ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
25. ledna 2024(*)
„Řízení o předběžné otázce – Ochranná známka Evropské unie – Nařízení (EU) 2017/1001 – Článek 9 odst. 2 a odst. 3 písm. a) až c) – Práva z ochranné známky Evropské unie – Pojem ‚[užívání označení v obchodním styku]‘ – Článek 14 odst. 1 písm. c) – Omezení účinků ochranné známky Evropské unie – Právo vlastníka ochranné známky Evropské Unie bránit užívání označení totožného s ochrannou známkou, nebo jí podobného třetí osobou u náhradních dílů pro motorová vozidla – Prvek masky chladiče určený k upevnění loga znázorňujícího ochrannou známku výrobce motorových vozidel“
Ve věci C‑334/22,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Krajského soudu ve Varšavě (Sąd Okręgowy w Warszawie, Polsko) ze dne 25. února 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 23. května 2022, v řízení
Audi AG
proti
GQ,
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení: C. Lycourgos, předseda senátu, O. Spineanu-Matei (zpravodajka), J.-C. Bonichot, S. Rodin a L. S. Rossi, soudci,
generální advokátka: L. Medina,
za soudní kancelář: M. Siekierzyńska, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 8. června 2023,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za Audi AG: J. Alchimionek, B. Kochlewski, M. Popielska a P. Siekierzyński, adwokaci,
– za GQ: E. Jaroszyńska-Kozłowska a S. Karpierz, radcowie prawni,
– za polskou vládu: B. Majczyna, J. Lachowicz a J. Sawicka, jako zmocněnci,
– za francouzskou vládu: R. Bénard, A. Daniel a E. Timmermans, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi: původně S. L. Kalėda, P. Němečková, J. Samnadda a B. Sasinowska, poté P. Němečková, J. Samnadda a B. Sasinowska, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 21. září 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 9 odst. 2 a odst. 3 písm. a), jakož i čl. 14 odst. 1 písm. c) a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Audi AG a GQ z důvodu údajného porušení práv z ochranné známky EU, jejímž vlastníkem je společnost Audi.
Právní rámec
Nařízení 2017/1001
3 Článek 9 nařízení 2017/1001, který je nadepsán „Práva z ochranné známky EU“, v odstavcích 1 až 3 stanoví:
„1. Ze zápisu ochranné známky EU vyplývají pro jejího vlastníka výlučná práva.
2. Aniž jsou dotčena práva vlastníků získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU, je vlastník ochranné známky EU oprávněn bránit všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly pro výrobky nebo služby jakékoli označení, je-li:
a) toto označení totožné s ochrannou známkou EU a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka EU zapsána;
b) toto označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo je jí podobné a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s výrobky nebo službami, či podobné výrobkům nebo službám, pro něž je ochranná známka EU zapsána, jestliže existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace s ochrannou známkou;
c) toto označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo je jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka EU zapsána, nebo jsou či nejsou jim podobné, pokud má tato ochranná známka v [Evropské] [u]nii dobré jméno a pokud by užívání takového označení bez řádného důvodu neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky EU nebo jim bylo na újmu.
3. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2, může být zakázáno zejména:
a) umisťovat označení na výrobky nebo obaly výrobků;
b) nabízet pod tímto označením výrobky, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;
c) dovážet nebo vyvážet pod tímto označením výrobky;
d) užívat toto označení jako obchodní název nebo název společnosti nebo jako součást obchodního názvu nebo názvu společnosti;
e) užívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě;
f) užívat toto označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu se směrnicí [Evropského parlamentu a Rady] 2006/114/ES [ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. 2006, L 376, s. 21)].“
4 Článek 14 tohoto nařízení, nadepsaný „Omezení účinků ochranné známky EU“, zní:
„1. Ochranná známka EU neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:
[…]
c) ochrannou známku EU za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od vlastníka této ochranné známky EU nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy užití této ochranné známky je nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.
2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, je-li užívání třetí osobou v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví.“
Nařízení (ES) č. 6/2002
5 Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142), nadepsaný „Práva vyplývající ze vzoru“, v odstavci 1 stanoví:
„Zápis zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství poskytuje jeho majiteli výlučné právo jej užívat a zabránit třetí osobě užívat (průmyslový) vzor bez jeho souhlasu. Užívání (průmyslového) vzoru zahrnuje zejména výrobu, nabízení, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo používání výrobku, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo u něhož je použit, jakož i skladování takového výrobku pro tyto účely.“
6 Článek 110 tohoto nařízení, nadepsaný „Přechodné ustanovení“, v odstavci 1 uvádí:
„Dokud změny tohoto nařízení nevstoupí v platnost na návrh [Evropské] [k]omise, (průmyslový) vzor, který tvoří součást složeného výrobku používaného ve smyslu čl. 19 odst. 1 pro účely opravy tohoto složitějšího [složeného] výrobku s cílem obnovit jeho původní vzhled, nepožívá ochrany (průmyslového) vzoru Společenství.“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
7 Společnost Audi je výrobcem motorových vozidel, která je vlastníkem níže vyobrazené obrazové ochranné známky EU zapsané pod číslem 000018762, označující zejména „vozidla pro pohyb po zemi, vodě nebo vzduchem, díly a části těchto výrobků zahrnutých do této třídy, včetně motorů“, jež náleží do třídy 12 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků (dále jen „ochranná známka AUDI“):
8 GQ je fyzická osoba, která prostřednictvím internetových stránek prodává náhradní díly pro motorová vozidla především distributorům takových dílů. V rámci této činnosti GQ inzeroval a nabízel k prodeji masky chladiče upravené a určené pro staré modely vozidel značky Audi z 80. a 90. let 20. století. Tyto masky chladiče byly opatřeny prvkem určeným k upevnění loga výrobce motorových vozidel značky Audi (dále jen „logo Audi“).
