Věc T-341/07

Jose Maria Sison

v.

Rada Evropské unie

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Společný postoj 2001/931/SZBP a nařízení (ES) č. 2580/2001– Žaloba na neplatnost – Úprava návrhových žádání – Soudní přezkum – Odůvodnění – Podmínky provedení opatření Společenství směřujícího ke zmrazení finančních prostředků“

Shrnutí rozsudku

1.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí o zmrazení prostředků přijaté vůči některým osobám a subjektům podezřelým z teroristické činnosti

(Článek 253 ES; společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 6; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 3)

2.      Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Chybějící nebo nedostatečné odůvodnění – Žalobní důvod odlišný od žalobního důvodu týkajícího se legality napadeného aktu po meritorní stránce

(Články 230 ES a 253 ES)

3.      Evropská unie – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 3)

4.      Evropská unie – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků

(Společný postoj Rady 2001/931, první bod odůvodnění a čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 3)

5.      Evropská unie – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4 a 6; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 3)

1.      Jak odůvodnění původního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků, tak odůvodnění následných rozhodnutí se musí týkat nejen zákonných podmínek použití nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu, zejména existence vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušným orgánem, ale rovněž specifických a konkrétních důvodů, na základě kterých se Rada při výkonu své diskreční posuzovací pravomoci domnívá, že dotyčná osoba musí být předmětem opatření směřujícího ke zmrazení finančních prostředků.

Krom toho z čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, na který odkazuje rovněž čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001, vyplývá, že musí-li následným rozhodnutím o zmrazení finančních prostředků předcházet prověření situace dotyčné osoby, je to za účelem ubezpečení se, že trvají důvody pro její ponechání na sporném seznamu, případně na základě nových informací nebo důkazů. Pokud je však odůvodnění následného rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků v podstatě stejné jako odůvodnění již uplatněné při příležitosti předcházejícího rozhodnutí, může za tímto účelem postačovat pouhé prohlášení, zejména jestliže dotčená osoba je skupinou nebo subjektem.

V tomto ohledu se široká posuzovací pravomoc, kterou Rada disponuje, pokud jde o skutečnosti, které mají být zohledněny za účelem přijetí nebo zachování opatření směřujícího ke zmrazení finančních prostředků, vztahuje na hodnocení hrozby, kterou může i nadále představovat osoba nebo subjekt, které v minulosti spáchaly teroristické činy, bez ohledu na přerušení této teroristické činnosti po více či méně dlouhou dobu. Za těchto podmínek nelze po Radě požadovat, aby uvedla konkrétněji, jakým způsobem zmrazení finančních prostředků žalobce konkrétním způsobem přispívá k boji proti terorismu, nebo aby předložila důkazy směřující k prokázání toho, že by dotyčný mohl využívat v budoucnu své finanční prostředky k páchání teroristických činů nebo k jejich napomáhání.

(viz body 60–62, 65–66)

2.      V rámci žaloby na neplatnost je povinnost uvést odůvodnění podstatnou formální náležitostí, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která spadá pod legalitu sporného aktu po meritorní stránce. Zpochybnění opodstatněnosti tohoto odůvodnění tak nemůže být přezkoumáno ve fázi přezkumu dodržení podmínky stanovené v článku 253 ES.

(viz bod 67)

3.      V rámci přijetí rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků na základě nařízení č. 2580/2001 a společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu zasílá Rada osobám, kterých se toto rozhodnutí týká, jeho odůvodnění. Pokud Rada v tomto odůvodnění odkazuje na více vnitrostátních rozhodnutí, o nichž lze a priori tvrdit, že byla přijata příslušnými orgány ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje, aby následně ve své žalobní odpovědi tvrdila a na jednání potvrdila, že napadené rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků bylo, s ohledem na posledně uvedené ustanovení, založeno pouze na některých z těchto vnitrostátních rozhodnutí, rovnají se taková vysvětlení soudnímu přiznání, ze kterého musí mít prospěch žalobce, jelikož nejsou zjevně neslučitelná se samotným zněním dotčeného rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků.

(viz body 100–103)

4.      Pro výklad dosahu ustanovení práva Společenství je třeba vzít současně v úvahu jeho znění, kontext a cíle. S ohledem jak na znění, kontext a cíle relevantních ustanovení společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (viz zejména bod 1 odůvodnění tohoto společného postoje) a nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu, tak na prvořadou úlohu vnitrostátních orgánů v postupech směřujících ke zmrazení finančních prostředků stanovenou v čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení musí být rozhodnutí o „zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání“ k tomu, aby mohlo být platně Radou uplatňováno, přijato v rámci vnitrostátního řízení týkajícího se přímo a v první řadě uložení preventivního nebo represivního opatření dotyčné osobě na základě boje proti terorismu a z důvodu její účasti na něm. Tento požadavek nesplňuje rozhodnutí vnitrostátního soudního orgánu, který o možné účasti dotyčné osoby na takové činnosti rozhoduje pouze akcesoricky a na základě námitky v průběhu řízení například v rámci zpochybnění jejích občanských práv a povinností.

(viz body 110–111)

5.      Jestliže Rada zamýšlí přijmout nebo po prověření ponechat v platnosti opatření směřující ke zmrazení finančních prostředků podle nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu na základě vnitrostátního rozhodnutí o „zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání“ pro teroristický čin, nemůže odhlédnout od dalšího vývoje těchto šetření nebo stíhání. Může se tak stát, že šetření policie nebo bezpečnostních složek bude ukončeno, aniž by pokračovalo řízením před soudem, jelikož neumožnilo shromáždit dostatečné důkazy, nebo že v rámci soudního vyšetřování došlo z týchž důvodů k zastavení vyšetřování. Stejně tak rozhodnutí o zahájení stíhání může vyústit v zastavení tohoto stíhání nebo ve zproštění obžaloby v trestním řízení. Bylo by nepřípustné, aby Rada nezohlednila takové poznatky, které jsou součástí veškerých rozhodných údajů, jež musí být při posuzování situace vzaty v úvahu. Pokud by bylo rozhodnuto jinak, byla by Radě a členským státům poskytnuta mimořádná pravomoc zmrazit s konečnou platností finanční prostředky osoby mimo jakoukoliv soudní kontrolu a zcela nezávisle na výsledku případně probíhajících soudních řízení.

(viz bod 116)