ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
23. listopadu 2023(*)
„Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Nařízení (EU) č. 952/2013 – Článek 42 odst. 1 – Povinnost členských států stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení celních předpisů – Nesprávné prohlášení o zemi původu dovezeného zboží – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví pokutu ve výši 50 % celního nedoplatku – Zásada proporcionality“
Ve věci C‑653/22,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Fővárosi Törvényszék (Městský soud v Budapešti, Maďarsko) ze dne 10. října 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 18. října 2022, v řízení
J. P. Mali Kerékpárgyártó és Forgalmazó Kft.
proti
Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága,
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení: C. Lycourgos (zpravodaj), předseda senátu, O. Spineanu-Matei, J.-C. Bonichot, S. Rodin a L. S. Rossi, soudci,
generální advokát: P. Pikamäe,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za maďarskou vládu: M. Z. Fehér a K. Szíjjártó, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi: V. Bottka a F. Moro, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. 2013, L 269, s. 1).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností J. P. Mali Kerékpárgyártó és Forgalmazó Kft. (dále jen „J. P. Mali“) a Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága (Odvolací ředitelství státní daňové a celní správy, Maďarsko) (dále jen „odvolací ředitelství“) ve věci pokuty uložené společnosti J. P. Mali z důvodu nesprávného prohlášení o zemi původu dovezeného zboží.
Právní rámec
Unijní právo
3 Body 9 a 38 odůvodnění nařízení č. 952/2013 uvádějí:
„(9) Unie je založena na celní unii. Je žádoucí, aby se v zájmu hospodářských subjektů i celních orgánů v Unii platné celní předpisy zahrnuly do jednoho kodexu. Vycházeje z myšlenky vnitřního trhu by měl uvedený kodex obsahovat obecná pravidla a postupy, které zajistí provádění tarifních opatření a dalších opatření společné politiky zaváděných na úrovni Unie v rámci obchodu se zbožím mezi Unií a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie […].
[…]
(38) V případech, kdy celní dluh vznikne nedodržením celních předpisů, je vhodné vzít v úvahu dobrou víru dotyčné osoby a co nejvíce snížit dopad nedbalosti ze strany dlužníka.“
4 Článek 15 tohoto nařízení, nadepsaný „Poskytování informací celním orgánům“, stanoví:
„1. Každá osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit nebo na celních kontrolách, poskytne celním orgánům na jejich žádost a v jakémkoli stanoveném termínu všechny potřebné doklady a informace v náležité podobě a veškerou pomoc nezbytnou pro splnění těchto formalit nebo provedení kontrol.
2. Podáním celního prohlášení […] se dotyčná osoba stává odpovědnou:
a) za správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení […];
b) za pravost, správnost a platnost dokladu podporujícího prohlášení […];
[…]
Jestliže prohlášení […] poskytuje celní zástupce dotyčné osoby […], je povinnostmi uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce vázán i celní zástupce.“
5 Článek 42 uvedeného nařízení, nadepsaný „Uplatnění sankcí“, v odstavci 1 stanoví:
„Každý členský stát stanoví sankce za porušení celních předpisů. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“
6 Článek 79 téhož nařízení, nadepsaný „Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek“, stanoví:
„1. U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním:
a) některé z povinností stanovených v celních předpisech pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, […]
[…]
3. V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) je dlužníkem:
a) každá osoba, která měla splnit dané povinnosti;
[…]“
7 Článek 124 nařízení č. 952/2013, nadepsaný „Zánik“, stanoví:
„1. Aniž jsou dotčeny platné právní předpisy týkající se nevybrání částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu v případě soudně prohlášené nesolventnosti dlužníka, povinnost zaplatit celní dluh při dovozu nebo vývozu zaniká:
[…]
b) zaplacením částky dovozního nebo vývozního cla;
[…]
h) vznikl-li celní dluh podle článků 79 nebo 82 a jsou-li splněny tyto podmínky:
i) nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, neměly zásadní vliv na správné provádění daného celního režimu a nebyly pokusem o klamavé jednání;
ii) veškeré formality nezbytné k nápravě situace zboží jsou následně splněny;
[…]
k) vznikl-li celní dluh s výhradou odstavce 6 podle článku 79 a celním orgánům je náležitě prokázáno, že zboží nebylo použito nebo spotřebováno a opustilo celní území Unie.
[…]
6. V případě uvedeném v odst. 1 písm. k) povinnost zaplatit celní dluh nezaniká u osoby nebo osob, které se pokusily o klamavé jednání.