9 Od roku 2017 podávala společnost Audi proti GQ žaloby, aby mu zabránila nabízet k prodeji neoriginální náhradní díly, jejichž prvky svým tvarem zcela nebo zčásti znázorňují ochrannou známku AUDI.
10 Konkrétně dne 5. května 2020 podala společnost Audi ke Krajskému soudu ve Varšavě (Sąd Okręgowy w Warszawie, Polsko), který je předkládajícím soudem, návrh, kterým se domáhala, aby bylo GQ zakázáno inzerovat, dovážet, nabízet k prodeji nebo uvádět na trh neoriginální masky chladičů opatřené označením totožným s ochrannou známkou AUDI, nebo této známce podobným. Rovněž se domáhala nařízení zničení 70 kusů masek chladičů, které byly zabaveny polskými celními orgány a které podle jejího názoru porušují výlučné právo z ochranné známky AUDI.
11 GQ tyto návrhy zpochybňuje, přičemž se odvolává na praxi výrobců motorových vozidel, podle níž tito výrobci nebrání prodeji neoriginálních masek chladičů, které jsou opatřeny prvkem určeným k upevnění loga, znázorňujícím jejich ochrannou známku.
12 Předkládající soud má za to, že za účelem rozhodnutí sporu, který mu byl předložen, musí určit, zda se ochrana poskytovaná ochrannou známkou AUDI, která má podle uvedeného soudu vysokou rozlišovací způsobilost, je v Polsku všeobecně známá a je jednoznačně spojována se značkou Audi, vztahuje také na prvky určené k upevnění loga Audi na masky chladiče, které jsou z hlediska svého vzhledu, zejména tvaru, totožné s ochrannou známkou AUDI, jsou jí zaměnitelně podobné nebo jsou jí jen podobné.
13 V tomto ohledu má předkládající soud zaprvé za to, že je třeba posoudit, jaké důsledky má skutečnost, že v právu ochranných známek neexistuje ustanovení, které je rovnocenné tzv. ustanovení „o opravách“ uvedenému v čl. 110 odst. 1 nařízení č. 6/2002.
14 Předkládající soud totiž zdůrazňuje nutnost chránit nenarušenou hospodářskou soutěž a zájem spotřebitelů na tom, aby si mohli vybrat mezi koupí originálního náhradního dílu motorového vozidla a neoriginálního dílu. Uvedený soud upřesňuje, že ačkoli se v projednávaném případě nejedná o ochranu (průmyslového) vzoru Společenství, odkaz na tzv. ustanovení „o opravách“ vychází z myšlenky, že právo z ochranné známky EU nemůže poskytnout vlastníkovi této ochranné známky širší ochranu, než je ochrana vyplývající z práv z takové ochranné známky i z (průmyslového) vzoru Společenství. Tentýž soud uvádí, že z usnesení ze dne 6. října 2015, Ford Motor Company (C‑500/14, EU:C:2015:680, body 39 a 42), vyplývá, že toto ustanovení nelze použít per analogiam v právu ochranných známek. Klade si však otázku, zda rozsudek ze dne 20. prosince 2017, Acacia a D’Amato (C‑397/16 a C‑435/16, EU:C:2017:992), neukládá nový výklad tohoto usnesení, aby se předešlo situaci, kdy by třetí osoby nebyly oprávněny užívat ochrannou známku výrobce motorových vozidel k výrobě a k nabízení k prodeji náhradních dílů pro vozidla tohoto výrobce, ani by nebyly oprávněny tuto ochrannou známku k takovému účelu neužívat. Má za to, že i když je podle judikatury Soudního dvora vyloučeno použít per analogiam tzv. ustanovení „o opravách“ v právu ochranných známek, nevylučuje to, že možnost omezit ochranu ochranných známek unijní normotvůrce zamýšlel nebo že vyplývá z usnesení ze dne 6. října 2015, Ford Motor Company (C‑500/14, EU:C:2015:680).
15 Předkládající soud si tedy klade otázku, zda za okolností věci, která mu byla předložena, plní ochranná známka funkci označení původu náhradního dílu, pokud je součástí tohoto dílu. Zamýšlí se rovněž nad tím, zda v případě, kdy prvek náhradního dílu motorového vozidla, konkrétně masky chladiče, umožňuje upevnit logo výrobce tohoto vozidla na tomto díle a znázorňuje tvar ochranné známky tohoto výrobce, nebo je s ní zaměnitelně podobný, může být tento prvek považován za ochrannou známku plnící funkci označení původu.
