Věc T-383/03

(částečné zveřejnění)

Hynix Semiconductor Inc.

v.

Rada Evropské unie

„Důvěrnost – Zpochybnění“

Shrnutí usnesení

1.      Řízení – Vedlejší účastenství – Předání procesních podání vedlejším účastníkům – Odchylka – Důvěrné zacházení – Žádost o důvěrné zacházení – Podmínky – Upřesnění – Odůvodnění

(Článek 116 odst. 2 jednacího řádu Soudu)

2.      Řízení – Vedlejší účastenství – Předání procesních podání vedlejším účastníkům – Odchylka – Důvěrné zacházení – Žádost o důvěrné zacházení – Přezkum předsedou v případě zpochybnění – Ověření tajné nebo důvěrné povahy – Vyvážení zájmů

(Článek 116 odst. 2 jednacího řádu Soudu;článek 29 nařízení Rady č. 2026/97)

3.      Řízení – Vedlejší účastenství – Předání procesních podání vedlejším účastníkům – Odchylka – Důvěrné zacházení – Informace převzatá několikrát v procesních podáních – Nutnost, aby se žádost o důvěrné zacházení týkala všech relevantních částí

4.      Řízení – Vedlejší účastenství – Předání procesních podání vedlejším účastníkům – Odchylka – Důvěrné zacházení – Informace, které nemohou být považovány za tajné nebo důvěrné

5.      Řízení – Vedlejší účastenství – Předání procesních podání vedlejším účastníkům – Odchylka – Důvěrné zacházení – Informace, které mohou být považovány za tajné nebo důvěrné

6.      Řízení – Vedlejší účastenství – Předání procesních podání vedlejším účastníkům – Odchylka – Důvěrné zacházení – Žádost o důvěrné zacházení týkající se skutečně tajných nebo důvěrných informací, které jsou však nezbytné pro výkon procesních práv vedlejších účastníků – Zamítnutí

1.      Článek 116 odst. 2 jednacího řádu Soudu stanoví jako zásadu, že všechna procesní podání doručená účastníkům řízení musí být předána vedlejším účastníkům, a umožňuje pouze výjimečně vyloučit z takového předání některé tajné nebo důvěrné písemnosti nebo informace

Je věcí účastníka řízení, který předloží žádost o důvěrné zacházení, upřesnit písemnosti nebo informace, kterých se tato žádost týká, a řádně odůvodnit jejich důvěrnou povahu.

Požadavek přesnosti nesplňuje žádost o důvěrné zacházení, která nikde neupřesňuje informace, které požaduje vyloučit z předání procesních podání vedlejším účastníkům, zatímco posledně uvedení musí být schopni tyto informace identifikovat způsobem, který jim umožňuje uplatnit připomínky k jejich důvěrnosti a k nezbytnosti, která by mohla existovat, aby jim byly předány.

Požadavek odůvodnění, je třeba posoudit s ohledem na samotnou povahu každé z uvedených písemností a informací. Může být stanoven rozdíl mezi takovými informacemi, které jsou pojmově tajné, jakými jsou tajemství obchodního, soutěžního, finančního nebo účetního charakteru nebo důvěrnými informacemi, jakými jsou informace čistě interní, a ostatními písemnostmi nebo informacemi, které mohou mít tajnou nebo důvěrnou povahu z důvodu, který náleží prokázat žadateli.

Co se týká informací, sestávajících z čísel nebo přesných údajů obchodního, soutěžního a finančního charakteru, stačí je pro splnění požadavku odůvodnění krátce popsat s uvedením, zda jsou, podle případu, tajné nebo důvěrné povahy.

(viz body 17–18, 31–32, 34–35)

2.      Pokud účastník řízení předloží žádost podle čl. 116 odst. 2 druhé věty jednacího řádu Soudu, je věcí předsedy, aby rozhodl výlučně o písemnostech a informacích, jejichž důvěrnost je zpochybňována jiným účastníkem řízení nebo vedlejším účastníkem. Pokud totiž není žádost zpochybněna, není namístě o ní rozhodnout.

