Věc T‑82/08

Guardian Industries Corp.

a Guardian Europe Sàrl

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s plochým sklem v EHP – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 81 ES – Stanovení cen – Důkaz protiprávního jednání – Výpočet výše pokut – Vyloučení závislých prodejů – Povinnost uvést odůvodnění – Rovné zacházení – Polehčující okolnosti“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 27. září 2012

1.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Použití souboru nepřímých důkazů – Požadovaný stupeň důkazní síly – Rozhodnutí, u kterého má soudce pochybnosti – Dodržování zásady presumpce neviny

(Článek 81 odst. 1 ES)

2.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody – Rozhodnutí opírající se o listinné důkazy – Důkazní povinnosti podniků, které zpochybňují existenci protiprávního jednání

(Článek 81 odst. 1 ES)

3.      Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Prohlášení o úmyslu, které vylučuje či alespoň podstatně snižuje nejistotu ohledně chování subjektu na trhu – Dostačující důkaz

(Článek 81 odst. 1 ES)

4.      Kartelové dohody – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Účast podniku na kartelové dohodě a na jednání ve vzájemné shodě – Kritéria – Příspěvek k uskutečnění společných cílů

(Článek 81 odst. 1 ES)

5.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Důkazní síla dobrovolných výpovědí uskutečněných ze strany hlavních účastníků kartelové dohody za účelem získání výhody na základě sdělení o spolupráci

(Článek 81 ES; sdělení Komise 2002/C 45/03)

6.      Kartelové dohody – Účast na schůzkách majících protisoutěžní cíl – Okolnost, která v případě nedistancování se od přijatých rozhodnutí umožňuje dovodit účast na následné kartelové dohodě

(Článek 81 odst. 1 ES)

7.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody – Povinnost vymezit trh – Neexistence v případě dohody, jejímž cílem je omezení hospodářské soutěže

(Článek 81 ES)

8.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah

(Články 81 ES a 253 ES)

9.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost a doba trvání protiprávního jednání – Protiprávní jednání spáchané několika podniky – Závažnost účasti každého z nich na protiprávním jednání

(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

10.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Pasivní nebo následovnická role podniku

(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2sdělení Komise 2006/C 210/02)

11.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Odrazující povaha – Povinnost Komise činit rozdíly mezi podniky zapojenými do téhož protiprávního jednání podle jejich celkového obratu nebo jejich obratu na relevantním výrobkovém trhu – Neexistence

(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

12.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Opakování protiprávního jednání – Pojem – Neexistence promlčecí lhůty – Porušení zásady právní jistoty – Porušení zásady proporcionality – Neexistence – Soudní přezkum

(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)

1.      Důkazní břemeno porušení čl. 81 odst. 1 ES nese orgán, který toto porušení tvrdí, přičemž je tento orgán povinen předložit důkazy, které mohou právně dostačujícím způsobem prokázat skutečnosti zakládající protiprávní jednání. Kromě toho pochybnosti soudce musí být ku prospěchu podniku, kterému je rozhodnutí konstatující protiprávní jednání určeno, a v souladu se zásadou presumpce neviny tedy soudce nemůže učinit závěr, že Komise právně dostačujícím způsobem prokázala dotčené protiprávní jednání, jestliže má o této otázce stále ještě pochybnosti, zejména v rámci žaloby směřující ke zrušení rozhodnutí, kterým je uložena pokuta. Komise je proto pro odůvodnění pevného přesvědčení, že k protiprávnímu jednání došlo, povinna předložit dostatečně přesné a shodující se důkazy. Je však třeba zdůraznit, že každý důkaz předložený Komisí nemusí nutně těmto kritériím odpovídat ve vztahu ke všem prvkům protiprávního jednání. Stačí, aby souhrn důkazů předložených orgánem odpovídal tomuto požadavku jako celek.

Krom toho je obvyklé, že se činnosti týkající protisoutěžní praxe a dohod odehrávají tajně, že schůzky jsou konány tajně a že dokumentace, která se k nim vztahuje, je omezena na minimum. Z toho vyplývá, že i když Komise odhalí písemnosti výslovně potvrzující protiprávní navázání kontaktu mezi dvěma hospodářskými subjekty, jsou obvykle pouze útržkovité a rozptýlené, takže je často nutné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcemi. Ve většině případů tedy musí být existence protisoutěžní praktiky nebo dohody dovozena z určitého počtu sbíhajících se okolností a nepřímých důkazů, které posuzovány jako celek mohou být v případě neexistence jiného soudržného vysvětlení důkazem porušení pravidel hospodářské soutěže.

(viz body 32–33)

2.      V oblasti kartelových dohod, pokud úvahy Komise spočívají na předpokladu, že prokázané skutečnosti nemohou být vykládány jinak než ve vztahu k jednání ve vzájemné shodě mezi podniky, stačí žalobkyním prokázat okolnosti, které poskytují jiné vysvětlení skutkového stavu zjištěného Komisí, a umožňují tak nahradit vysvětlení skutkového stavu Komisí jiným vysvětlením.

Tato zásada se však neuplatní, pokud se zjištění Komise opírají o listinné důkazy.

(viz body 34–35)

3.      Každý přímý nebo nepřímý kontakt mezi hospodářskými subjekty odhalující konkurentu chování, o kterém dotyčný hospodářský subjekt rozhodl nebo zamýšlí, že bude sám na trhu uskutečňovat, jestliže je cílem nebo výsledkem takového kontaktu dosažení podmínek hospodářské soutěže, které neodpovídají obvyklým podmínkám trhu, představuje jednání ve vzájemné shodě zakázané v čl. 81 odst. 1 ES. Tato forma koordinace mezi podniky vědomě nahrazuje rizika hospodářské soutěže praktickou spoluprací mezi podniky.

