Věc T‑577/20
Ryanair DAC
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (desátého rozšířeného senátu) ze dne 11. května 2022
„Státní podpory – Německý trh letecké dopravy – Půjčka poskytnutá Německem společnosti Condor Flugdienst – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem – Článek 107 odst. 3 písm. c) SFEU – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích – Obtíže, které jsou vlastní příjemci a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny – Obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama – Riziko narušení důležité služby“
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU – Žaloba na ochranu procesních práv zúčastněných stran – Přípustnost
[Článek 108 odst. 2 a článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady 2015/1589, čl. 1 písm. h), čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 1]
(viz body 13–20)
2. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Předběžná část a sporná část řízení – Slučitelnost podpory s vnitřním trhem – Obtíže při přezkumu – Povinnost Komise zahájit kontradiktorní řízení – Vážné obtíže – Pojem – Objektivní povaha – Důkazní břemeno – Okolnosti umožňující potvrdit existenci těchto obtíží – Povinnost Komise vyhledávat z vlastního podnětu a při neexistenci jakékoliv indicie v tomto smyslu případně relevantní informace, se kterými nebyla seznámena – Neexistence
(Článek 108 odst. 2 a 3 SFEU; nařízení Rady 2015/1589, čl. 4 odst. 3 a 4)
(viz body 25–28)
3. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které lze považovat za slučitelné s vnitřním trhem – Podpory na záchranu podniku v obtížích – Posouzení z hlediska čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích – Kritéria – Podnik v obtížích – Společnost v obtížích, která patří ke skupině – Společnost, která není způsobilá pro poskytnutí podpory podle pokynů – Výjimka – Podmínky – Obtíže, které jsou vlastní společnosti a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny – Obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama
[Článek 107 odst. 3 písm. c) SFEU; sdělení Komise 2014/C 249/01, bod 22]
(viz body 39–65)
4. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které lze považovat za slučitelné s vnitřním trhem – Podpory na záchranu podniku v obtížích – Posouzení z hlediska čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích – Kritéria – Sledování cíle obecného zájmu – Opatření k zabránění vzniku sociálních potíží nebo napravení tržního selhání – Riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat v případě neúspěchu příjemce podpor
[Článek 107 odst. 3 písm. c) SFEU; sdělení Komise 2014/C 249/01, body 43 a 44]
(viz body 68–88)
5. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise nevznášet námitky vůči vnitrostátnímu opatření – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
[Článek 107 odst. 3 písm. c) a článek 296 SFEU]
(viz body 100–109)
Shrnutí
Tribunál Evropské unie potvrdil slučitelnost německé podpory na záchranu společnosti Condor s unijním právem
Skutečnost, že finanční obtíže společnosti Condor vznikly v důsledku likvidace skupiny Thomas Cook, nebránila schválení této podpory Komisí
Dne 25. září 2019 podala letecká společnost Condor Flugdienst GmbH (dále jen „Condor“), která poskytuje letecké dopravní služby hlavně poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu z několika německých letišť, návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu likvidace společnosti Thomas Cook Group plc (dále jen „skupina Thomas Cook“), která ji vlastní ze 100 %.
Téhož dne Spolková republika Německo oznámila Evropské komisi opatření podpory na záchranu ve prospěch společnosti Condor, omezené na šest měsíců. Oznámená podpora měla za cíl zachování řádné letecké dopravy a omezení negativních důsledků pro společnost Condor, její cestující a její zaměstnance, které byly způsobeny likvidací její mateřské společnosti, tím, že jí bylo umožněno pokračovat v činnosti až do doby, než dojde k dohodě s věřiteli, a případně se uskuteční její prodej.
Aniž zahájila formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 SFEU, Komise rozhodnutím ze dne 14. října 2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“)(1) kvalifikovala oznámené opatření jako státní podporu slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích(2).
Žaloba na neplatnost tohoto rozhodnutí podaná leteckou společností Ryanair DAC (dále jen „žalobkyně“) byla desátým rozšířeným senátem Tribunálu zamítnuta. Při této příležitosti soud poskytl zejména upřesnění k přezkumu slučitelnosti podpor na záchranu a restrukturalizaci s vnitřním trhem s ohledem na pravidlo stanovené v pokynech, podle kterého společnost, která patří ke skupině, je způsobilá pro poskytnutí takové podpory pouze za podmínky, že její obtíže jsou její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama.
Závěry Tribunálu
Tribunál zaprvé zamítl žalobní důvody směřující ke zrušení vycházející ze skutečnosti, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení tím, že se rozhodla nezahájit formální vyšetřovací řízení navzdory pochybnostem, které měla mít při předběžném přezkoumání slučitelnosti oznámené podpory s vnitřním trhem.
V tomto ohledu žalobkyně konkrétně tvrdila, že konstatování slučitelnosti oznámené podpory s vnitřním trhem je v rozporu s bodem 22, bodem 44 písm. b) a bodem 74 pokynů, což svědčilo o pochybnostech, které měly vést Komisi k zahájení formálního vyšetřovacího řízení.
Tribunál, přestože potvrdil, že Komise má povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení v případě pochybností o slučitelnosti oznámené podpory s vnitřním trhem, nejprve odmítl žalobní důvod vycházející z porušení bodu 22 pokynů Komisí.