Pokud je předseda vyzván k rozhodnutí, přísluší mu, aby nejprve přezkoumal, zda písemnosti a informace, jejichž důvěrnost je zpochybňována, jsou tajné nebo důvěrné. Při tomto přezkumu nemůže být předseda vázán dohodou o důvěrnosti, kterou mohla žadatelka uzavřít s třetí osobou ve sporu ohledně písemností nebo informací, které se této třetí osoby týkají a jsou obsaženy v písemných podáních. Předseda nemůže být dále vázán skutečností, že některé písemnosti a informace byly předmětem důvěrného zacházení v průběhu správního řízení před Komisí vedoucího k přijetí napadeného aktu. Přísluší mu naopak přezkoumat, zda dotčená písemnost nebo informace je skutečně tajná nebo důvěrná.

V rozsahu, v němž mají spory za předmět akt přijatý na základě nařízení č. 2026/97 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Společenství, se může jevit jako relevantní vzít v úvahu skutečnost, že v rámci správního řízení vedoucího k přijetí tohoto aktu, orgány, kterým byla předložena řádně odůvodněná žádost, souhlasily s tím, že s písemnostmi nebo informacemi předanými účastníkem řízení bude zacházeno jako s důvěrnými nebo jako s důvěrně poskytnutými na základě článku 29 tohoto nařízení.

Pokud jej jeho přezkum přivede k závěru, že některé z písemností a informací, jejichž důvěrnost je zpochybňována, jsou tajné nebo důvěrné, je věcí předsedy následně provést posouzení a zvážení dotčených zájmů pro každou z těchto informací nebo písemností. V tomto ohledu se posouzení podmínek, za kterých je možné použít výjimku upravenou v čl. 116 odst. 2 druhé větě jednacího řádu, liší podle toho, zda je důvěrné zacházení požadováno v zájmu žadatelky nebo v zájmu třetí osoby ve sporu.

Je-li důvěrné zacházení požadováno v zájmu žadatelky, toto posouzení provede předseda pro každou písemnost nebo informaci, které se žádost týká, za účelem vyvážení oprávněného zájmu tohoto účastníka řízení zabránit tomu, aby nebyla způsobena závažná újma jeho zájmům, a stejně tak oprávněných zájmů vedlejších účastníků mít k dispozici informace nezbytné k výkonu jejich procesních práv.

Je-li důvěrné zacházení požadováno v zájmu třetí osoby ve sporu, toto posouzení provede předseda pro každou písemnost nebo informaci, které se žádost týká, za účelem vyvážení zájmu této třetí osoby na tom, aby tajné nebo důvěrné písemnosti nebo informace, které se jí týkají, byly chráněny, a zájmu vedlejších účastníků mít k dispozici informace nezbytné k výkonu jejich procesních práv.

V každém případě si musí žadatelka uvědomit s ohledem na kontradiktorní a veřejný charakter soudního řízení možnost, že některé z tajných nebo důvěrných písemností nebo informací, které zamýšlela vložit do spisu, se ukáží jako nezbytné k výkonu procesních práv vedlejších účastníků, a proto jim musí být předány.

Konečně není relevantní, že vedlejší účastník navrhuje, že přijme závazek nezpřístupňovat písemnosti nebo informace, kterých se týká žádost o vyloučení z předání procesních podání, a používat je jen pro účely svého vedlejšího účastenství. Je totiž v každém případě věcí účastníků řízení a vedlejších účastníků používat procesní podání, která jim jsou předána, výlučně pro účely výkonu jejich odpovídajících procesních práv.

(viz body 36, 38–47, 83)

3.      Pokud je určitá informace převzata několikrát v procesních podáních a účastník řízení opomene požádat o důvěrné zacházení pro každou z částí, ve které je obsažena, takže je tato informace v každém případě sdělena vedlejším účastníkům, žádost, která se jí týká, musí být zamítnuta vzhledem ke své neužitečnosti.

