Věci T‑472/09 a T‑55/10
SP SpA
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 – Stanovení cen a platebních lhůt – Omezení nebo kontrola výroby či prodeje – Porušení podstatných formálních náležitostí – Právní základ – Překročení pravomoci a zneužití řízení – Pokuty – Maximální výše stanovená v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 – Žaloba na neplatnost – Pozměňovací rozhodnutí – Nepřípustnost“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 9. prosince 2014
1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručné shrnutí žalobních důvodů – Obdobné požadavky ohledně výtek uplatněných na podporu žalobního důvodu
(Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1)
2. Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Rozšíření dříve vzneseného žalobního důvodu – Přípustnost
(Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 a čl. 48 odst. 2)
3. Akty orgánů – Presumpce platnosti – Neexistující akt – Pojem
(Článek 249 ES)
4. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Působnost – Rozhodnutí vydané podle pravidel hospodářské soutěže oznámené bez příloh – Souvislosti, které jsou dotyčnému známy a které mu umožňují pochopit dosah opatření přijatého ve vztahu k němu – Neexistence porušení povinnosti odůvodnění
(Články 15 ES a 36 ES)
5. Komise – Zásada kolegiality – Působnost – Rozhodnutí vydané podle pravidel hospodářské soutěže oznámené bez příloh – Porušení zásady kolegiality – Neexistence – Skutečnosti uvedené v rozhodnutí právně dostačujícím způsobem
(Článek 219 ES)
6. Akty orgánů – Volba právního základu – Unijní předpisy – Požadavek jasnosti a předvídatelnosti – Výslovné uvedení právního základu – Rozhodnutí Komise, kterým se po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO konstatuje porušení článku 65 UO a ukládá dotčenému podniku sankce – Právní základ tvořený čl. 7 odst. 1 a čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003
(Článek 65 odstavec 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 7 odst. 1 a čl. 23 odst. 2)
7. Kartelové dohody – Kartelové dohody podléhající ratione materiae a ratione temporis právnímu režimu Smlouvy o ESUO – Uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO – Kontinuita režimu volné hospodářské soutěže podle Smlouvy o ES – Zachování kontroly Komise, která jedná v právním rámci nařízení č. 1/2003
(Článek 65 odstavec 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003)
8. Akty orgánů – Časová působnost – Procesní pravidla – Hmotněprávní pravidla – Rozlišení – Uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO – Rozhodnutí vydané podle pravidel hospodářské soutěže, které bylo přijato po uplynutí doby platnosti a týká se skutečností, které mu předcházely – Zásada právní jistoty, zásada ochrany legitimního očekávání a zásada legality trestů – Právní situace, které nastaly před uplynutím doby platnosti Smlouvy o ESUO – Podřízenost právnímu režimu Smlouvy o ESUO
(Článek 65 odstavec 1 ES; agentura Evropské unie pro základní práva, čl. 49 odst. 1)
9. Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Narušení hospodářské soutěže ve smyslu článku 65 Smlouvy o UO – Kritéria pro posouzení – Protisoutěžní předmět – Dostatečné zjištění
(Článek 65 odstavec 1 ES)
10. Kartelové dohody – Komplexní protiprávní jednání vykazující prvky dohody a prvky jednání ve vzájemné shodě – Kvalifikace pouze jako „dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě“ – Přípustnost – Důsledky, pokud jde o povinnost odůvodnění
(Články 15 ES a 65 odstavec 1 ES)
11. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Koordinace a spolupráce neslučitelná s povinností každého podniku určovat své chování na trhu samostatně – Výměna informací mezi soutěžiteli – Domněnka použití informací pro určování chování na trhu – Neexistence protisoutěžních účinků na trhu – Neexistence vlivu
(Článek 65 odstavec 1 ES)
12. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Zásada řádné správy – Požadavek nestrannosti – Důsledky, pokud jde o posouzení důkazů
(Agentura Evropské unie pro základní práva, článek 41; nařízení Rady č. 1/2003, bod 37 odůvodnění)
13. Kartelové dohody – Účast na schůzkách majících protisoutěžní cíl – Okolnost, která v případě nedistancování se od přijatých rozhodnutí umožňuje dovodit účast na následné kartelové dohodě – Veřejné distancování – Restriktivní výklad
(Článek 65 odstavec 1 ES)
14. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Dokumenty – Posouzení důkazní hodnoty dokumentu – Kritéria – Neexistence parafy a podpisu – Neexistence vlivu
(Článek 65 ES)
15. Kartelové dohody – Zákaz – Protiprávní jednání – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Pojem – Posouzení – Přičtení odpovědnosti za celé protiprávní jednání jednomu podniku – Přípustnost
