Language of document : ECLI:EU:F:2015:35

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(třetího senátu)

27. dubna 2015

Věc F‑90/14

Ronald Meyer

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Dočasný zaměstnanec – Odměňování – Rodinné přídavky – Nepřiznání příspěvku na vyživované dítě – Článek 2 odst. 3 písm. b) přílohy VII služebního řádu – Dítě ve věku 18 až 26 let, které se účastní vzdělávání nebo odborné přípravy – Příspěvek na vzdělání – Článek 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu – Dítě docházející pravidelně a v plném rozsahu do vzdělávacího zařízení – Přerušení studia – Zjevně neopodstatněná žaloba“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, který je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, jíž se R. Meyer domáhá, aby Soud zrušil rozhodnutí Evropské komise ukončit počínaje dnem 1. září 2013 vyplácení příspěvku na vyživované dítě, který pobíral na svou dceru Marie Isabel.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Ronald Meyer ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

Shrnutí

Úředníci – Odměňování – Rodinné přídavky – Příspěvek na vyživované dítě – Podmínky poskytnutí – Skutečná péče – Pojem – Vázaná pravomoc administrativy

(Služební řád, příloha VII, čl. 2 odst. 2, 3 a 5)

Vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII služebního řádu, ať již se jedná o manželské, nemanželské nebo osvojené dítě úředníka nebo jeho manžela/manželky, o které úředník skutečně pečuje, zakládá nárok na vyplácení příspěvku na vyživované dítě, pokud o ně úředník skutečně pečuje a splňuje krom toho jednu z podmínek vypočtených v odstavcích 3 a 5 zmíněného článku. Aby mohlo vyživované dítě založit nárok na příspěvek stanovený ve výše uvedeném článku 2, musí být buďto mladší 18 let nebo ve věku 18 až 26 let a účastnit se vzdělávání nebo odborné přípravy, anebo trpět vážnou nemocí nebo postižením, které mu brání v obstarávání jeho potřeb. V každém z těchto tří případů služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování vázanou pravomoc v tom smyslu, že je orgán oprávněný ke jmenování povinen poskytnout příspěvek na vyživované dítě, pokud zjistí, že jsou splněny uvedené podmínky, a v opačném případě tento příspěvek neposkytnout. Jinak řečeno se čl. 2 odst. 3 a 5 přílohy VII služebního řádu týká případu, kdy dítě úředníka nezbytně zakládá nárok na příspěvek na vyživované dítě, a to z důvodu, že tato ustanovení předpokládají, že dotyčné dítě je úředníkem skutečně vyživováno již proto, že je nezletilé, studuje, a je trvale nemocné nebo invalidní.

Příspěvek na vyživované dítě plní společenský cíl, který je ospravedlněn náklady vyplývajícími z aktuální a skutečné potřeby spjaté s dítětem a skutečnou péčí o něj.

V důsledku toho může být příspěvek na vyživované dítě v případě dítěte ve věku 18 až 26 let v situaci, kdy je tento příspěvek požadován v rámci čl. 2 odst. 3 písm. b) přílohy VII služebního řádu, vyplácen pouze pod podmínkou, že se toto dítě skutečně účastní vzdělávání nebo odborné přípravy, které mají skutečnou povahu, a to po dobu skutečného trvání tohoto vzdělávání. Pokud se toto dítě neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy, a je tedy schopno pracovat, a tudíž si i vydělávat, takže jej nelze považovat za dítě v péči úředníka, by přiznání tohoto příspěvku představovalo popření rozsahu působnosti čl. 2 odst. 3 písm. b) přílohy VII služebního řádu. Naopak okolnost, že dítě starší 18 let přeruší studium, sama o sobě nebrání tomu, aby toto dítě znovu založilo nárok na vyplácení uvedeného příspěvku, jestliže bude skutečně pokračovat ve studiu, pod podmínkou, že nadále splňuje ostatní podmínky pro přiznání dotčeného příspěvku.

(viz body 25 až 27)

Odkazy:

Soudní dvůr: rozsudky Sorasio-Allo a další v. Evropská komise, 81/79, 82/79 a 146/79, EU:C:1980:270, body 15 a 16; Schwedler v. Parlament, C‑132/90 P, EU:C:1991:452, bod 14, a Rada v. Brems, C‑70/91 P, EU:C:1992:201, bod 5

Soud prvního stupně: rozsudky Brems v. Rada, T‑75/89, EU:T:1990:88, bod 23, a Kschwendt v. Evropská komise, T‑545/93, EU:T:1995:137, body 81 až 83