Pokud žalobní odpověď a procesní podání, která jsou k ní připojena, obsahují velké množství stran a pokud se žádost o důvěrné zacházení týká velkého množství informací, není možné systematicky zjišťovat, zda každá z těchto informací, kterých se žádost týká, je uvedena v jiných částech procesních podání než v částech uvedených žadatelkou. V důsledku toho je zřejmé, že důvěrné zacházení s některými informacemi bude způsobovat účinky jen potud, pokud se následně neukáže, že některé z informací, které jsou předmětem důvěrného zacházení, jsou převzaty v částech procesních podání předaných vedlejším účastníkům.

(viz body 49–53)

4.      Informace nejsou tajné nebo důvěrné, pokud se týkají buď vedlejších účastníků a jsou jim nutně známy, jsou přístupné široké veřejnosti nebo odborným kruhům, vyplývají nebo se dají vyvodit z informací, které již vedlejší účastníci znají nebo které jim budou předány, proto, že nevykazují dostatečný stupeň zvláštnosti nebo přesnosti, nebo jsou starší než pět let, a mohou být tedy považovány za historické, s výhradou toho, že žadatelka prokáže, že i přes jejich zastaralost představují tyto informace stále zásadní znaky jejího obchodního postavení nebo postavení třetí dotčené osoby nebo jsou stále způsobilé udržovat vedlejší účastníky v pochybnosti, pokud jde o strategická rozhodnutí, která byla nebo mají být přijata žadatelkou, a nesdělují jim obsah těchto rozhodnutí. Naproti tomu za informace, se kterými byly vedlejší účastníci legálně seznámeni, nemohou být považovány takové informace, jejichž důvěrné zacházení žadatelka žádala již od počátku, včas uplatnila, že k jejich předání vedlejším účastníkům došlo na základě věcného omylu z její strany, a žádala, aby jim bylo nařízeno písemnost, která je obsahovala, Soudu vrátit.

(viz body 54–60, 75, 88, 90)

5.      Tajnou povahu vykazují některé číselné nebo technické informace týkající se obchodní politiky a soutěžního postavení žadatelky nebo třetí osoby, které se jí týkají, jako jsou informace, které se týkají finanční situace žadatelky nebo závazků uzavřených žadatelkou ohledně této věci s třetími osobami ve sporu v rozsahu, v němž jsou zvláštní, přesné a nedávné.

Důvěrnou povahu mohou vykazovat ostatní písemnosti nebo informace, u kterých žadatelka řádně vysvětlila důvody, proč tomu tak v projednávaném případě je. Tyto důvody mohou spočívat zejména ve skutečnosti, že tato písemnost představuje nedělitelný soubor zvláštních, přesných a nedávných obchodních informací, které pojmově představují obchodní tajemství žadatelky, a posouzení týkající se tohoto obchodního tajemství provedená důvěrně. To, že některé písemnosti musí být výjimečně považovány za důvěrné v plném rozsahu, může odůvodnit skutečnost, že se týkají zejména vysoce důvěrného strategického a finančního plánu pokrývajícího nadcházející období.

(viz body 62–67, 86)

6.      Žádost týkající se tajných nebo důvěrných informací, které se zdají být nezbytnými k výkonu procesních práv vedlejších účastníků, musí být zamítnuta. Kdyby je totiž posledně uvedení neznali, nadarmo by se zabývali žalobními důvody, které se jich týkají.

Naopak tajné nebo důvěrné informace se nemohou jevit jako nezbytné k výkonu procesních práv vedlejších účastníků, pokud z nich existuje syntéza v písemných podáních účastníků řízení a jiné informace obsažené ve spisu o nich mimoto poskytují dostatečný přehled.

(viz body 70–73)