(Článek 65 odstavec 1 ES; článek 81 ES)
16. ESUO – Ceny – Ceníky – Povinné zveřejnění – Slučitelnost se zákazem kartelových dohod
(Články 60 ES a 65 odstavec 1 ES)
17. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Dosah zásady – Zrušení prvního rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Přijetí nového rozhodnutí na jiném právním základě a na základě starších přípravných aktů – Přípustnost – Povinnost vyhotovit nové oznámení námitek – Neexistence
(Článek 65 odstavce 1, 4 a 5 ES)
18. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Působnost – Odmítnutí předat dokument – Důsledky – Nezbytnost rozlišovat na úrovni důkazního břemene příslušejícího dotčenému podniku mezi dokumenty v neprospěch a ve prospěch
19. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Maximální výše – Výpočet – Obrat, který je třeba zohlednit – Společný obrat všech společností tvořících jedinou hospodářskou entitu jednající jako podnik – Hospodářský subjekt, který v okamžiku uložení pokuty již zanikl – Uplatnění prahu na jednotlivě zohledněné společnosti – Společnost v úpadku – Nemožnost uložit společnosti pokutu při nemožnosti prokázat existenci hospodářské jednotky mezi touto společností a skupinou, které byla uložena pokuta
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
20. Žaloba na neplatnost – Aktivní legitimace – Žaloba proti rozhodnutí, které připojuje přílohy k existujícímu rozhodnutí, aniž jej věcně mění – Žaloba, která nemůže přinést prospěch účastníkovi, který ji podal – Nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 65)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 66)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 72-74)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 78-83, 104)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 106, 107)
6. V rámci právního řádu Společenství mají orgány pouze svěřené pravomoci. Z tohoto důvodu akty Společenství ve své preambuli uvádějí právní základ, který dotyčný orgán opravňuje jednat v dané oblasti. Volba vhodného právního základu má totiž ústavní význam.
Rozhodnutí, kterým Komise po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO konstatuje, že podnik se dopustil porušení čl. 65 odst. 1 UO a ukládá mu pokutu, má svůj právní základ v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1/2003 pro konstatování protiprávní jednání a v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 pro uložení pokuty.
(viz body 117, 121)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 122–138)
8. Při použití pravidel Smlouvy o ES v oblasti, která byla původně upravená Smlouvou o ESUO, je nutné dodržovat zásady upravující časovou působnost právního předpisu. Ačkoli v tomto ohledu jsou procesní normy obecně považovány za použitelné na všechny spory projednávané v okamžiku jejich vstupu v platnost, hmotněprávní normy musejí být za účelem zajištění dodržení zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání vykládány jako vztahující se na situace, ke kterým došlo před jejich vstupem v platnost pouze tehdy, pokud z jejich znění, cíle nebo struktury jasně vyplývá, že jim musí být takový účinek přiznán.
Z tohoto pohledu, pokud jde o otázku hmotněprávních ustanovení použitelných na právní situaci, která definitivně proběhla před uplynutím platnosti Smlouvy o ESUO, kontinuita unijního právního řádu a požadavky zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání ukládají, aby se hmotněprávní ustanovení přijatá na základě Smlouvy o ESUO použila na skutkové okolnosti spadající do jejich působnosti ratione materiae a ratione temporis. V tomto ohledu zásada legality trestných činů a trestů nevyžaduje, ve vztahu k rozhodnutí o uložení pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže, aby dotčený akt byl protiprávní nejen v okamžiku jeho spáchání, ale rovněž v okamžiku jeho formálního sankcionování.
(viz body 140, 141, 143-145)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 150, 151, 162, 210, 220)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 156-160, 167)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 163-166, 178, 181, 269)
12. Pokud jde o správní postupy Komise v oblasti práva hospodářské soutěže, má dodržení záruk přiznaných právním řádem Unie ve správních řízeních zvláštní význam v případech, kdy jsou unijní orgány nadány posuzovací pravomocí. Dodržení uvedených záruk je mimo jiné zaručeno nařízením č. 1/2003. Mezi těmito zárukami figuruje zvláště povinnost příslušného orgánu zkoumat pečlivě a nestranně všechny relevantní skutečnosti projednávaného případu. Krom toho musí být důkazy posuzovány jako celek s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem.