16 Zadruhé se předkládající soud zabývá otázkou, zda musí být čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby vlastník ochranné známky EU zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku označení, které je s touto ochrannou známkou totožné, nebo je jí zaměnitelně podobné, pro náhradní díly pro motorová vozidla, konkrétně masky chladiče, pokud toto označení představuje prvek těchto dílů určený k upevnění loga výrobce těchto vozidel na tyto díly. V tomto ohledu rozlišuje dvě situace v závislosti na tom, zda je technicky možné, či nikoli takové logo upevnit, aniž by na těchto dílech bylo reprodukováno označení totožné s touto ochrannou známkou, nebo jí zaměnitelně podobné. Upřesňuje však, že takové kritérium technické povahy není snadno použitelným kritériem pro posouzení.
17 Zatřetí si předkládající soud klade otázku, jaká kritéria pro posouzení je třeba případně použít, aby bylo možné určit, zda je ochranná známka EU užívána v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví, jak to vyžaduje čl. 14 odst. 2 nařízení 2017/1001.
18 Za těchto podmínek se Krajský soud ve Varšavě (Sąd Okręgowy w Warszawie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení [2017/1001] vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby vlastník ochranné známky nebo soud zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku označení, které je totožné s ochrannou známkou EU, nebo je této známce zaměnitelně podobné, pro náhradní díly vozidla (masku/mřížku chladiče vzduchu), pokud představuje upevňovací prvek pro automobilové příslušenství (logo znázorňující ochrannou známku EU) a:
– kdy je technicky možné umístit originální logo znázorňující ochrannou známku EU na náhradní díl vozidla (masku/mřížku chladiče vzduchu), aniž by na tomto dílu bylo reprodukováno označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo této známce zaměnitelně podobné;
nebo v situaci
– kdy je technicky nemožné umístit originální logo reprodukující ochrannou známku EU na náhradní díl vozidla (masku/mřížku chladiče vzduchu), aniž by na tomto dílu bylo reprodukováno označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo této známce zaměnitelně podobné?
V případě kladné odpovědi na [první otázku, první nebo druhou odrážku]:
2) Jaká kritéria pro posouzení by se měla v tomto typu případů použít, aby se určilo, zda je používání ochranné známky EU v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví?
3) Musí být čl. 9 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení [2017/1001] vykládány v tom smyslu, že pokud je ochranná známka prvkem tvaru automobilového dílu a pokud nařízení 2017/1001 neobsahuje rovnocenné ustanovení o opravách jako je čl. 110 odst. 1 nařízení [č. 6/2002], neplní ochranná známka v takové situaci funkci označení původu?
4) Musí být čl. 9 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení [2017/1001] vykládány v tom smyslu, že pokud je upevňovací prvek ochranné známky, který představuje tvar ochranné známky, nebo je této známce zaměnitelně podobný, prvkem tvaru automobilového dílu a pokud nařízení 2017/1001 neobsahuje rovnocenné ustanovení o opravách jako je čl. 110 odst. 1 nařízení [č. 6/2002], upevňovací prvek nelze považovat za ochrannou známku plnící funkci označení původu, i když je totožný s ochrannou známkou, nebo je této známce zaměnitelně podobný?“
K předběžným otázkám
K třetí a čtvrté otázce
19 Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 9 odst. 1 a 2 nařízení 2017/1001 z ochranné známky EU vyplývají pro jejího vlastníka výlučná práva zakázat všem třetím osobám užívat v obchodním styku označení totožné s touto ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, nebo označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou EU a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených touto ochrannou známkou a tímto označením existuje nebezpečí záměny u veřejnosti anebo označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je tato ochranná známka zapsána, pokud jde o ochrannou známku, která má v rámci Unie dobré jméno, a pokud by užívání tohoto označení bez řádného důvodu neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména uvedené ochranné známky nebo jim bylo na újmu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. dubna 2020, Coty Germany, C‑567/18, EU:C:2020:267, bod 31).
20 V tomto ohledu z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že podstatou třetí a čtvrté otázky předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně a na prvním místě, je ve skutečnosti to, zda dovoz a nabízení k prodeji náhradního dílu motorového vozidla, konkrétně masky chladiče, opatřené prvkem, jehož tvar je totožný s ochrannou známkou, jejímž vlastníkem je výrobce tohoto vozidla, nebo je jí podobný, a který je určen k upevnění loga tohoto výrobce, jež znázorňuje uvedenou ochrannou známku, na tento díl, představuje „[užívání označení v obchodním styku]“ uvedené v čl. 9 odst. 2 nařízení 2017/1001.
21 Naproti tomu se uvedený soud navzdory znění třetí otázky nezabývá tím, zda může být označení zapsáno jako ochranná známka EU. Základní funkcí zapsané individuální ochranné známky EU, jako je v projednávaném případě ochranná známka AUDI, je totiž zaručit spotřebitelům původ výrobků nebo služeb, které označuje (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2017, W. F. Gözze Frottierweberei a Gözze, C‑689/15, EU:C:2017:434, body 40 a 41, jakož i citovaná judikatura). Má se tak za to, že taková ochranná známka umožňuje sama o sobě a bez jakéhokoli jiného prvku označit původ těchto výrobků nebo služeb. Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce přitom nevyplývá, že předkládající soud má pochybnosti o opodstatněnosti zápisu ochranné známky AUDI jako ochranné známky EU a o způsobilosti této ochranné známky označovat původ výrobků, pro které je zapsána.
