Věc C‑194/14 P

AC-Treuhand AG

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropské trhy cínových stabilizátorů a tepelných stabilizátorů ESBO/estery – Článek 81 odst. 1 ES – Působnost – Poradenská společnost nepůsobící na relevantních trzích – Pojmy ‚dohoda mezi podniky‘ a ‚jednání ve vzájemné shodě‘ – Výpočet výše pokut – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. října 2015

1.        Kartelové dohody – Přičtení podniku – Rozhodnutí Komise konstatující společnou odpovědnost poradenské společnosti, jež nepůsobí na dotčeném trhu, avšak aktivně a úmyslně přispěla ke kartelové dohodě – Přípustnost – Podmínky

(Článek 81 odst. 1 ES)

2.        Právo Evropské unie – Obecné právní zásady – Zásada legality trestů – Rozsah

(Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odstavec 1)

3.        Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Stanovení základní částky – Neuplatnění metodologie stanovené pokyny – Přípustnost – Podmínky

(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 13 a 37)

4.        Hospodářská soutěž – Pokuty – Rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Označení prvků posouzení, které Komisi umožnily vymezit závažnost a délku protiprávního jednání – Dostatečný údaj – Povinnost Komise uvést číselné údaje týkající se způsobu výpočtu pokut – Neexistence

(Článek 81 odst. 1 ES a 253 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

5.        Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci – Rozsah

(Článek 261 SFEU a 263 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3 a článek 31)

1.        Poradenský podnik může být odpovědný za porušení čl. 81 odst. 1 ES, pokud aktivně a vědomě přispívá k provádění nebo pokračování kartelové dohody mezi výrobci činnými na trhu odlišném od trhu, na kterém sám působí.

Pokud jde o provádění nebo pokračování kartelové dohody a jednání ve vzájemné shodě, které mají protisoutěžní cíl, je totiž možno dojít k závěru o účasti podniku na protiprávním jednání a o jeho odpovědnosti za jednotlivé prvky tohoto protiprávního jednání, jestliže Komise prokáže, že dotyčný podnik svým jednáním zamýšlel přispět ke společným cílům sledovaným všemi účastníky a věděl o faktickém plánovaném nebo uplatňovaném jednání jiných podniků při sledování týchž cílů nebo je mohl důvodně předvídat a byl připraven podstoupit z toho plynoucí riziko. V tomto rámci pojmy „dohoda“ a „jednání ve vzájemné shodě“ nepředpokládají vzájemné omezení svobody jednání na témže trhu, na kterém by působili všichni účastníci.

Navíc nic ve znění čl. 81 odst. 1 ES nenasvědčuje tomu, že by se v něm uvedený zákaz vztahoval pouze na strany těchto dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, které působí na trzích, které jsou jimi dotčeny. Znění tohoto ustanovení obecně odkazuje na všechny dohody a jednání ve vzájemné shodě, které v horizontálních nebo vertikálních vztazích narušují hospodářskou soutěž na společném trhu bez ohledu na trh, na kterém strany působí, nebo skutečnost, že se daná ujednání vztahují pouze na obchodní chování jedné z těchto stran.

Jestliže se chování poradenské společnosti přímo začleňuje do úsilí účastníků dohody týkajícího se jak vyjednávání, tak kontroly v souvislosti s uplatňováním závazků, které tyto naposledy uvedené subjekty přijaly v rámci kartelových dohod, přičemž samotným cílem služeb, které tato poradenská společnost poskytuje na základě smluv o poskytování služeb uzavřených s uvedenými účastníky, je dosažení, s plnou znalostí věci, dotčených protisoutěžních cílů, tedy stanovení cen, rozdělení trhů a zákazníků, jakož i výměna citlivých obchodních informací, nelze se domnívat, že zásahy poradenské společnosti v tomto postavení byly jen okrajovými službami bez vztahu k povinnostem sjednaným výrobci a k omezením hospodářské soutěže, které z toho vyplývají.

(viz body 26, 27, 30, 33, 35, 38, 39)

2.        Zásadu legality trestných činů a trestů nelze vykládat tak, že vylučuje postupné objasňování pravidel trestní odpovědnosti prostřednictvím soudního výkladu každého jednotlivého případu za podmínky, že výsledek je přiměřeně předvídatelný v době, kdy došlo k protiprávnímu jednání, zejména s ohledem na výklad použitý v dané době v judikatuře týkající se dotčeného právního ustanovení.

Dosah pojmu „předvídatelnost“ do značné míry závisí na obsahu textu, o nějž se jedná, oblasti, kterou pokrývá, jakož i na množství a postavení jeho adresátů. Předvídatelnost zákona nebrání tomu, aby dotyčná osoba byla přiměna obstarat si odbornou radu pro přiměřené posouzení důsledků, jež mohou za okolností konkrétního případu z daného jednání vyplývat. To platí zvláště pro výdělečně činné osoby, které musejí při výkonu svého povolání prokazovat značnou obezřetnost. Lze od nich rovněž očekávat, že zvlášť pečlivě vyhodnotí rizika spojená s výkonem jejich činnosti.

(viz body 41, 42)

3.        I když má bod 13 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 v zásadě za cíl použít jako výchozí bod pro výpočet pokuty uložené podniku částku, která odráží hospodářský význam protiprávního jednání a relativní váhu tohoto podniku v protiprávním jednání, může se Komise odchýlit od metodologie výpočtu pokut stanovené pokyny z roku 2006 tím, že na základě bodu 37 těchto pokynů stanoví základní částku uložených pokut paušálně v případě, že trhy dotčenými konstatovanými protiprávními jednáními jsou trhy, na kterých podnik, který aktivně přispíval k protiprávnímu jednání, nepůsobí, takže žádná část obratu dosaženého tímto podnikem nemůže pocházet z výrobků, jež jsou předmětem uvedených protiprávních jednání.

(viz body 64, 66–67)

4.        Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 68)

5.        Pokud jde o soudní přezkum rozhodnutí Komise ukládajících pokutu nebo penále za porušení pravidel hospodářské soutěže, unijní soud kromě přezkumu legality stanoveného v článku 253 SFEU disponuje pravomocí přezkumu v plné jurisdikci, jež mu byla přiznána článkem 31 nařízení č. 1/2003 v souladu s článkem 261 SFEU a která ho opravňuje nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uložené pokuty nebo penále tedy zrušit, snížit nebo zvýšit.

Výkon pravomoci přezkumu v plné jurisdikci však není rovnocenný přezkumu z úřední povinnosti a řízení před unijními soudy má spornou povahu. S výjimkou důvodů veřejného pořádku, které je soud povinen uplatnit i bez návrhu, tedy náleží navrhovateli, aby vznesl důvody proti spornému rozhodnutí a na podporu těchto důvodů předložil důkazy.

Naopak za účelem splnění požadavků zásady účinné právní ochrany zakotvené v čl. 47 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, a vzhledem k čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, musí unijní soud při výkonu pravomocí stanovených v článcích 261 SFEU a 263 SFEU přezkoumat všechny právní i skutkové výhrady směřující k prokázání, že částka pokuty neodpovídá závažnosti a době trvání protiprávního jednání.

(viz body 74–76)