Věc T‑512/09

Rusal Armenal ZAO

v.

Rada Evropské unie

„Dumping – Dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky – Přistoupení Arménie k WTO – Status podniku působícího v tržním hospodářství – Článek 2 odstavec 7 nařízení (ES) č. 384/96 – Slučitelnost s antidumpingovou dohodou – Článek 277 SFEU“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) ze dne 5. listopadu 2013

1.      Mezinárodní dohody – Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace – Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 – Nemožnost dovolávat se dohod WTO pro zpochybnění legality aktu Unie – Výjimky – Akt Unie, který směřuje k zajištění provedení dohod nebo který na ně výslovně a konkrétně odkazuje

(Článek 263 první pododstavec, SFEU; Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994; nařízení Rady č. 384/96)

2.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Určení běžné hodnoty – Dovoz z jiného smluvního státu WTO – Povinnost dovážející země uplatňovat pravidla slučitelná s články 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody – Výjimky – Článek 2.7 této dohody a odstavec 1 článku VI GATT 1994 – Ustanovení obsažená v aktech upravujících přistoupení vyvážející země k WTO

(Všeobecná dohoda o clech a obchodu z roku 1994, čl. VI.1; dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, články 2.1, 2.2 a 2.7; nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 7)

3.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Určení běžné hodnoty – Dovozy ze zemí, kde neexistuje tržní hospodářství – Seznam zemí, které jsou pokládány za země, kde neexistuje tržní hospodářství, uvedený v poznámce pod čarou k čl. 2 odst. 7 písm. a) nařízení č. 384/96 – Země, které přistoupily k WTO a stále jsou uvedeny na daném seznamu – Neuplatnění metodologie třetí země s tržním hospodářstvím

(Článek 277 SFEU; Všeobecná dohoda o clech a obchodu z roku 1994, čl. VI.1; dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, články 2.1 a 2.2; nařízení Rady č. 384/96, článek 2)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 36)

2.      Pravidla stanovená v článcích 2.1 a 2.2 dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (antidumpingové dohody) týkající se běžné hodnoty, které provádějí ustanovení odstavce 1 článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT) se použijí vyjma případů, kdy jsou výjimky z těchto pravidel stanoveny samotnou antidumpingovou dohodou, GATT, jako je druhé dodatkové ustanovení k odstavci 1 článku VI GATT, anebo akty upravujícími přístup smluvního státu ke Světové obchodní organizaci (WTO). V důsledku toho je smluvní stát WTO ve světle článku VI GATT a antidumpingové dohody oprávněn uplatnit na dovoz z jiného smluvního státu WTO odlišnou metodu pro výpočet běžné hodnoty, než je metoda stanovená v článcích 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody, pouze na základě článku 2.7 téže dohody, a tudíž na základě druhého dodatkového ustanovení k odstavci 1 článku VI GATT, anebo v případě potřeby, na základě zvláštního ustanovení obsaženého za tímto účelem v aktech upravujících přístup tohoto jiného smluvního státu k WTO.

Za těchto okolností čl. 2 odst. 7 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 orgánům neumožňuje neuplatnit pravidla pro výpočet běžné hodnoty, která jsou slučitelná s články 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody, aniž by ji porušily, a to i když se nepoužije druhé dodatkové ustanovení k odstavci 1 článku VI GATT a akty upravující přistoupení vyvážející země k WTO nestanovují takovou možnost. Povinnost vyplývající z těchto dohod spočívá v uplatňování pravidel slučitelných s články 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody vůči ostatním smluvním státům WTO, s výše uvedenými výhradami. V tomto ohledu uvedené články obsahují soubor jasných, přesných a podrobných pravidel, která upravují postup výpočtu běžné hodnoty podobného výrobku, a nepřipojují k nim podmínky, za kterých by jejich používání záleželo na volném uvážení smluvních států WTO. Možnost odchýlit se od těchto pravidel na základě druhého dodatkového ustanovení k odstavci 1 článku VI GATT, na které odkazuje článek 2.7 antidumpingové dohody, je kromě toho přesně vymezena. Do oblasti působnosti tohoto ustanovení spadají konkrétně země, jejichž obchodní politika podléhá absolutnímu nebo téměř absolutnímu monopolu a v nichž jsou všechny ceny určovány státem. Toto právní pravidlo je tedy jasné s ohledem na okruh situací, na které se vztahuje, takže umožňuje orgánům posoudit, zda smluvní stát WTO odpovídá danému popisu, jakož i unijnímu soudu přezkoumat toto posouzení a v případě potřeby vyvodit příslušné následky v souladu s judikaturou.

Za okolností, kdy unijní zákonodárce přijme ustanovení týkající se zemí, kde neexistuje tržní hospodářství, která se použijí na smluvní stát WTO uvedený na seznamu takových zemí, jako je seznam obsažený v poznámce pod čarou k čl. 2 odst. 7 písm. a) základního antidumpingového nařízení, se na tento postup vztahuje druhé dodatkové ustanovení k odstavci 1 článku VI GATT, a vyžaduje tudíž posouzení otázky, zda tento smluvní stát WTO splňuje podmínky stanovené dotčeným ustanovením.

(viz body 48–50, 52)

3.      Zařazení Arménské republiky poté, co tato země přistoupila ke Světové obchodní organizaci, na seznam obsažený v poznámce pod čarou k čl. 2 odst. 7 písm. a) základního antidumpingového nařízení č. 384/96 nadále není v souladu se systémem pravidel zakotveným v článcích 2.1 a 2.2 dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (antidumpingové dohody) a v druhém dodatkovém ustanovení k článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku z roku 1994 (GATT), jelikož takové zařazení má za následek to, že čl. 2 odst. 1 až 6 uvedeného nařízení se použije za podmínky předchozího vyhovění žádosti dotčeného podniku o přiznání statusu podniku působícího v tržním hospodářství, a pokud je taková žádost zamítnuta, vede k uplatnění metodologie třetí země s tržním hospodářstvím. V případě neexistence důkazu o tom, že Arménie může být pokládána za zemi, která splňuje kritéria stanovená druhým dodatkovým ustanovením k odstavci 1 článku VI GATT, a vzhledem ke skutečnosti, že Arménie nesplňuje podle posouzení Komise v rámci správního řízení podmínky stanovené tímto ustanovením, uvedení Arménie v poznámce pod čarou k čl. 2 odst. 7 písm. a) uvedeného nařízení nepředstavuje platný právní základ pro uplatnění metodologie třetí země s tržním hospodářstvím ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) a písm. b) téhož nařízení, a proto musí být prohlášeno, že ho nelze použít podle článku 277 SFEU.

(viz body 59, 60)