22 Je třeba rovněž zdůraznit, že podmínka pro použití čl. 9 odst. 2 nařízení 2017/1001 týkající se „[užívání označení v obchodním styku]“ musí být zkoumána před případným posouzením existence nebezpečí záměny ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. Existence takového nebezpečí totiž není předpokladem pro posouzení otázky, zda je označení užíváno v obchodním styku.
23 Konečně je třeba připomenout, že podle čl. 9 odst. 3 písm. b) a c) uvedeného nařízení může být zakázáno nabízet pod tímto označením výrobky, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem a dovážet nebo vyvážet pod tímto označením výrobky. S ohledem na skutkové okolnosti sporu v původním řízení, jak jsou uvedeny v předkládacím rozhodnutí, mohou být tato ustanovení rovněž relevantní pro rozhodnutí tohoto sporu.
24 Třetí a čtvrtou otázku je tedy třeba přeformulovat v tom smyslu, že podstatou těchto otázek předkládajícího soudu je, zda v případě, že nařízení 2017/1001 neobsahuje ustanovení rovnocenné tzv. ustanovení „o opravách“ v čl. 110 odst. 1 nařízení č. 6/2002, musí být čl. 9 odst. 2 a odst. 3 písm. a) až c) nařízení 2017/1001 vykládán v tom smyslu, že třetí osoba, která bez souhlasu výrobce motorových vozidel, jenž je vlastníkem ochranné známky EU, dováží a nabízí k prodeji náhradní díly, konkrétně masky chladiče pro tato motorová vozidla, jež jsou opatřeny prvkem, který je určen k upevnění loga znázorňujícího tuto ochrannou známku a jehož tvar je totožný s uvedenou ochrannou známkou, nebo je jí podobný, užívá v obchodním styku označení způsobem, který může narušit funkci nebo funkce téže ochranné známky.
25 Zaprvé je třeba uvést, že i když označení chráněné jako ochranná známka EU může být za určitých okolností chráněno rovněž jako (průmyslový) vzor Společenství, z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se spor v původním řízení týká pouze ochrany poskytované ochrannou známkou EU, a nikoli rovněž ochrany poskytované (průmyslovým) vzorem Společenství.
26 Je přitom třeba uvést, podobně jako to učinil předkládající soud, že tzv. ustanovení „o opravách“, jaké existuje v právu (průmyslových) vzorů v článku 110 nařízení č. 6/2002, unijní normotvůrce v nařízení 2017/1001 nestanovil.
27 Kromě toho Soudní dvůr již objasnil rozsah článku 110 nařízení č. 6/2002 v tom smyslu, že přináší určitá omezení pouze v případě ochrany poskytované (průmyslovými) vzory a že se použije, aniž jsou dotčena ustanovení unijního práva týkající se ochranných známek. Toto ustanovení tedy neobsahuje žádnou odchylku od unijních právních předpisů v oblasti ochranných známek (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 6. října 2015, Ford Motor Company, C‑500/14, EU:C:2015:680, body 39, 41 a 42).
28 Cíl ochrany nenarušené hospodářské soutěže byl mimoto zohledněn unijním normotvůrcem v rámci nařízení 2017/1001, jelikož článek 14 tohoto nařízení omezuje účinky práva, které pro vlastníka ochranné známky EU vyplývá z článku 9 uvedeného nařízení. Cílem tohoto článku 14 je sladit základní zájmy ochrany práv k takové známce se zájmy volného pohybu zboží a služeb na vnitřním trhu tak, aby uvedené právo mohlo plnit úlohu základního prvku systému nenarušené hospodářské soutěže, jehož zavedení a zachování je cílem Smlouvy o FEU (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 6. října 2015, Ford Motor Company, C‑500/14, EU:C:2015:680, bod 43 a citovaná judikatura).
29 Proto nelze provést výklad článku 9 nařízení 2017/1001, který by za účelem zohlednění cíle ochrany nenarušené hospodářské soutěže mezi výrobci motorových vozidel a prodejci neoriginálních náhradních dílů vedl k použití článku 110 nařízení č. 6/2002 per analogiam a k omezení práva přiznaného vlastníkovi ochranné známky EU tímto článkem 9 na základě tohoto ustanovení.
30 Zadruhé je třeba uvést, že pojem „užívaly“ ve smyslu čl. 9 odst. 2 nařízení 2017/1001 není tímto nařízením definován [rozsudek ze dne 22. prosince 2022, Louboutin (Užívání označení porušujícího práva na on-line trhu), C‑148/21 a C‑184/21, EU:C:2022:1016, bod 25].
