Language of document : ECLI:EU:T:2008:606

USNESENÍ SOUDU (kasačního senátu)

18. prosince 2008

Věc T-223/07 P

Michel Thierry

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Rok povýšení 2004 – Zamítnutí návrhu na vyslechnutí svědka – Zjevně nepřípustný kasační opravný prostředek“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 16. dubna 2007 ve věci Thierry v. Komise (F‑82/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), který směřuje ke zrušení tohoto usnesení.

Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se odmítá. Michel Thierry ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí v tomto řízení.

Shrnutí

1.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení důkazů Soudem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

(Článek 225a ES; statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1)

2.      Řízení – Provádění dokazování – Výslech svědků – Posuzovací pravomoc Soudu

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 59 odst. 1; Listina základních práv Evropské unie, článek 47)

3.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku –Důvod předložený poprvé v rámci kasačního opravného prostředku – Nepřípustnost

(Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 48 odst. 2 a článek 144)

1.      Z článku 225a ES a čl. 11 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu může být založen pouze na důvodech týkajících se porušení právních norem a nikoliv na posouzení skutkového stavu. Jedině soud rozhodující v prvním stupni je příslušný k tomu, aby zjistil skutkový stav – kromě případu, kdy věcná nesprávnost těchto zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy – a tento skutkový stav posoudil. Posouzení skutkového stavu tedy nepředstavuje, s výhradou případu zkreslování důkazů předložených tomuto soudu, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu soudem rozhodujícím o kasačním opravném prostředku.

(viz bod 20)

Odkazy: Soudní dvůr, 28. května 1998, New Holland Ford v. Komise, C‑8/95 P, Recueil, s. I‑3175, body 25 a 26; Soud, 12. července 2007, Beau v. Komise, T‑252/06 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 45 a 46

2.      Soud rozhodující v prvním stupni je jediný oprávněný posoudit, zda je případně nezbytné doplnit poznatky, které má k dispozici k věcem, které mu jsou předloženy. I když návrh na výslech svědka přesně uvádí, kterých skutečností se má výslech svědka nebo svědků týkat a z jakých důvodů mají být svědci vyslechnuti, přísluší soudu rozhodujícímu v prvním stupni, aby posoudil relevanci návrhu ve vztahu k předmětu sporu a nezbytnosti výslechu uvedeného svědka nebo uvedených svědků.

Existence posuzovací pravomoci soudu rozhodujícího v prvním stupni nemůže být v tomto ohledu zpochybněna poukazem na obecnou právní zásadu Společenství, podle níž má každá osoba právo na spravedlivý proces, jak byla potvrzena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Z této obecné zásady totiž nevyplývá absolutní právo dosáhnout toho, že se svědci dostaví k soudu. Naopak přísluší v zásadě soudu, aby rozhodl o nezbytnosti nebo vhodnosti předvolat svědka, přičemž cílem soudního řízení je při striktním dodržení rovností zbraní zejména poskytnout žalobci vhodnou a dostatečnou příležitost obhájit opodstatněnost své žaloby.

(viz body 21 a 22)

Odkazy: Soudní dvůr, 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise, C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, Sb. rozh. s. I‑5425, body 67 až 71, a uvedená judikatura

3.      Z článku 48 odst. 2 jednacího řádu Soudu prvního stupně, který se na základě článku 144 zmíněného jednacího řádu použije na řízení před Soudem prvního stupně o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, vyplývá, že v průběhu řízení nelze předkládat nové důvody. Důvod vycházející ze zkreslení důkazů vznesený poprvé v návrhu na vyslechnutí svědka, musí být tedy odmítnut jako zjevně nepřípustný.

(viz bod 27)