Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Sofijski rajonen sad (Bulharsko) dne 22. května 2023 – Inspektorat kam Visshia sadeben savet
(Věc C-313/23, Inspektorat kam Visshia sadeben savet)
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Sofijski rajonen sad
Účastníci původního řízení
Žadatel: Inspektorat kam Visshia sadeben savet
Předběžné otázky
Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s čl. 47 druhým pododstavcem Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že prodloužení výkonu funkce orgánu, který může ukládat kárné sankce soudcům a má pravomoc shromažďovat údaje týkající se jejich majetku, po skončení funkčního období tohoto orgánu stanoveného ústavou na dobu neurčitou samo o sobě nebo za určitých podmínek představuje porušení povinnosti členských států zajistit účinné prostředky nápravy umožňující nezávislý soudní přezkum? Pokud je takové prodloužení funkčního období přípustné, pak za jakých podmínek?
Musí být čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/6791 (dále jen „GDPR“) vykládán v tom smyslu, že v případě zpřístupnění bankovního tajemství za účelem prověření majetku soudců a státních zástupců, který je následně zveřejněn, se jedná o činnost, která nespadá do oblasti působnosti unijního práva? Je odpověď odlišná, pokud tato činnost zahrnuje i zpřístupnění údajů rodinných příslušníků soudců a státních zástupců, kteří sami nejsou soudci ani státními zástupci?
Musí být čl. 4 bod 7 GDPR v případě, že odpověď na druhou otázku zní tak, že se použije unijní právo, vykládán v tom smyslu, že soudní orgán, který jinému státnímu orgánu povolí přístup k údajům o zůstatcích na účtech soudců a státních zástupců a jejich rodinných příslušníků, určuje účely nebo prostředky zpracování osobních údajů, a proto je „správcem“ osobních údajů?
Musí být článek 51 GDPR v případě, že odpověď na druhou otázku zní tak, že se použije unijní právo, a odpověď na třetí otázku je záporná, vykládán v tom smyslu, že soudní orgán, který jinému státnímu orgánu povolí přístup k údajům o zůstatcích na účtech soudců a státních zástupců a jejich rodinných příslušníků, odpovídá za monitorování [uplatňování] tohoto nařízení, a musí proto být, ve vztahu k těmto údajům, považován za „dozorový úřad“?
Musí být čl. 32 odst. 1 písm. b) GDPR, resp. čl. 57 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení v případě, že odpověď na druhou otázku zní tak, že se použije unijní právo, a odpověď na některou z otázek uvedených v bodech 3 nebo 4 je kladná, vykládán v tom smyslu, že soudní orgán, který jinému státnímu orgánu povolí přístup k údajům o zůstatcích na účtech soudců a státních zástupců a jejich rodinných příslušníků, je v případě existence údajů o porušení zabezpečení osobních údajů, kterého se v minulosti dopustil orgán, kterému má být tento přístup poskytnut, povinen obstarat si informace o opatřeních přijatých za účelem ochrany údajů a zohlednit při svém rozhodování o povolení přístupu přiměřenost těchto opatření?
Musí být článek 79 odst. 1 GDPR ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie v případě, že odpověď na druhou otázku zní tak, že se použije unijní právo, a bez ohledu na odpovědi na třetí a čtvrtou otázku, vykládán v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právo členského státu stanoví, že určité kategorie údajů lze zpřístupnit pouze na základě povolení soudu, musí soud, který je k tomu příslušný, osobám, jejichž údaje jsou zpřístupněny, z úřední povinnosti poskytnout právní ochranu tím, že orgánu, který požádal o přístup k daným údajům a o kterém je známo, že se v minulosti dopustil porušení zabezpečení osobních údajů, uloží povinnost poskytnout informace týkající se opatření přijatých podle čl. 33 odst. 3 písm. d) GDPR a jejich účinného uplatňování?
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).