31 Z judikatury vyplývá, že podle čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení je vlastník ochranné známky EU oprávněn, aby všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, zakázal, aby v obchodním styku užívaly označení totožné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána, anebo označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti výrobků nebo služeb označovaných ochrannou známkou a označením existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace označení s ochrannou známkou. Výkon tohoto práva však musí být vyhrazen pro případy, kdy užívání označení třetí osobou narušuje nebo je schopné narušit funkce ochranné známky, mezi které patří nejen základní funkce ochranné známky, kterou je zaručit spotřebitelům původ výrobku či služby, nýbrž rovněž další funkce ochranné známky, jako je zejména funkce spočívající v zaručení jakosti tohoto výrobku či této služby nebo funkce sdělovací, investiční či reklamní (rozsudek ze dne 25. července 2018, Mitsubishi Shoji Kaisha a Mitsubishi Caterpillar Forklift Europe, C‑129/17, EU:C:2018:594, body 33 a 34, jakož i citovaná judikatura).
32 Kromě toho z čl. 9 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení vyplývá, že vlastník ochranné známky EU, která má dobré jméno, je oprávněn zakázat, aby třetí osoba bez jeho souhlasu užívala v obchodním styku označení totožné s touto ochrannou známkou, nebo jí podobné bez ohledu na to, zda je toto označení užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je tato ochranná známka zapsána, nebo jsou či nejsou jim podobné, pokud by takové užívání bez řádného důvodu neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména uvedené ochranné známky nebo jim bylo na újmu.
33 Pokud jde o pojem „užívání“, Soudní dvůr již v tomto ohledu konstatoval, že se vztahuje výlučně na aktivní jednání třetí strany [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. července 2018, Mitsubishi Shoji Kaisha a Mitsubishi Caterpillar Forklift Europe, C‑129/17, EU:C:2018:594, bod 38, jakož i citovaná judikatura] a že výčet typů užívání, které může vlastník ochranné známky EU zakázat, obsažený v čl. 9 odst. 3 nařízení 2017/1001, není vyčerpávající (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. dubna 2020, Coty Germany, C‑567/18, EU:C:2020:267, bod 32 a citovaná judikatura).
34 Užívání označení totožného s ochrannou známkou EU, nebo jí podobného se uskutečňuje „v obchodním styku“, jestliže k němu dochází v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je dosažení hospodářského prospěchu, a nikoli v soukromé oblasti (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. listopadu 2002, Arsenal Football Club, C‑206/01, EU:C:2002:651, bod 40, jakož i zde 23. března 2010, Google France a Google, C‑236/08 až C‑238/08, EU:C:2010:159, bod 50).
35 Pokud jde o funkce ochranné známky EU, základní funkce uvedená v bodech 21 a 31 tohoto rozsudku spočívající v zaručení totožnosti původu slouží zejména k osvědčení toho, že všechny výrobky nebo služby označené touto ochrannou známkou byly vyrobeny nebo poskytnuty pod kontrolou jediného podniku, jemuž lze přičítat odpovědnost za jejich jakost, a to za tím účelem, aby mohla mít úlohu základní skutečnosti v systému nenarušené hospodářské soutěže (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. listopadu 2002, Arsenal Football Club, C‑206/01, EU:C:2002:651, bod 48, jakož i ze dne 25. července 2018, Mitsubishi Shoji Kaisha a Mitsubishi Caterpillar Forklift Europe, C‑129/17, EU:C:2018:594, bod 35).
36 Mezi dalšími funkcemi ochranné známky EU zahrnuje investiční funkce možnost vlastníka ochranné známky používat tuto ochrannou známku za účelem získání nebo udržení si dobré pověsti, která mu umožní přilákat spotřebitele a zachovat si jejich přízeň prostřednictvím různých marketingových technik. Pokud tedy taková třetí osoba, jako je konkurent vlastníka ochranné známky EU, užívá označení totožné s touto ochrannou známkou, nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je tato ochranná známka zapsána, jsou těmto výrobkům nebo službám podobné nebo se od nich liší, a toto užívání podstatným způsobem brání tomu, aby tento vlastník používal svou ochrannou známku k získání či udržení dobré pověsti, která mu umožňuje přilákat spotřebitele a zachovat si jejich přízeň, narušuje toto užívání tuto funkci. Uvedený vlastník je proto oprávněn zakázat takové užívání podle čl. 9 odst. 2 nařízení 2017/1001 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. července 2018, Mitsubishi Shoji Kaisha a Mitsubishi Caterpillar Forklift Europe, C‑129/17, EU:C:2018:594, bod 36, jakož i citovaná judikatura).
37 V projednávaném případě je třeba uvést, že třetí a čtvrtá otázka vycházejí z předpokladu, že masky chladičů dovážené a nabízené k prodeji ze strany GQ nejsou výrobky pocházející od vlastníka ochranné známky AUDI nebo uvedené na trh s jeho souhlasem.
38 Kromě toho ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že předkládající soud má za to, že tvar prvku těchto masek chladičů určeného k upevnění loga Audi je totožný nebo podobný ochranné známce AUDI. Tento tvar tak představuje označení ve smyslu čl. 9 odst. 2 nařízení 2017/1001, přičemž skutečnost, že se jedná o prvek náhradního dílu pro motorové vozidlo, konkrétně masky chladiče, nemůže toto konstatování změnit.
