USNESENÍ TRIBUNÁLU
(kasační senát)
13. prosince 2012
Věc T‑641/11 P
Harald Mische
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Jmenování – Zařazení do platové třídy a stupně – Výběrové řízení zveřejněné před vstupem nového služebního řádu v platnost – Přijetí Parlamentem a současný převod ke Komisi – Zčásti bezpředmětné rozhodnutí ve věci – Kasační opravný prostředek zčásti zjevně neopodstatněný“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. září 2011, Mische v. Komise (F‑70/05), směřující ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: O kasačním opravném prostředku již není třeba rozhodnout v rozsahu, v němž směřuje proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. září 2011, Mische v. Komise (F‑70/05), v části, v níž zamítá návrhová žádání směřující ke zrušení rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 11. listopadu 2004, které stanoví zařazení Haralda Mische do platové třídy A *6. Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá. Harald Mische ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto stupně řízení. Rada Evropské unie ponese vlastní náklady.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Zjevně nepřípustné nebo zjevně neopodstatněné důvody kasačního opravného prostředku – Zamítnutí kdykoliv odůvodněným usnesením bez ústní části řízení
(Jednací řád Tribunálu, článek 145)
2. Kasační opravný prostředek – Právní zájem na zahájení řízení – Přezkum Tribunálem i bez návrhu – Skutečnost, ke které došlo po vydání rozsudku Soudu pro veřejnou službu, která odstranila škodlivý účinek tohoto rozsudku pro účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek – Kasační opravný prostředek, který nemůže přinést prospěch – Nevydání rozhodnutí ve věci samé
3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nezbytnost přesné kritiky bodu odůvodnění Soudu pro veřejnou službu
[Článek 257 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, článek 11; jednací řád Tribunálu, čl. 138 odst. 1 první pododstavec písm. c)]
4. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebního postupu nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení týkající se zařazení do platových tříd – Působnost čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu – Dočasní zaměstnanci, kteří jsou úspěšnými kandidáty v otevřeném výběrovém řízení – Vynětí
(Služební řád, příloha XIII, čl. 5 odst. 4; nařízení Rady č. 723/2004)
5. Úředníci – Rovné zacházení – Opatření přijatá orgánem ve prospěch skupiny osob určené při neexistenci právní povinnosti – Nemožnost uplatnění zásady rovného zacházení vůči jinému orgánu
6. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod kasačního opravného prostředku směřující proti odůvodnění rozsudku, na němž není založený výrok – Irelevantní důvod opravného prostředku
7. Žaloby úředníků – Žaloba na náhradu škody podaná bez postupu před zahájením soudního řízení v souladu se služebním řádem – Nepřípustnost
(Služební řád, články 90 a 91)
8. Žaloby úředníků – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Možnost uložit bez návrhu žalovanému orgánu zaplacení náhrady škody – Nezávazný charakter
(Služební řád, čl. 91 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 25)
Odkazy:
Tribunál: 10. března 2008, Lebedef-Caponi v. Komise, T‑233/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑3 a II‑B‑1‑19, body 21 a 22
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 26)
Odkazy:
Soudní dvůr: 19. listopadu 1995, Rendo a další v. Komise, C‑19/93 P, Recueil, s. I‑3319, bod 13; 27. října 2011, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C‑605/10 P(R), nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 15
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 40)
Odkazy:
Soudní dvůr: 19. července 2012, Kaimer a další v. Komise, C‑264/11 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 61 a citovaná judikatura
