Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Roma (Itálie) dne 22. dubna 2021 – DG v. Ministero dell'Interno - Dipartimento per le Libertà Civili e l'Immigrazione - Direzione Centrale dei Servizi Civili per L’Immigrazione e l’Asilo - Unità Dublino

(Věc C-254/21)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Roma

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: DG

Odpůrce: Ministero dell'Interno - Dipartimento per le Libertà Civili e l'Immigrazione - Direzione Centrale dei Servizi Civili per L’Immigrazione e l’Asilo - Unità Dublino

Předběžné otázky

Musí být právo na účinný opravný prostředek ve smyslu článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) vykládáno v tom smyslu, že za okolností věci v původním řízení zaručují články 4 a 19 této Listiny ochranu také před rizikem nepřímého navrácení v důsledku přemístění do členského státu Unie, který již posoudil a zamítl první žádost o mezinárodní ochranu a který nevykazuje systematické nedostatky ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení č. 604/2013¹ (při neexistenci jiných příslušných členských států na základě kritérií stanovených v kapitolách III a IV)?

Musí soud členského státu, ve kterém byla podána druhá žádost o mezinárodní ochranu, který projednává odvolání podle článku 27 nařízení č. 604/2013 – a je tedy příslušný k posouzení přemístění v rámci Unie, ale nikoli k rozhodnutí o žádosti o ochranu – posoudit jako existující riziko nepřímého navrácení do třetí země, pokud členský stát, ve kterém byla podána první žádost o mezinárodní ochranu, odlišně posoudil pojem ‚vnitrostátní ochrana‘ ve smyslu článku 8 směrnice 2011/95/EU² ?

Je posouzení [rizika] nepřímého navrácení v důsledku odlišného výkladu požadavku ‚vnitrostátní ochrany‘ dvěma členskými státy slučitelné s čl. 3 odst. 1 (druhou částí) nařízení [č. 604/2013] a s obecným zákazem pro státní příslušníky třetích zemí zvolit si členský stát Unie, v němž podají žádost o mezinárodní ochranu?

V případě kladné odpovědi na výše uvedené otázky:

Vyžaduje posouzení existence [rizika] nepřímého navrácení, učiněné soudem státu, ve kterém žadatel podal druhou žádost o mezinárodní ochranu po zamítnutí první žádosti, uplatnění ustanovení uvedeného v čl. 17 odst. 1, označeného nařízením [č. 604/2013] jako „diskreční ustanovení“?

Jaká kritéria musí soud, u něhož bylo zahájeno řízení [podle] článku 27 nařízení [č. 604/2013], uplatnit k posouzení rizika nepřímého navrácení, vedle kritérií uvedených v kapitolách III a IV, s přihlédnutím k tomu, že toto riziko již bylo vyloučeno státem, který posoudil první žádost o mezinárodní ochranu?

____________

¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 , kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

² Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).