39 Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce rovněž vyplývá, že toto označení je umístěno na těchto maskách chladičů nebo je do nich zabudováno za účelem jejich uvádění na trh, což představuje užívání spadající pod čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení 2017/1001. Kromě toho vzhledem k tomu, že GQ dováží a nabízí k prodeji masky chladičů opatřené uvedeným označením, lze mít za to, že užívá označení způsoby, na které se vztahuje čl. 9 odst. 3 písm. b) a c) tohoto nařízení.
40 Platí to tím spíše, pokud je tento prvek, jako v projednávaném případě, umístěn na náhradním dílu, konkrétně na masce chladiče, takovým způsobem, že dokud na něm není umístěno logo znázorňující ochrannou známku výrobce vozidla, je označení, jež je totožné s touto ochrannou známkou nebo jí podobné, viditelné pro relevantní veřejnost při pohledu na tento díl, přičemž touto veřejností je ta, která si přeje zakoupit takový díl s cílem provést nebo nechat provést opravu motorového vozidla. Tato skutečnost může zkonkretizovat existenci materiální vazby mezi tímto náhradním dílem, který třetí osoba dováží, inzeruje a nabízí k prodeji, a vlastníkem ochranné známky AUDI.
41 Zatřetí je třeba uvést, že takové užívání může případně narušit funkci nebo funkce ochranné známky.
42 V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení 2017/1001 se týká případu tzv. „dvojí totožnosti“, a sice užívání označení totožného s ochrannou známkou EU třetí osobou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je tato ochranná známka zapsána. V takovém případě může být užívání označení třetí osobou ve smyslu čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení zakázáno vlastníkem této ochranné známky na základě čl. 9 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2011, Interflora a Interflora British Unit, C‑323/09, EU:C:2011:604, bod 33), pokud toto užívání narušuje nebo je schopné narušit funkce ochranné známky, mezi které patří nejen základní funkce ochranné známky, jíž je zaručit spotřebitelům původ předmětného výrobku nebo služby, ale i její další funkce, jako je zejména funkce spočívající v zaručení kvality tohoto výrobku či této služby nebo funkce sdělovací, investiční či reklamní (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. března 2016, Daimler, C‑179/15, EU:C:2016:134, bod 26 a citovaná judikatura).
43 Pokud dvojí totožnost označení užívaného třetí osobou a ochranné známky EU, jakož i dotčených výrobků neexistuje, zejména jsou-li označení užívané třetí osobou a ochranná známka EU podobné, a nikoli totožné, přičemž dotčené výrobky nebo služby jsou totožné nebo podobné, bude vnitrostátní soud muset posoudit, zda užívání tohoto označení vyvolává nebezpečí záměny ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. b) nařízení 2017/1001. Podle judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených (rozsudky ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer, C‑342/97, EU:C:1999:323, bod 17, a ze dne 8. července 2010, Portakabin, C‑558/08, EU:C:2010:416, bod 51). Podle tohoto ustanovení tedy vlastník ochranné známky může zakázat, aby třetí osoba užívala označení totožné s touto ochrannou známkou, nebo jí podobné pouze tehdy, jestliže z důvodu existence takového nebezpečí záměny toto užívání narušuje nebo je schopné narušit uvedenou „základní“ funkci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. března 2016, Daimler, C‑179/15, EU:C:2016:134, bod 27 a citovaná judikatura).
44 Kromě toho, pokud ochranná známka má v Unii dobré jméno ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. c) nařízení 2017/1001, je vlastník této ochranné známky oprávněn zakázat, aby třetí osoba užívala v obchodním styku označení totožné s uvedenou ochrannou známkou, nebo jí podobné za podmínek připomenutých v bodě 32 tohoto rozsudku. Výkon tohoto práva vlastníkem ochranné známky, která má dobré jméno, nepředpokládá, že u dotčené veřejnosti existuje nebezpečí záměny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2011, Interflora a Interflora British Unit, C‑323/09, EU:C:2011:604, body 70 a 71, jakož i citovaná judikatura).
45 V projednávaném případě přísluší vnitrostátnímu soudu nejprve určit, zda označení užívané ze strany GQ, které je tvořeno tvarem prvku masky chladiče určeného k uchycení loga Audi, je totožné s ochrannou známkou AUDI nebo jí podobné, a dále zda je maska chladiče totožná s jedním nebo více výrobky, pro které je tato ochranná známka zapsána, uvedenými v bodě 7 tohoto rozsudku, nebo je jim podobná.
46 Pokud vnitrostátní soud určí, že tento tvar je označením totožným s ochrannou známkou AUDI a že tyto masky chladiče jsou jako náhradní díly totožné s výrobky, pro které je tato ochranná známka zapsána, bude muset použít čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení 2017/1001.
