Language of document : ECLI:EU:T:2014:57

Věc T‑644/13 R

Serco Belgium a další

v.

Evropská komise

„Řízení o předběžných opatřeních – Veřejné zakázky – Nabídkové řízení – Odmítnutí nabídky podané účastníkem nabídkového řízení – Návrh na odklad vykonatelnosti – Fumus boni juris“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních) ze dne 4. února 2014

1.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky pro přiznání – Fumus boni juris – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Kumulativní charakter – Zvážení všech dotčených zájmů – Pořadí přezkumu a způsob ověřování – Posuzovací pravomoc soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních

(Článek 256 odst. 1, SFEU, 278 SFEU a 279 SFEU; (Jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 2)

2.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky pro přiznání – Fumus boni juris – Prima facie posouzení důvodů uvedených na podporu hlavní žaloby – Žaloba proti rozhodnutí Komise, kterým byla odmítnuta nabídka uchazeče o veřejnou zakázku – Řízení o předběžných opatřeních ve věcech týkajících se veřejných zakázek – Cíl – Účinná soudní ochrana

(Článek 256 odst. 1, SFEU, 278 SFEU a 279 SFEU; (Jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 1); (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18); (Směrnice Rady 89/665, první až pátý bod odůvodnění a čl. 2 odst. 1); nařízení Komise č. 1268/2012, čtyřicátý bod odůvodnění)

3.      Veřejné zakázky Evropské unie – Uzavření smlouvy na základě zadávacího řízení – Kritéria pro výběr – Hodnocení způsobilosti uchazečů poskytnout vymezené služby – Zadávací kritéria – Srovnávací hodnocení charakteristik a zvláštního přínosu jednotlivých nabídek

(Nařízení Komise č. 1268/2012, čl. 146 až 149)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 15 až 17)

2.      V kontextu veřejných zakázek je třeba zohlednit zvláštní úlohu, kterou má řízení o předběžných opatřeních v zadávacích řízeních. Za tímto účelem je třeba zohlednit i právní rámec pro zadávací řízení pořádaná veřejnými zadavateli členských států zavedený unijním zákonodárcem. Jak konkrétně uvádí bod 40 nařízení č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, hmotněprávní předpisy k zadávání veřejných zakázek by konkrétně měly vycházet ze směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

Jak navíc uvádí první až třetí bod odůvodnění směrnice 89/665 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, k zajištění účinného uplatňování těchto předpisů považoval zákonodárce za nezbytné zavést soubor procesních pravidel, která by poskytovala rychlé opravné prostředky ve stadiu, kdy lze ještě protiprávní jednání smysluplně napravit. Předběžná opatření mají vzhledem ke krátkému trvání zadávacích řízení takový význam, že zákonodárce považoval za vhodné zajistit prostřednictvím čl. 2 odst. 1 směrnice 89/665 dostupnost předběžných opatření u zadávacích řízení, jež spadají do pravomoci členských států, nehledě na to, zda byla předtím ve věci podána žaloba. Jak je dále patrné z druhého, třetího a pátého bodu odůvodnění a z čl. 2 odst. 1 směrnice 89/665, předběžná opatření jsou ve zvláštním kontextu zadávacích řízení pokládána nejen za prostředek k přerušení zadávacího řízení, ale přinejmenším do stejné míry za prostředek k nápravě zjevného protiprávního jednání, o němž by jinak bylo rozhodováno v řízení ve věci samé.

I když taková konstatování nejsou s to zpochybnit použitelnost čl. 104 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, který provádí články 278 SFEU a 279 SFEU a vyžaduje, aby byla žaloba v hlavní věci vznesena před podáním návrhu na předběžné opatření, je třeba je zohlednit z důvodu, že účelem předběžných opatření podle hlavy III jednacího řádu Tribunálu, je stejně jako na vnitrostátní úrovni zajistit v zadávacích řízeních účinnou soudní ochranu, pokud jde o uplatňování předpisů pro zadávání veřejných zakázek vztahujících se na unijní orgány a subjekty, jež v podstatě vycházejí ze směrnice 2004/18. S tím dále souvisí i skutečnost, že ačkoli soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních není povinen provést v řízení o předběžných opatřeních tak důkladné posouzení jako v řízení ve věci samé, tento závěr nelze vykládat tak, že je důkladné posouzení zcela zakázáno.

Je proto třeba zkoumat, zda žalobci předložili dostatečné důkazy, aby byla stran jejich tvrzení splněna podmínka fumus boni juris v tom smyslu, že tato tvrzení vyvolávají vážné podezření, že napadené rozhodnutí týkající se veřejných zakázek trpí právní vadou.

(viz body 18 až 23)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 30)