Věc T‑143/12
Spolková republika Německo
proti
Evropské komisi
„Státní podpory – Poštovní oblast – Financování mzdových a sociálních vícenákladů týkajících se části zaměstnanců Deutsche Post prostřednictvím dotací a příjmů vybraných z výnosů za služby za regulované ceny – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem – Pojem výhody – Rozsudek ‚Combus‘ – Prokázání existence ekonomické a selektivní výhody – Nedostatek“
Shrnutí – Rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 14. července 2016
1. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Působnost – Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor
(Článek 107 odst. 1 SFEU a článek 296 SFEU)
2. Podpory poskytované státy – Pojem – Zásah snižující zátěž podniku – Příjmy plynoucí z legálně dotované činnosti podniku – Křížové dotace ve prospěch konkurenčních činností toho samého podniku – Zahrnutí
(Článek 107 SFEU)
3. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Zneužití pravomoci – Pojem – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem
(Článek 107 SFEU)
4. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Právo Komise podat žalobu – Diskreční pravomoc – Soudní přezkum – Meze
(Článek 258 SFEU)
5. Podpory poskytované státy – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Opatření určená ke kompenzaci nákladů uložených podniku na základě právních předpisů, které se odchylují od obecných pravidel použitelných na konkurenční podniky – Vyloučení – Podmínky
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
6. Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení z pohledu čl. 107 odst. 1 SFEU – Zohlednění předchozí praxe – Vyloučení
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
7. Podpory poskytované státy – Šetření Komise – Posuzovací pravomoc Komise – Kvalifikace opatření jako státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU – Posouzení slučitelnosti uvedeného opatření s vnitřním trhem – Soudní přezkum – Působnost
(Článek 107 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 59–66)
2. Článek 107 SFEU má zabránit tomu, aby byl obchod mezi členskými státy narušován zvýhodněními, které poskytují státní orgány a které nejrůznějším způsobem, upřednostňováním určitých podniků nebo odvětví výroby, hospodářskou soutěž narušují nebo mohou narušit. Pojem „podpora“ tedy zahrnuje nejen pozitivní plnění, jako jsou dotace, ale rovněž různé formy zásahů, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a které tak, aniž by byly dotacemi v užším slova smyslu, mají tutéž povahu a stejné účinky.
Konkrétně správné použití unijního práva předpokládá ověření toho, zda příjmy plynoucí z legálně dotované činnosti neslouží k financování jiných činností toho samého podniku, přičemž Komise má určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přijetí nejvhodnější metody za účelem zajištění toho, aby neexistovaly křížové dotace ve prospěch konkurenčních činností.
Nejen že čl. 107 odst. 1 SFEU v této souvislosti nebrání kontrole existence takových křížových dotací, ale naopak toto ustanovení předpokládá, že má být použito k šetření takové povahy.
(viz body 73–75)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 78–85)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 79)
5. Kvalifikace státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU předpokládá splnění čtyř podmínek, a sice aby se jednalo o státní zásah nebo zásah za použití státních prostředků, aby byl tento zásah způsobilý ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby přiznával selektivní výhodu svému příjemci a narušoval nebo hrozil narušením hospodářské soutěže.
Pokud jde o třetí podmínku, přísluší Komisi, aby prokázala při posuzování pojmu „výhoda“, že přezkoumané opatření představuje hospodářskou a selektivní výhodu.
V rámci ověřování existence hospodářské výhody musí vzít Komise v úvahu kromě všech okolností relevantního kontextu všechny zvláštnosti právních předpisů, jejichž součástí je zkoumané vnitrostátní opatření. V této souvislosti není-li účinkem zásahu poskytnout podnikům, na které se uplatní, výhodnější soutěžní postavení oproti konkurenčním podnikům, nespadá takový zásah do působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, který nerozlišuje podle důvodů nebo cílů státních zásahů, ale definuje je podle jejich účinků.
Vzhledem k tomu, že čl. 107 odst. 1 SFEU je určen výhradně k zákazu výhod, které zvýhodňují určité podniky, zahrnuje pojem „podpora“ pouze zásahy, které snižují náklady obvykle zatěžující rozpočet podniku a které musí být považovány za hospodářské zvýhodnění, které by přijímající podnik nezískal za obvyklých podmínek na trhu.
Tento pojem „náklady, které obvykle zatěžují rozpočet podniku“ nezahrnuje náklady uložené jednomu podniku na základě právních předpisů, které se odchylují od obecných pravidel použitelných na konkurenční podniky a jejichž výsledkem je uložit mu povinnosti, které jeho konkurenty nezatěžují. V tomto ohledu nelze tvrdit, že částí běžných nákladů podniku jsou náklady na důchodové zabezpečení vymykající se obecným zásadám uloženým právními předpisy členského státu.
Uložení povinnosti podniku na základě aktu veřejné moci nést veškeré náklady na důchody zaměstnanců s postavením úředníka namísto přispívat na penzijní připojištění vylučuje, aby financování těchto nákladů členským státem bylo kvalifikováno jako výhoda za předpokladu, že toto financování nepřekračuje to, co je nezbytné k tomu, aby povinnosti uvedeného podniku byly postaveny na roveň s povinnostmi podniků, které s ním soutěží. V takovém případě lze tedy existenci výhody připustit výhradně tehdy, když dotčené financování překročí tento limit. Je totiž dost dobře možné, že následkem uvedeného financování je podnik méně znevýhodněn, než předtím, ale že oproti svým konkurentům je nadále znevýhodněn nebo že s nimi má rovné postavení, aniž v důsledku požíval výhody.
(viz body 88, 106, 108, 110, 130, 132, 143, 144, 147)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 126)
7. V oblasti státních podpor unijní soud vykonává úplný přezkum, co se týče otázky, zda opatření spadá do působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU. Z toho vyplývá, že unijnímu soudu přísluší přezkoumat, zda jsou skutkové okolnosti, jichž se dovolává Komise, věcně správné, a zda mohou prokázat, že jsou splněny všechny podmínky umožňující kvalifikaci jako „podpora“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
Kromě toho, protože čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU svěřuje Komisi diskreční pravomoc, jejíž výkon zahrnuje komplexní posouzení hospodářského a sociálního charakteru, přezkum, který unijní soud vykonává ve vztahu k tomuto posouzení, se provádí k ověření dodržování procesních pravidel, dostatečnosti odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění, a neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci.
(viz bod 152)