47 Pokud naproti tomu tento soud určí, že GQ užívá označení podobné, nikoli však totožné s ochrannou známkou AUDI a že jeho masky chladiče jako náhradní díly jsou totožné s výrobky, pro které je tato ochranná známka zapsána, nebo jsou jí podobné, bude muset posoudit, zda existuje nebezpečí záměny ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. b) nařízení 2017/1001, a to s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, zejména míře podobnosti označení a výrobků, vnímání běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného průměrného spotřebitele z řad relevantní veřejnosti při pohledu na výrobky, pro něž třetí osoba označení užívá, jakož i úrovni pozornosti této veřejnosti, rozlišovací způsobilosti ochranné známky EU nebo také podmínkám, za kterých jsou výrobky uváděny na trh (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. listopadu 1997, SABEL, C‑251/95, EU:C:1997:528, bod 22, a ze dne 4. března 2020, EUIPO v. Equivalenza Manufactory, C‑328/18 P, EU:C:2020:156, body 57 a 70).
48 Kromě toho z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že ochranná známka AUDI je v Polsku všeobecně známá a má vysokou rozlišovací způsobilost. Pokud vnitrostátní soud shledá, že tato ochranná známka má dobré jméno a že tvar prvku masky chladiče určeného k upevnění loga Audi je totožný s uvedenou ochrannou známkou, nebo je jí podobný, musí tato ochranná známka z tohoto důvodu požívat ochrany bez ohledu na to, zda jsou masky chladiče dovážené a nabízené k prodeji ze strany GQ a výrobky, pro které je tatáž ochranná známka zapsána, totožné, podobné nebo odlišné. Užívání označení ze strany GQ tedy může být v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. c) nařízení 2017/1001 zakázáno, pokud vnitrostátní soud shledá, že toto užívání bez řádného důvodu neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky AUDI nebo jim je na újmu. V takovém případě nebude uvedený soud povinen posuzovat existenci nebezpečí záměny, neboť v tomto kontextu je irelevantní skutečnost, že průměrný spotřebitel vnímá masky chladiče jako masky, které nejsou originální.
49 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na třetí a čtvrtou otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 2 a odst. 3 písm. a) až c) nařízení 2017/1001 musí být vykládán v tom smyslu, že třetí osoba, která bez souhlasu výrobce motorových vozidel, jenž je vlastníkem ochranné známky EU, dováží a nabízí k prodeji náhradní díly, konkrétně masky chladiče pro tato motorová vozidla, jež obsahují prvek, který je určen k upevnění loga znázorňujícího tuto ochrannou známku a jehož tvar je totožný s uvedenou ochrannou známkou, nebo je jí podobný, užívá v obchodním styku označení způsobem, který může narušit funkci nebo funkce téže ochranné známky, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
K první otázce
50 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby výrobce motorových vozidel, jenž je vlastníkem ochranné známky EU, zakázal třetí osobě užívat označení totožné s touto ochrannou známkou nebo jí podobné pro náhradní díly pro tato motorová vozidla, konkrétně masky chladiče, pokud je toto označení tvořeno tvarem prvku masky chladiče, který je určen k upevnění loga znázorňujícího uvedenou ochrannou známku na tuto masku, a to s ohledem na to, zda je technicky možné, či nikoli upevnit toto logo na uvedenou masku chladiče, aniž by na ni bylo umístěno uvedené označení.
51 Úvodem je třeba poznamenat, že může-li být užívání označení totožného s ochrannou známkou EU nebo jí podobného třetí osobou zakázáno vlastníkem této ochranné známky podle článku 9 nařízení 2017/1001, omezuje článek 14 tohoto nařízení v situacích, které uvádí, právo tohoto vlastníka bránit tomuto užívání.
52 Podle čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 tedy platí, že ochranná známka EU neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku tuto ochrannou známku za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od tohoto vlastníka nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy je užití uvedené ochranné známky nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.
53 Navzdory tomu, že mezi tímto ustanovením, které odpovídá čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 2015, L 336, s. 1), a ustanovením, které mu předcházelo v dříve platných unijních právních předpisech, existují značné rozdíly, skutečnost, že vlastník ochranné známky nemůže zakázat třetí osobě užívat tuto ochrannou známku, je-li toto užití nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů, a je-li v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví, byla zachována a nyní představuje jeden z případů, kdy se výlučného práva z ochranné známky nelze dovolávat vůči třetí osobě (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Inditex, C‑361/22, EU:C:2024:17, body 44 až 46).
54 Cílem omezení výlučného práva z ochranné známky, kterého se tento případ týká, je umožnit dodavatelům výrobků nebo služeb komplementárních k výrobkům nebo službám nabízeným vlastníkem ochranné známky užívat tuto ochrannou známku za účelem srozumitelného a úplného informování veřejnosti o účelu výrobku, který uvádí na trh, nebo o službě, kterou nabízí, nebo jinými slovy o užitkové vazbě existující mezi jejich výrobky nebo službami a výrobky nebo službami uvedeného vlastníka ochranné známky (obdobně viz rozsudky ze dne 17. března 2005, Gillette Company a Gillette Group Finland, C‑228/03, EU:C:2005:177, body 33 a 34, jakož i ze dne 11. ledna 2024, Inditex, C‑361/22, EU:C:2024:17, bod 51).
