Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2021 Oriolem Junqueras i Viesem proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 15. prosince 2020 ve věci T-24/20, Junqueras i Vies v. Parlament
(Věc C-115/21 P)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Oriol Junqueras i Vies (zástupce: A. Van den Eynde Adroer, abogado)
Další účastník řízení: Evropský parlament
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil usnesení šestého senátu Tribunálu Evropské unie ze dne 15. prosince 2020 ve věci T-24/20;
prohlásil žalobu podanou navrhovatelem za přípustnou v plném rozsahu;
vrátil řízení zpět, aby po prohlášení žaloby za přípustnou mohl šestý senát Tribunálu Evropské unie v tomto řízení pokračovat;
uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení o námitce nepřípustnosti a tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Zaprvé: Nesprávné právní posouzení při výkladu a uplatnění čl. 13 odst. 3 a čl. 7 odst. 3 aktu o evropských volbách (1976)1 Nejedná se o zbavení mandátu, ale o uplatnění nastalého důvodu neslučitelnosti, který nebyl stanoven podle čl. 7 odst. 3 aktu o evropských volbách (1976). Evropský parlament nemohl vzít na vědomí zrušení mandátu O. Junquerase, ani existenci důvodu neslučitelnosti stanoveného v souladu s čl. 7 odst. 3 aktu o evropských volbách (1976), jelikož ani k jednomu z nich nedošlo; Evropský parlament svým „vzetím na vědomí“ přiznává právní účinky rozhodnutí, které je nemohlo mít a které se tak stává aktem, jenž lze napadnout podle článku 263 SFEU, jelikož porušuje práva O. Junquerase (konkrétně podle článku 39 Listiny základních práv Evropské unie a článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách EU).
Zadruhé: Nesprávné právní posouzení při výkladu a uplatnění čl. 4 odst. 7 jednacího řádu [Evropského parlamentu]. Napadené usnesení je právně nesprávné, když má za to, že Evropský parlament nemá podle tohoto článku pravomoc odmítnout uznání důvodů neslučitelnosti. Vzhledem k neuplatnění čl. 4 odst. 7 jednacího řádu je rozhodnutí Evropského parlamentu rozhodnutím, které mění právní situaci O. Junquerase a dotýká se jeho práv (zejména práv podle článku 39 Listiny a článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách EU), a napadené usnesení je tudíž právně nesprávné, když uvádí, že toto rozhodnutí nelze napadnout podle článku 263 SFEU.
Zatřetí: Nesprávný výklad článků 8 a 12 aktu o evropských volbách (1976) a čl. 3 odst. 3 jednacího řádu, jelikož důvod neslučitelnosti uplatněný v případě O. Junquerase není inherentní volebnímu postupu. Nelze dovodit, že stát může stanovit uvedený důvod neslučitelnosti podle právních předpisů upravujících volební postup, s nimiž počítá akt o evropských volbách (1976). Usnesení je právně nesprávné, jelikož nemá za to, že čl. 13 odst. 3 aktu o evropských volbách (1976) a čl. 4 odst. 7 jednacího řádu jsou v rozporu s článkem 39 Listiny (oběma odstavci), článkem 41 Listiny (odstavci 1 a 2) a článkem 21 Charty (odstavcem 2) v tom, že stanoví omezení práv v rozporu s čl. 52 odst. 1 a 3 Listiny. Usnesení je nesprávné v tom, že nezohledňuje, že v hierarchii právních předpisů patří Listina k primárnímu právu Evropské unie. Vzhledem k uplatnění pravidel, která jsou v rozporu se SFEU, je napadený akt zjevně rozhodnutím, které má vliv na právní postavení O. Junquerase a je napadnutelné podle článku 263 SFEU, takže napadené usnesení je právně nesprávné. Podpůrně, usnesení mělo provést výklad čl. 13 odst. 3 aktu o evropských volbách (1976) a čl. 4 odst. 7 jednacího řádu v souladu s právy chráněnými Listinou a judikaturou Soudního dvora EU, přičemž měly být zohledněny rovněž výjimečné okolnosti konkrétního případu a informace, které měl k dispozici Evropský parlament. Napadené usnesení je právně nesprávné, jelikož nemá za to, že v tomto konkrétním případě bylo možné dospět k závěru o věcné nepřesnosti podle čl. 4 odst. 7 jednacího řádu, která opravňovala Evropský parlament k tomu, aby odmítl potvrdit uvolnění mandátu nebo neuznal uplatněný důvod neslučitelnosti. Napadené usnesení je tudíž právně nesprávné, protože napadený akt je rozhodnutím s právními účinky pro O. Junquerase a je napadnutelný podle článku 263 SFEU.
Začtvrté: Napadené usnesení je právně nesprávné, jelikož má za to, že iniciativa předsedy Evropského parlamentu podle článku 8 jednacího řádu není podle unijního práva povinná. Právní řád musí být vykládán jako celek a článek 39 Listiny (jehož použití je podle čl. 51 odst. 1 Listiny pro členské státy povinné), povinnost loajální spolupráce, jakož i článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách EU a článek 6 jednacího řádu činí dodržování práv O. Junquerase povinným, pokud je členský stát zpraven o situaci předsedou Evropského parlamentu podle článku 8 jednacího řádu. Napadené usnesení si nesprávně vykládá, že v daném případě nejsou dány zvláštní okolnosti, které znamenají, že nečinnost Evropského parlamentu je napadnutelným aktem [různé předchozí žádosti o ochranu imunity O. Junquerase, kterým nebyla věnována pozornost, a především rozsudek Soudního dvora EU, které uznává jeho postavení zvoleného (člena Evropského parlamentu) a umožňuje konstatovat porušení jeho práv vzhledem k neexistenci žádosti o zbavení jeho imunity]. [N]apadené usnesení nesprávně uvádí, že za specifických okolností tohoto konkrétního případu je odmítnutí zabývat se žádostí o naléhavou ochranu podle článku 8 jednacího řádu rozhodnutím, které nemá pro O. Junquerase právní účinky v souvislosti s ochranou jeho imunity, a je tedy napadnutelné podle článku 263 SFEU.
____________
1 Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5