Věc T‑396/11

ultra air GmbH

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Společenství ultrafilter international – Absolutní důvod pro zamítnutí – Článek 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 – Zneužití práva“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 30. května 2013

1.      Ochranná známka Společenství – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Návrh na prohlášení neplatnosti – Přípustnost – Podmínky – Právní zájem na podání návrhu

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 56 odst. 1 písm. a)]

2.      Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Samostatný přezkum jednotlivých důvodů pro zamítnutí – Výklad důvodů pro zamítnutí ve světle obecného zájmu, na němž stojí každý z nich

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b) a c)]

3.      Ochranná známka Společenství – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Návrh na prohlášení neplatnosti – Přípustnost – Zneužití práva – Neexistence vlivu

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 52 odst. 1 písm. a) a čl. 56 odst. 1 písm. a)]

4.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Možnost Tribunálu změnit napadené rozhodnutí – Meze

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 65 odst. 3)

1.      Návrh na prohlášení neplatnosti na základě čl. 56 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství spadá pod správní řízení, a nikoli pod soudní řízení.

Článek 56 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 stanoví, že návrh na prohlášení neplatnosti založený na absolutním důvodu neplatnosti může podat každá fyzická nebo právnická osoba nebo skupina nebo subjekt vytvořené k zastupování zájmů výrobců, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, mají-li procesní způsobilost. Naproti tomu čl. 56 odst. 1 písm. b) a c) téhož nařízení, týkající se návrhů na prohlášení neplatnosti založených na relativním důvodu neplatnosti, právo podat takový návrh vyhrazuje určitým určeným osobám, které mají právní zájem na podání návrhu. Z uspořádání tohoto článku tedy vyplývá, že zákonodárce zamýšlel omezit okruh osob, které mohou podat návrh na prohlášení neplatnosti v druhém případě, avšak nikoli v prvním případě.

Zatímco relativní důvody pro zamítnutí zápisu chrání zájmy majitelů určitých starších práv, absolutní důvody pro zamítnutí zápisu chrání obecný zájem, který je jejich základem, což vysvětluje, že čl. 56 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 od navrhovatele nevyžaduje, aby prokázal právní zájem na podání návrhu.

(viz body 16-18)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 19)

3.      Předmětem správního řízení stanoveného v čl. 56 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství ve spojení s čl. 52 odst. 1 písm. a) téhož nařízení je zejména umožnit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), aby přezkoumal platnost zápisu ochranné známky a přijal stanovisko, které měl případně přijmout z úřední povinnosti na základě čl. 37 odst. 1 nařízení č. 207/2009.

V tomto kontextu musí Úřad posoudit, zda je přezkoumávaná ochranná známka popisná nebo postrádá rozlišovací způsobilost, aniž by rozsah poslání, které Úřad má, pokud jde o obecné zájmy, na nichž stojí čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 56 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009, mohl být dotčen důvody nebo dřívějším chováním osoby, která podala návrh na prohlášení neplatnosti. Jelikož se Úřad při použití předmětných ustanovení v rámci řízení o prohlášení neplatnosti nevyjadřuje k otázce, zda má právo majitele ochranné známky přednost před právem osoby, která podala návrh na prohlášení neplatnosti, ale ověřuje, že právo majitele ochranné známky bylo platně založeno s ohledem na pravidla upravující její zápisnou způsobilost, nemůže se jednat o „zneužití práva“ ze strany osoby, která podala návrh na prohlášení neplatnosti.

Skutečnost, že osoba požadující prohlášení neplatnosti může podat svůj návrh za účelem umístit později na své výrobky předmětné označení, tak odpovídá právě obecnému zájmu disponibility a volného užívání chráněnému čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009. Taková okolnost nemůže tudíž v žádném případě představovat zneužití práva. Toto posouzení potvrzuje čl. 52 odst. 1 nařízení č. 207/2009, podle něhož lze ochrannou známku Společenství prohlásit za neplatnou rovněž na základě protinávrhu v řízení o porušení, což předpokládá, že žalovaný v rámci tohoto řízení může dosáhnout prohlášení neplatnosti i v případě, že užíval předmětnou ochrannou známku a má v úmyslu ji nadále užívat.

(viz body 20-22)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 29)