovat odůvodnění.
115 V tomto ohledu je třeba připomenout, že odůvodnění vyžadované článkem 296 SFEU musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat přezkum. Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (rozsudky ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval a Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, EU:C:1998:154, bod 63; ze dne 22. června 2004, Portugalsko v. Komise, C‑42/01, EU:C:2004:379, bod 66, a ze dne 15. dubna 2008, Nuova Agricast, C‑390/06, EU:C:2008:224, bod 79).
116 Zaprvé z přezkumu a zamítnutí prvního žalobního důvodu nutně vyplývá, že odůvodnění Komise uvedené v bodě 37 napadeného rozhodnutí umožnilo žalobkyni účinně hájit svá práva a Tribunálu vykonat přezkum.
117 Zadruhé tento závěr platí zejména ve vztahu k tomu, co se jeví být hlavní kritikou žalobkyně, a sice údajné nedostatečnosti vysvětlení důvodů, které vedly Komisi k tomu, že neupřednostnila definici předcházejícího trhu omezující se pouze na parafínový gáč vyráběný a uváděný na trh v Polsku.
118 V tomto ohledu je třeba uvést, že zahrnutí, ze strany Komise, veškerého parafínového gáče uváděného na trh v Polsku do definice trhu představuje pouhé uplatnění kritérií uvedených ve sdělení o definici relevantního trhu, které je součástí právního kontextu napadeného rozhodnutí. Žalobkyně tedy mohla pochopit důvody, na nichž je založeno uvedené rozhodnutí, aniž byla Komise povinna poskytnout v tomto ohledu podrobnější odůvodnění.
119 Zatřetí a každopádně i v případě, že by napadené rozhodnutí bylo stiženo nedostatečným odůvodněním, pokud jde o definici předcházejícího trhu, nemohlo by toto rozhodnutí vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.
120 Na jedné straně je třeba připomenout, že s ohledem na kumulativní povahu podmínek nezbytných pro určení možnosti omezení přístupu ke vstupům, která byla připomenuta v bodě 88 výše, mohl každý z důvodů uvedených v bodech 2 004 a 2 005 odůvodnění napadeného rozhodnutí odůvodnit závěr Komise vylučující možnost, že spojení povede k omezení přístupu k parafínovému gáči.
121 Na druhé straně by nedostatečnost odůvodnění definice předcházejícího trhu měla vliv pouze na důvod vycházející z nedostatku schopnosti nového subjektu omezit přístup k trhu, který je uveden v bodě 2 004 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Neměla by vliv na důvod vycházející z toho, že tento nový subjekt nemá v tomto smyslu podnět, uvedený v bodě 2 005 odůvodnění uvedeného rozhodnutí. Tento bod totiž obsahuje výlučně posouzení týkající se zeměpisného rozsahu navazujícího trhu parafínových vosků a intenzity hospodářské soutěže na tomto trhu.
122 Je tedy třeba zamítnout druhý žalobní důvod, a v důsledku toho žalobu v plném rozsahu, aniž je nutné zkoumat návrh žalobkyně předložený na jednání, který se v podstatě týká toho, že by Tribunál získal od Komise důkazy, na jejichž základě vypracovala odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdyby návrhu na vypracování znaleckého posudku nebylo vyhověno.
IV. K nákladům řízení
123 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise a vedlejší účastnice řízení požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (třetí rozšířený senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Polwax S.A. se ukládá náhrada nákladů řízení.
Schalin | Frimodt Nielsen | Škvařilová-Pelzl |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 14. června 2023.
Podpisy