Kasační opravný prostředek podaný dne 17. dubna 2014 AC-Treuhand AG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. února 2014 ve věci T-27/10, AC-Treuhand AG v. Evropská komise

(Věc C-194/14 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AC-Treuhand AG (zástupci: C. Steinle a I. Bodenstein, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje,

1.    zrušit napadený rozsudek;

2.    prohlásit rozhodnutí Komise C(2009) 8682 final ze dne 11. listopadu 2009 (věc COMP/38.589 – Tepelné stabilizátory) za neplatné v rozsahu, v němž se týká navrhovatelky;

    podpůrně, snížit peněžité pokuty uložené navrhovatelce v čl. 2 bodu 17) a bodu 38) uvedeného rozhodnutí;

3.    podpůrně k návrhu uvedeném v bodě 2 vrátit věc k řízení Tribunálu, aby rozhodl v souladu s právním posouzením v rozsudku Soudního dvora;

4.    každopádně uložit Komisi náhradu nákladů řízení, které navrhovatelce vznikly v řízení před Tribunálem a před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 6. února 2014 ve věci T-27/10. V rozsudku zamítl Tribunál žalobu ze dne 27. ledna 2010 podanou navrhovatelkou proti rozhodnutí Evropské komise C(2009) 8682 final ze dne 11. listopadu 2009 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38.589 – Tepelné stabilizátory).

Navrhovatelka uplatňuje celkem čtyři důvody kasačního opravného prostředku:

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká, že Tribunál se dopustil nesprávného posouzení, když provedl extenzivní výklad článku 81 ES (nyní: článek 101 SFEU), čímž porušil zásadu zákonnosti (nullum crimen sine lege und nulla poena sine lege) zakotvenou v čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (Listina, „LZP“) v rozsahu, v němž v daném případě není zabezpečen stupeň jasnosti a předvídatelnosti týkající se článku 81 ES, požadovaný v právním státě. Tím Tribunál porušil článek 81 ES a čl. 49 odst. 1 LZP.Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustil Tribunál, když zamítl čtvrtý žalobní důvod a nerespektoval tak omezení, které v projednávaném případě představují pro výkon diskreční pravomoci Komise při stanovování pokut zásada zákonnosti (čl. 49 odst. 1 LZP), jakož i zásada rovného zacházení.V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká, že Tribunál porušil čl. 23 odst. 2 a 3 nařízení 1/2003 a pokyny o metodě stanovování pokut. Navrhovatelka uvedla, že pokuty, které jí byly uloženy, neměly být stanoveny paušálně, ale podle metod uvedených v pokynech z roku 2006 na základě odměn získaných za poskytování služeb spojených s porušeními. Tribunál nesprávně zamítl toto tvrzení a p

ovažoval výši pokut za přiměřenou.Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 261 SFEU, čl. 23 odst. 3 a článku 31 nařízení 1/2003, neboť Tribunál nedostatečně a nesprávně vykonal svou pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci. Krom toho Tribunál v rámci samotného výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné judisdikci poru

šil zásadu zákonnosti (čl. 49 odst. 1 LZP), zásadu rovného zacházení a zásadu proporcionality.