K prokázání jednání ve vzájemné shodě tak není nutné dokázat, že se soutěžitel formálně zavázal vůči jinému či jiným soutěžitelům k tomu či onomu chování nebo že soutěžitelé společně stanovili své budoucí chování na trhu. Postačí, aby soutěžitel prostřednictvím prohlášení o úmyslu vyloučil, či alespoň podstatně snížil nejistotu ohledně chování na trhu, jež lze od něj očekávat.

(viz bod 45)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 48)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 54)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 73–74)

7.      Komise má povinnost vymezit trh v rozhodnutí přijatém podle článku 81 ES pouze v případě, kdy bez takového vymezení nelze zjistit, zda může dotčená dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda je jejich účelem nebo výsledkem vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu. V zásadě, jestliže je samotným cílem dohody omezení hospodářské soutěže, není nutné dotčené zeměpisné trhy vymezovat přesným způsobem, neboť skutečná či potenciální hospodářská soutěž na dotyčných územích musela být nutně omezena bez ohledu na to, zda tato území tvoří nebo netvoří trhy ve striktním slova smyslu. K určení zeměpisného rozsahu protiprávního jednání, který bude zohledněn pro určení závažnosti protiprávního jednání, stačí, že Komise posoudí větší nebo menší rozsah zeměpisné oblasti relevantního nebo relevantních trhů, aniž je povinna relevantní trhy přesně vymezovat.

(viz bod 90)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 102–103)

9.      Jestliže se protiprávního jednání dopustilo více podniků, je třeba v rámci stanovení částky pokut přezkoumat závažnost účasti každého z nich na protiprávním jednání, což zvláště předpokládá prokázání jejich rolí v protiprávním jednání po dobu jejich účasti na něm.

(viz bod 109)

10.    Podle odst. 29 třetí odrážky pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 představuje pasivní role podniku v uskutečňování protiprávního jednání polehčující okolnost. Mezi skutečnostmi, které mohou ukazovat na pasivní roli podniku v kartelové dohodě, lze zohlednit jeho výrazně sporadičtější účast na schůzkách ve srovnání s běžnými účastníky kartelové dohody, jakož i jeho opožděný vstup na trh, který je předmětem protiprávního jednání, bez ohledu na dobu trvání jeho účasti na něm, nebo také existenci výslovných prohlášení učiněných v tomto smyslu zástupci ostatních podniků, které se protiprávního jednání účastnily. Okolnosti, podle nichž byl podnik nejméně aktivním účastníkem kartelových schůzek nebo se omezil na získávání informací, které mu jednostranně oznámil konkurent, aniž vyjádřil jakoukoli výhradu nebo nesouhlas, nehrají žádnou roli pro prokázání pasivní role tohoto podniku v rámci kartelové dohody.

Okolnost, podle které dotčené podniky neprovedly některé přijaté dohody, mající protisoutěžní povahu, nemůže stačit k prokázání toho, že se na trhu chovaly v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

(viz body 110–111, 113)

11.    V oblasti pokut uložených za porušení pravidel unijního práva hospodářské soutěže tvoří odrazující povaha pokut jeden z prvků, které mají být zohledněny při výpočtu výše pokuty. Účelem pokut uložených z důvodu porušení článku 81 ES a stanovených v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, je totiž potrestání protiprávních úkonů dotyčných podniků, jakož i odrazení jak dotyčných podniků, tak dalších hospodářských subjektů od budoucího porušování pravidel unijního práva hospodářské soutěže. Komise však není při určení výše pokut na základě závažnosti a doby trvání dotčeného protiprávního jednání povinna zajistit v případě, že jsou pokuty ukládány několika podnikům účastnícím se téhož protiprávního jednání, aby jí vypočtené konečné částky pokut pro dotyčné podniky vyjadřovaly veškeré rozdíly mezi nimi, pokud jde o jejich celkový nebo relevantní obrat.

(viz bod 117)

12.    Ani nařízení č. 1/2003 ani pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 nestanoví lhůtu, po jejímž překročení nelze opakování protiprávního jednání zohlednit, což neporušuje zásadu právní jistoty.

Zásada proporcionality však vyžaduje, aby byla při posouzení sklonu podniku porušovat pravidla hospodářské soutěže zohledněna doba, která uplynula mezi dotčeným protiprávním jednáním a dřívějším porušením těchto pravidel. V rámci soudního přezkumu postupu Komise v oblasti práva hospodářské soutěže může být tedy soud veden k tomu, aby ověřil, zda Komise dodržela uvedenou zásadu, když z důvodu opakování protiprávního jednání zvýšila uloženou pokutu a obzvláště, zda je takové zvýšení nutné zejména s ohledem na dobu, která uplynula mezi dotčeným protiprávním jednáním a dřívějším porušením pravidel hospodářské soutěže.

Pokud uplynulo před zahájením druhého protiprávního jednání spáchaného dotčenými podniky patnáct let a nebylo prokázáno pokračování mezi prvním a druhým protiprávním jednáním, neumožňuje toto období potvrdit sklon těchto podniků porušovat pravidla hospodářské soutěže. Je tedy třeba mít za to, že Komise neporušuje zásadu zákazu diskriminace tím, že se domnívá, že období, které uplynulo mezi oběma protiprávními jednáními, bylo dostatečně dlouhé na to, aby bylo vyloučeno zvýšení pokuty z důvodu opakování protiprávního jednání.

(viz body 121–123)