Věc T-119/17 RENV
Ruben Alba Aguilera a další
v.
Evropská služba pro vnější činnost
Rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 12. května 2021
„Veřejná služba – Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování – Zaměstnanci ESVČ vykonávající služební povinnosti ve třetí zemi – Článek 10 přílohy X služebního řádu – Každoroční přezkum příspěvku za životní podmínky – Rozhodnutí o snížení příspěvku za životní podmínky zaměstnancům vykonávajícím služební povinnosti v Etiopii z 30 na 25 % – Regionální soudržnost – Zjevně nesprávná posouzení“
1. Úředníci – Služební řád – Obecná prováděcí ustanovení – Povinnost stanovit takováto ustanovení – Výjimečná povaha
(Služební řád úředníků, článek 110 a příloha X)
(viz body 48-50)
2. Úředníci – Odměňování – Platový režim, který se použije na úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích – Příspěvek za životní podmínky – Podmínky poskytnutí – Každoroční změna a posouzení – Povinnost orgánů přijmout obecná prováděcí ustanovení – Neexistence
(Služební řád úředníků, článek 110 a příloha X, článek 10)
(viz body 55-57, 59-61)
3. Úředníci – Služební řád – Obecná prováděcí ustanovení – Postup přijímání – Povinnost administrativy získat stanovisko Výboru pro služební řád – Neexistence
(Služební řád úředníků, článek 110)
(viz bod 62)
4. Námitka protiprávnosti – Rozsah – Akty, proti nimž může být vznesena námitka protiprávnosti – Obecně závazný akt zakládající napadené rozhodnutí – Nezbytnost právní vazby mezi napadeným aktem a sporným aktem obecné povahy – Pokyny použité k přijetí napadeného rozhodnutí – Přípustnost
(Články 263 a 277 SFEU)
(viz body 69-77, 79)
5. Úředníci – Odměňování – Platový režim, který se použije na úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích – Příspěvek za životní podmínky – Určení – Posuzovací pravomoc administrativy – Soudní přezkum – Meze
[Služební řád úředníků, čl. 1b písm. a), článek 62 a příloha X, článek 10; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1023/2013, bod 27 odůvodnění)
(viz body 81, 82, 85, 87, 88, 102-104)
6. Úředníci – Odměňování – Platový režim, který se použije na úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích – Příspěvek za životní podmínky – Určení – Kritéria – Uplatnění zásady regionální soudržnosti před zkoumáním životních podmínek
(Služební řád úředníků, příloha X, článek 10)
(viz body 90-93)
Shrnutí
Žalobci Ruben Alba Aguilera a další jsou úředníci nebo zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), kteří v době přijetí rozhodnutí ESVČ o změně sazby příspěvku za životní podmínky (dále jen „PŽP“), vypláceného zaměstnancům vykonávajícím služební povinnosti ve třetích zemích od 1. ledna 2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“)(1), vykonávali služební povinnosti v Etiopii.
Tímto rozhodnutím byla sazba PŽP vztahující se na zaměstnance Unie vykonávající služební povinnosti v Etiopii snížena z 30 na 25 % referenční částky. Toto snížení způsobilo žalobcům ztrátu nároku na dovolenou na zotavenou (2).
Za účelem zpochybnění snížení sazby PŽP podali žalobci proti napadenému rozhodnutí individuální stížnosti v rozsahu, v němž se jím od 1. ledna 2016 snižuje PŽP vyplácený zaměstnancům Evropské unie vykonávajícím služební povinnosti v Etiopii. Vzhledem k tomu, že těmto stížnostem nebylo vyhověno, podali žalobci k Tribunálu žalobu, kterou se v podstatě domáhali zrušení napadeného rozhodnutí.
Tribunál napadené rozhodnutí zrušil a poprvé rozhodl o otázce týkající se zásady regionální soudržnosti za účelem určení výše PŽP v místě zaměstnání.
Závěry Tribunálu
Tribunál se nejprve vyjadřuje k údajné povinnosti ESVČ přijmout obecná prováděcí ustanovení k článku 10 přílohy X služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), která se týká PŽP. V tomto ohledu má Tribunál za to, že s přihlédnutím ke znění, účelu a zárukám týkajícím se postupu, který tento článek stanoví pro úpravu výše PŽP, a to každoročně a po projednání s výborem zaměstnanců, toto ustanovení v rozsahu, v němž upravuje PŽP, nepostrádá jasnost ani přesnost, jež umožňují zabránit jeho svévolnému použití, a nevyžaduje tedy výjimečné přijetí obecných prováděcích ustanovení.
Dále, pokud jde o prováděcí pravidla k článku 10 přílohy X služebního řádu, Tribunál uvádí, že orgán oprávněný ke jmenování má široký prostor pro uvážení, jde-li o faktory a skutečnosti, které je třeba zohlednit při úpravě odměn úředníků. V důsledku toho má Tribunál za to, že hlavní zásady přijaté ESVČ pro stanovení metodiky k určení výše zejména PŽP (dále jen „hlavní zásady“) tím, že zohledňují zásadu regionální soudržnosti, neporušují článek 10 přílohy X služebního řádu.
V tomto ohledu Tribunál uvádí, že cílem zásady regionální soudržnosti je zajistit v souladu s účelem PŽP objektivitu porovnání životních podmínek v místech zaměstnání s běžnými životními podmínkami v Unii. Uplatnění této zásady si totiž klade za cíl zaručit, aby byly obdobné podmínky ve dvou zemích nacházejících se ve stejném regionu posuzovány obdobně.
Konečně se Tribunál vyjadřuje k tomu, jak ESVČ posoudila parametry „zdraví a zdravotnická zařízení“ a „ostatní místní životní podmínky“.
V tomto ohledu Tribunál konstatuje, že hlavní zásady stanoví, že hodnota pro parametr „zdraví a zdravotnická zařízení“ se určí na základě srovnávací mapy systémů zdravotní péče vyhotovené International SOS, avšak tento článek nevyžaduje, aby stupně škály použité v této mapě odpovídaly hodnotě, kterou je třeba tomuto parametru přiřadit. Rozhodnutí ESVČ o přidělení Etiopii 4 bodů z celkového počtu 5 tudíž nepřekračuje meze prostoru pro uvážení, který normotvůrce zamýšlel svěřit ESVČ při určení výše PŽP.
Nakonec se Tribunál vyjádřil ke kritériu „veřejných služeb“, které vedlo ke změně hodnoty přidělené parametru „ostatní místní životní podmínky“. V tomto ohledu Tribunál s přihlédnutím jednak k argumentům žalobců, podle kterých se kvalita veřejných služeb v Etiopii v letech 2014 až 2015 nezlepšila, a jednak k tomu, že ESVČ neposkytla žádná vysvětlení, aby odůvodnila snížení hodnoty udělené tomuto kritériu, dospěl k závěru, že se ESVČ dopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o posouzení uvedeného kritéria. Toto pochybení může odůvodnit zrušení napadeného rozhodnutí, jelikož kritérium „veřejných služeb“ bylo kritériem, které vedlo ke snížení o jeden bod hodnoty přidělené parametru „ostatní místní životní podmínky“, čímž se celkový počet bodů přidělených Etiopie snížil pod prahovou hodnotu 14 bodů vyžadovanou pro stanovení sazby PŽP na 30 %.