(viz body 184-187)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 197, 223, 226)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 201)
15. Porušení článku 81 ES a obdobně článku 65 UO nemusí být výsledkem jen jediného skutku, ale i řady skutků nebo trvajícího jednání. V tomto ohledu se jednání týkající se stanovení základních cen produktů a platebních lhůt ukázala jako fáze provádění jediného a téhož plánu, který směřoval ke stanovení minimální dohodnuté ceny, protože každé z těchto jednání se projevilo způsoby, více či méně podobnými v čase, prostřednictvím kterých byla určena dohodnutá minimální cena.
Skutečnost, že v průběhu řady let se přijímala stejná chování v oblasti základní ceny, navýšení, platebních lhůt a kontrol či omezení výroby nebo prodeje, a že existují důkazy schůzek kontrolujících dohodnutá jednání, ukazuje, že situace na trhu byla neustále sledovaná a že byly tedy přijaty nové iniciativy, jestliže je dotčené podniky považovaly za nezbytné, takže nelze mluvit o krátkodobosti dotčených jednání.
(viz body 211-213)
16. Ceny, které jsou uvedeny v sazebnících, musí všechny podniky určit nezávisle, aniž se předtím, byť mlčky, dohodly. Z toho plyne, že jestliže podniky v rámci pravidelných konzultací s konkurenčními podniky přijmou trvající jednání, které směřuje jak prostřednictvím dohod, tak prostřednictvím jednání ve vzájemné shodě k odstranění nejistoty ohledně zejména rozměrových navýšení, která použijí na trhu, představuje toto jednání kartelovou dohodu zakázanou ve smyslu článku 65 UO.
(viz body 231-232)
17. Jelikož bylo rozhodnutí Komise, kterým bylo konstatováno porušení pravidel hospodářské soutěže podle Smlouvy ESUO a uloženy pokuty, zrušeno z důvodu skutečnosti, že doba platnosti čl. 65 odst. 4 a 5 UO uplynula, a Komise tedy nemohla v okamžiku přijetí uvedeného rozhodnutí dovozovat svou pravomoc z uvedených ustanovení, musela Komise za účelem splnění povinnosti plynoucích z rozsudku, kterým bylo rozhodnutí zrušeno, provést řízení znovu od bodu, v němž protiprávnost nastala, a sice okamžiku přijetí zrušeného rozhodnutí. Komise tedy neměla na základě zásady respektování práva na obhajobu povinnost zaslat žalobkyni nové oznámení námitek.
(viz body 277, 280)
18. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 285-288)
19. Práh 10 % celkového obratu dosaženého podnikem za předchozí hospodářský rok, jež je předmětem pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže, tedy práh stanovený čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 jako hranice uvedené pokuty, má zejména chránit podniky proti nadměrné výši pokuty, která by mohla zničit jejich hospodářskou podstatu. Z toho vyplývá, že práh se vztahuje nikoliv k období, ve kterém došlo k sankcionovanému protiprávnímu jednání, které může předcházet datu uložení pokuty o několik let, ale k období blízkému tomuto datu. Pokud se jeví, že několik adresátů rozhodnutí tvoří podnik ve smyslu hospodářské jednotky odpovědné za sankcionované protiprávní jednání, a to navíc k datu přijetí tohoto rozhodnutí, může být tato maximální výše vypočtena na základě celkového obratu tohoto podniku, tedy z kumulované sumy všech jeho částí. Naproti tomu, pokud se uvedený hospodářský subjekt mezitím rozpadne, každý z adresátů rozhodnutí má právo, aby se dotčený práh uplatnil na každého z nich jednotlivě. Z toho plyne, že pokud není prokázána existence hospodářské jednotky mezi podnikem a skupinou společností, které byla uložena pokuta, a pokud se dotčený podnik při uložení pokuty nachází v úpadku a nedosahuje tedy obratu, nelze mu uložit pokutu.
V tomto ohledu pouhá skutečnost, že osoby, které se podílí na kapitálu podniku, jsou zastoupeny rovněž v jeho správní radě, aniž by v ní měly většinu, neodůvodňuje závěr, že uvedení členové nadále vykonávali určující vliv na uvedený podnik v okamžiku uložení pokuty. Stejně tak tisková zpráva oznamující strategické partnerství mezi uvedenými členy a skupinou společností neumožňuje prokázat, k okamžiku přijetí rozhodnutí o uložení pokuty, existenci určujícího vlivu uvedených členů na danou skupinu. Ani samostatně zohledněná okolnost, že sídlo jedné společnosti odpovídá správnímu sídlu druhé společnosti, nemůže založit existenci hospodářské jednotky mezi uvedenými dvěma společnostmi.
(viz body 307, 308, 317, 318, 321, 324)
20. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 331-334)