4. Povaha přechodného pravidla, kterým je čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu, jako výjimky ze základní zásady, vyžaduje, aby jeho znění bylo vykládáno restriktivně. Doslovný striktní výklad čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu však vyžaduje mít za to, že se toto ustanovení netýká úspěšných kandidátů otevřeného výběrového řízení, jelikož toto výběrové řízení nemůže zpravidla vést k přijetí zaměstnance s převedením do jiné kategorie, a že jeho znění neponechává administrativě žádný prostor pro uvážení k jeho odlišnému výkladu a uplatnění. I když je pravda, že všichni dočasní zaměstnanci, ať je druh výběrového řízení, kterého se účastní, jakýkoliv, mají určitou odbornou zkušenost v rámci orgánů, nic to nemění na tom, že unijní zákonodárce úmyslně vyloučil z působnosti čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu dočasné zaměstnance, kteří jsou úspěšnými kandidáty otevřeného výběrového řízení. Jestliže však byl prospěch z tohoto přechodného pravidla vyhrazen pouze dočasným zaměstnancům, kteří jsou úspěšnými kandidáty výběrového řízení pro převedení do jiné kategorie nebo vnitřního výběrového řízení, bylo tomu tak s cílem povzbudit tyto zaměstnance k účasti v takových výběrových řízeních, aby mohli být jmenováni jako úředníci a zároveň převedeni do jiné kategorie. Otevřené výběrové řízení je oproti tomu otevřeno všem zájemcům, i těm, kteří nejsou zaměstnáni v orgánech, a není tedy zamýšleno pro účely spojení přijímání a jmenování zaměstnanců a takového převedení do jiné kategorie. Za těchto podmínek není žádný důvod k domněnce, že si zákonodárce přál rozšířit přiznání režimu čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu na dočasné zaměstnance, kteří jsou úspěšnými kandidáty v otevřeném výběrovém řízení. Z toho vyplývá, že úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení není v postavení právně srovnatelném s postavením úspěšných kandidátů výběrového řízení pro převedení do jiné kategorie nebo vnitřního výběrového řízení. S ohledem na rozlišení provedené mezi těmito dvěma druhy výběrového řízení a cíl sledovaný unijním zákonodárcem nemůže tento úspěšný kandidát uplatňovat odbornou zkušenost a délku služby nabytou jako dočasný zaměstnanec, aby prokázal, že se nachází v postavení srovnatelném s postavením těchto jiných dočasných zaměstnanců, jelikož zákonodárce neuznal tyto aspekty jako právně relevantní srovnávací nebo rozlišovací kritéria, a neponechal administrativě v tomto ohledu žádný prostor pro posouzení.
(viz body 45 až 47)
Odkazy:
Soudní dvůr: 5. prosince 1974, Van Belle v. Rada, 176/73, Recueil, s. 1361, bod 8
Tribunál: 8. prosince 2005, Reynolds v. Parlament, T‑237/00, Sb. VS s. I‑A‑385 a II‑1731, bod 101
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 49)
Odkazy:
Tribunál: 16. září 2009, Boudova a další v. Komise, T‑271/08 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑71 a II‑B‑1‑441, bod 53 a citovaná judikatura
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 54)
Odkazy:
Soudní dvůr: 29. dubna 2004, Komise v. CAS Succhi di Frutta, C‑496/99 P, Recueil, s. I‑3801, bod 68 a citovaná judikatura
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 57 a 58)
Odkazy:
Tribunál: 6. listopadu 1997, Liao v. Rada, T‑15/96, Recueil FP, s. I‑A‑329 a II‑897, body 57 a 58; 12. prosince 2002, Morello v. Komise, T‑378/00, Recueil FP, s. I‑A‑311 a II‑1479, bod 102; 11. května 2005, de Stefano v. Komise, T‑25/03, Sb. VS s. I‑A‑125 a II‑573, bod 78
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 60)
Odkazy:
Soudní dvůr: 5. června 1980, Oberthür v. Komise, 24/79, Recueil, s. 1743, bod 14
Tribunál: 8. července 1998, Aquilino v. Rada, T‑130/96, Recueil FP, s. I‑A‑351 a II‑1017, bod 39; 31. března 2004, Girardot v. Komise, T‑10/02, Recueil FP, s. I‑A‑109 a II‑483, bod 89; 15. září 2005, Casini v. Komise, T‑132/03, Sb. VS s. I‑A‑253 a II‑1169, bod 101