Podle uvedeného bodu 22 „[s]polečnost, která patří k[e] […] skupině […], není za normálních okolností způsobilá pro poskytnutí podpory podle […] pokynů s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama“.
Pokud jde o část věty „s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny“, podle Tribunálu z doslovného, teleologického a kontextuálního výkladu uvedeného bodu 22 vyplývá, že tato část věty obsahuje pouze jednu a tutéž podmínku, která musí být vykládána v tom smyslu, že obtíže podniku, který patří ke skupině, musí být považovány za jeho vlastní, pokud nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny.
V této souvislosti Tribunál uvedl, že účelem bodu 22 pokynů je zabránit tomu, aby skupina podniků přenesla své náklady, dluhy nebo pasiva na subjekt skupiny, a tím jej učinila způsobilým k poskytnutí podpory na záchranu, ačkoli by na ni jinak neměl nárok. Naproti tomu cílem tohoto bodu není vyloučit z působnosti podpor na záchranu podnik, který patří ke skupině, pouze z toho důvodu, že jeho obtíže vznikly z důvodu obtíží, se kterými se potýkal zbytek skupiny nebo jiná společnost dané skupiny, pokud uvedené obtíže nebyly vytvořeny uměle nebo svévolně rozvrženy v rámci uvedené skupiny.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni v projednávaném případě nepodařilo vyvrátit závěr Komise, podle kterého obtíže společnosti Condor vznikly především v důsledku likvidace skupiny Thomas Cook, a nikoli ze svévolného rozvržení nákladů v rámci skupiny, neprokázala existenci pochybností o slučitelnosti oznámeného opatření podpory s podmínkou stanovenou v bodě 22 pokynů.
Tento závěr není zpochybněn konstatováním, že obtíže společnosti Condor byly v tomto ohledu spojeny s odpisem značného množství pohledávek, které měla společnost Condor vůči skupině Thomas Cook, v souvislosti se sdružováním peněžních prostředků této skupiny. Sdružování peněžních prostředků v rámci skupiny je totiž běžnou a rozšířenou praxí v rámci skupin společností, která má usnadnit financování skupiny tím, že umožní společnostem této skupiny ušetřit finanční náklady. Mimoto v projednávaném případě byl tento systém sdružování peněžních prostředků zaveden skupinou Thomas Cook již několik let a nebyl příčinou jejích obtíží.
Vzhledem k neexistenci jakékoliv konkrétní indicie umožňující prokázat svévolnou povahu systému sdružování peněžních prostředků skupiny Thomas Cook, Komisi nepříslušelo zjišťovat z vlastního podnětu spravedlivou povahu uvedeného systému.
Žalobkyni se navíc nepodařilo prokázat ani existenci pochybností při zkoumání podmínky stanovené v bodě 22 pokynů, podle které obtíže podniku, který jako společnost Condor patří ke skupině, musí být příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama. V tomto ohledu Tribunál připomněl, že sama skupina Thomas Cook byla v likvidaci a ukončila veškerou svou činnost. Kromě toho upřesnil, že Komise nebyla povinna vyčkat na výsledek jednání o případném prodeji společnosti Condor za účelem vyřešení jejích finančních obtíží vzhledem k naléhavosti případné podpory na záchranu a nejistotě, která je vlastní všem probíhajícím obchodním jednáním.
Dále Tribunál zamítl žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise měla mít pochybnosti o tom, zda oznámená podpora splňuje požadavky uvedené v bodě 44 písm. b) pokynů, který stanoví podmínky, za kterých mohou členské státy prokázat, že neúspěch příjemce by pravděpodobně vyvolal závažné sociální potíže nebo závažné tržní selhání.
V souladu s bodem 44 písm. b) pokynů mohou členské státy tuto skutečnost doložit tím, že prokáží, že „existuje riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat a u níž by pro každého konkurenta bylo obtížné na ni jednoduše navázat (například pro vnitrostátního poskytovatele infrastruktury)“.
Aby byla služba považována za „důležitou“, není podle Tribunálu vyžadováno, aby podnik, který poskytuje tuto službu, hrál důležitou systémovou úlohu v hospodářství regionu dotyčného členského státu, ani aby byl pověřen službou obecného hospodářského zájmu nebo službou, která je důležitá na vnitrostátní úrovni. S ohledem na skutečnost, že okamžitá repatriace 200 000 až 300 000 cestujících společnosti Condor v 50 až 150 různých destinacích nemohla být zajištěna jinými konkurenčními leteckými společnostmi v krátkém čase, tak Komise správně dospěla k závěru o existenci rizika narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat, takže odchod společnosti Condor z trhu mohl vyvolat závažné selhání tohoto trhu.
Konečně Tribunál rovněž zamítl jako neopodstatněný žalobní důvod žalobkyně, podle kterého Komise provedla neúplný a nedostatečný přezkum podmínky „jednou a dost“ stanovené pro podporu na záchranu v bodě 74 pokynů.
Zadruhé Tribunál zamítl žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti Komise uvést odůvodnění, a v důsledku toho zamítl žalobu v plném rozsahu.