55 Užívání ochranné známky třetí osobou za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od vlastníka této ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, je-li toto užívání nezbytné k označení účelu výrobku uváděného na trh touto třetí osobou nebo služby nabízené touto třetí osobou, je podle čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 jedním z případů, kdy užívání ochranné známky nemůže být jejím vlastníkem zakázáno (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Inditex, C‑361/22, EU:C:2024:17, bod 52). Toto omezení výlučného práva přiznaného vlastníkovi ochranné známky článkem 9 tohoto nařízení se však uplatní pouze tehdy, je-li takové užívání ochranné známky třetí osobou v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví ve smyslu čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení.
56 V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že prvek masky chladiče, jehož tvar je totožný s ochrannou známkou AUDI, nebo je jí podobný, umožňuje upevnit logo znázorňující tuto ochrannou známku na tuto masku. Jak rovněž vyplývá z předkládacího rozhodnutí a z vyjádření zúčastněných, volba tvaru tohoto prvku je vedena snahou uvést na trh masku chladiče, která se co nejvěrněji podobá originální masce chladiče výrobce dotčených motorových vozidel.
57 Je přitom třeba odlišit takovou situaci, kdy podnik, který není hospodářsky propojen s vlastníkem ochranné známky, umístí na náhradní díly, které prodává a které jsou určeny k zabudování do výrobků tohoto vlastníka, označení totožné s touto ochrannou známkou nebo jí podobné, od situace, kdy takový podnik užívá tuto ochrannou známku k označení toho, že uvedené náhradní díly jsou určeny k zabudování do výrobků vlastníka uvedené ochranné známky, avšak neumístí na tyto náhradní díly označení totožné s ochrannou známkou nebo jí podobné. I když druhá z těchto situací spadá pod případ uvedený v bodě 55 tohoto rozsudku, první z uvedených situací pod něj nespadá. Umístění označení totožného s ochrannou známkou nebo jí podobného na výrobek uváděný na trh třetí osobou překračuje, jak uvedla generální advokátka v bodě 57 svého stanoviska, užívání jako odkazu uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001, a nespadá tedy pod žádný z případů, na které se toto ustanovení vztahuje.
58 Z toho vyplývá, že pokud označení totožné s ochrannou známkou EU nebo jí podobné tvoří prvek náhradního dílu pro motorová vozidla, který je určen k tomu, aby na tento náhradní díl bylo upevněno logo výrobce těchto vozidel, a není užíváno za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od vlastníka této ochranné známky EU nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, ale k co nejvěrnějšímu napodobení výrobku tohoto vlastníka, takové užívání uvedené ochranné známky nespadá pod čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001.
59 Za těchto okolností je bezvýznamné, zda je technicky možné, či nikoli upevnit logo znázorňující ochrannou známku výrobce motorových vozidel na masku chladiče, aniž by tvar prvku masky chladiče určeného k takovému upevnění tvořil označení totožné s ochrannou známkou nebo jí podobné. Užívání tohoto tvaru ze strany GQ, který je v projednávaném případě předkládajícím soudem považován za označení totožné s ochrannou známkou AUDI nebo jí podobné, bude muset být posuzováno z hlediska pravidel stanovených v článku 9 nařízení 2017/1001, jak byla vyložena Soudním dvorem v judikatuře připomenuté v bodech 42 až 48 tohoto rozsudku.
60 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby výrobce motorových vozidel, jenž je vlastníkem ochranné známky EU, zakázal třetí osobě užívat označení totožné s touto ochrannou známkou nebo jí podobné pro náhradní díly pro tato motorová vozidla, konkrétně pro masky chladiče, pokud je toto označení tvořeno tvarem prvku masky chladiče, který je určen k upevnění loga znázorňujícího uvedenou ochrannou známku na tuto masku, přičemž je v tomto ohledu bezvýznamné, zda je technicky možné, či nikoli upevnit toto logo na uvedenou masku chladiče, aniž by na ni bylo umístěno uvedené označení.
K druhé otázce
61 Vzhledem k odpovědi podané na první otázku není třeba odpovídat na druhou otázku.
K nákladům řízení
62 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
1) Článek 9 odst. 2 a odst. 3 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie
musí být vykládán v tom smyslu, že
třetí osoba, která bez souhlasu výrobce motorových vozidel, jenž je vlastníkem ochranné známky Evropské unie, dováží a nabízí k prodeji náhradní díly, konkrétně masky chladiče pro tato motorová vozidla, jež jsou opatřeny prvkem, který je určen k upevnění loga znázorňujícího tuto ochrannou známku a jehož tvar je totožný s uvedenou ochrannou známkou, nebo je jí podobný, užívá v obchodním styku označení způsobem, který může narušit funkci nebo funkce téže ochranné známky, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
2) Článek 14 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001
musí být vykládán v tom smyslu, že
nebrání tomu, aby výrobce motorových vozidel, jenž je vlastníkem ochranné známky Evropské unie, zakázal třetí osobě užívat označení totožné s touto ochrannou známkou nebo jí podobné pro náhradní díly pro tato motorová vozidla, konkrétně pro masky chladiče, pokud je toto označení tvořeno tvarem prvku masky chladiče, který je určen k upevnění loga znázorňujícího uvedenou ochrannou známku na tuto masku, přičemž je v tomto ohledu bezvýznamné, zda je technicky možné, či nikoli upevnit toto logo na uvedenou masku chladiče, aniž by na ni bylo umístěno uvedené označení.
Podpisy