Language of document : ECLI:EU:T:2018:950

Věc T284/15

(zveřejnění formou výňatků)

AlzChem AG

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Chemický průmysl – Rozhodnutí o pokračování provozu podniku během konkurzního řízení – Rozhodnutí, kterým se konstatuje neexistence státní podpory – Žaloba na neplatnost – Osobní dotčení – Přípustnost – Pojem státní podpory – Výhoda – Kritérium soukromého věřitele – Přičitatelnost státu – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 13. prosince 2018

1.      Podpory poskytované státy – Pojem – Poskytnutí výhod přičitatelné státu – Zapojení vnitrostátního soudu do přijímání opatření – Zahrnutí

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

2.      Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle kritéria soukromého věřitele – Přezkum individuální situace každého zapojeného veřejného věřitele

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

1.      Nelze vyloučit, že by se opatření mohlo považovat za rozhodnutí, které lze přisoudit státu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU v důsledku rozhodnutí vnitrostátního soudu.

V tomto ohledu přísluší Komisi, jestliže konstatuje neexistenci státní podpory ve vztahu k pokračování v provozu entity v konkurzu, přičemž odkazuje na okolnost, že toto pokračování spočívá na rozhodnutí přijatém soukromými věřiteli, a to navzdory tomu, že je v rámci výboru, který má rozhodnout o pokračování či nepokračování provozu dotyčné entity přítomen vnitrostátní soud, aby uvedla v rozhodnutí důvody, které jí vedly k závěru, že rozhodnutí o pokračování v provozu entity nebylo přičitatelné tomuto vnitrostátnímu soudu.

(viz body 104, 107, 108)

2.      V rámci použití kritéria soukromého věřitele přísluší Komisi, aby provedla přezkum individuální situace dotčených veřejných věřitelů, zejména s ohledem na jejich postavení běžných nebo přednostních věřitelů, a to v zásadě s cílem určit, zda jejich volba šla nad rámec toho, co bylo odůvodněno obchodními požadavky, nebo co je možné vysvětlit vůlí poskytnout výhody dotyčnému podniku. Veřejní věřitelé tak nemohou být považováni za jedinou entitu, a je třeba zohlednit jejich zvláštní vlastnosti.

V tomto ohledu by mohlo považování státu za jediného věřitele vést k připuštění toho, že někteří veřejní věřitelé by byli povinni přijmout rozhodnutí, které by bylo v rozporu s jejich zájmy a nepostupovat podobně, jak by postupoval soukromý věřitel nacházející se ve stejné situaci.

(viz body 188, 196)