[…]“
Maďarské právo
8 Ustanovení § 2 bodu 6 az uniós vámjog végrehajtásáról szóló 2017. évi CLII. törvény (Vámtörvény) (zákon č. CLII z roku 2017 o provádění celního práva Unie), ve znění účinném v době přijetí správního rozhodnutí, které je předmětem sporu v původním řízení (dále jen „celní zákon“), definoval pojem „celní nedoplatek“ následovně:
„rozdíl mezi částkou vzniklého cla a jiných poplatků a nižší částkou oznámeného cla a jiných poplatků, jakož i částkou vzniklého, ale neoznámeného cla a jiných poplatků, pokud k tomu nedošlo v důsledku porušení zákona nebo nesprávného posouzení údajů, které mají celní orgány k dispozici, s výjimkou případů přijetí bez ověření; […]“
9 Tato definice byla s účinkem od 28. července 2022 změněna následovně:
„rozdíl mezi částkou vzniklého cla a jiných poplatků a nižší částkou oznámeného cla a jiných poplatků, jakož i částkou vzniklého, ale neoznámeného cla a jiných poplatků, pokud k tomu nedošlo v důsledku porušení zákona nebo nesprávného posouzení údajů, které mají celní orgány k dispozici, s výjimkou případů přijetí bez ověření, přičemž se upřesňuje, že […] za celní nedoplatky se ovšem nepovažují celní dluhy, které zanikly v souladu s čl. 124 odst. 1 písm. h) nebo k) [nařízení č. 952/2013] ani celní dluhy nižší než 10 eur vzniklé v důsledku porušení právní úpravy celního dohledu nebo aktů celní správy.“
10 Ustanovení § 84 celního zákona stanoví:
„1. […]
a) Příslušný celní orgán uloží celní pokutu ve správním řízení z porušení předpisů v případě přestupků týkajících se podávání celních prohlášení ke zboží, správnosti údajů v celním prohlášení ke zboží, […]
[…]
2. […]
a) aa)Přestupek uvedený v odst. 1 písm. a) se považuje za spáchaný zejména tehdy, pokud deklarant v okamžiku podání celního prohlášení […] nezajistí správnost a úplnost údajů uvedených v celním prohlášení […].
8. Pokud přestupky uvedené v odstavci 1 nebo s nimi související pochybení vedou ke vzniku celního nedoplatku, uloží se pokuta ve výši 50 % celního nedoplatku, s výhradou odstavců 12 a 13 tohoto ustanovení, § 85 odst. 1, 3 a 4 a § 86.
[…]
10. Pokud přestupky uvedené v odstavci 1 nebo s nimi související pochybení nevedou ke vzniku celního nedoplatku, s výhradou odstavců 12 a 13 tohoto ustanovení, § 85 odst. 1, 3 a 4 a § 86, uloží se celní pokuta ve správním řízení v odpovídající výši,
a) v případě přestupku uvedeného v odst. 1 písm. a) až do výše 100 000 [maďarských forintů (HUF) (přibližně 270 eur)] pro fyzickou osobu a až do výše 500 000 HUF [(přibližně 1 350 eur)] pro jakoukoli jinou osobu,
[…]“
11 Ustanovení § 85 tohoto zákona stanoví:
„1. Jestliže celní orgán zjistí, že:
a) přestupek nebo související opomenutí nebyly spáchány paděláním nebo zničením dokladů, účetních knih nebo záznamů,
b) v důsledku přestupku nebo opomenutí nevznikl žádný celní nedoplatek nebo výsledný celní nedoplatek vznikl, ale nepřesahuje částku 30 000 HUF [přibližně 80 eur] v případě fyzické osoby nebo 150 000 HUF [přibližně 400 eur] v případě právnické osoby, a
c) dotyčná osoba se dopustila některého z přestupků nebo opomenutí uvedených v § 84 odst. 1 poprvé v období jednoho roku přrdcházejícímu zjištění daného přestupku nebo opomenutí,
upustí celní orgán od uložení pokuty a zašle dotyčné osobě napomenutí.
[…]
3. S výjimkou ustanovení odstavce 4 nesmí být v souvislosti s předložením celního prohlášení ke zboží uložena žádná celní pokuta ve správním řízení za nesprávnost údajů uvedených v tomto prohlášení, pokud deklarant požádá o změnu celního prohlášení ke zboží […].
4. Pokud […] deklarant požádá o změnu celního prohlášení ke zboží poté, co celní orgán zahájil kontrolu po propuštění zboží, avšak před vydáním zprávy obsahující výsledky této kontroly, uloží se, na základě informací týkajících se cla a jiných poplatků poskytnutých v souvislosti s rozsahem kontroly, 50 % výše pokuty, kterou lze stanovit v souladu s § 84 odst. 8, 10 a 13 jako celní pokutu ve správním řízení, s výjimkou odstavce 1 tohoto ustanovení a § 86.“
12 Ustanovení § 86 uvedeného zákona stanoví:
„Pokud je přestupek nebo opomenutí spácháno paděláním nebo zničením dokladů, účetních knih nebo záznamů, a v důsledku toho vznikne povinnost zaplatit clo a jiné poplatky, činí výše celní pokuty ve správním řízení 200 % povinnosti zaplatit clo a jiné vzniklé poplatky. […]“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
13 Společnost J. P. Mali založená podle maďarského práva dovážela v letech 2017 a 2018 jízdní kola a díly jízdních kol pořízené od společností se sídlem v Tchaj-wanu. Její celní zástupce ZeMeX Kereskedelmi és Szállítmányozó Kft. podal za účelem propuštění tohoto zboží do volného oběhu celní prohlášení, v nichž uvedl, že uvedené zboží pochází z Tchaj-wanu.
14 Nemzeti Adó- és Vámhivatal Baranya Megyei Adó- és Vámigazgatósága (Státní daňová a celní správa, Daňové a celní ředitelství pro Baraňskou župu, Maďarsko) (dále jen „prvostupňový celní orgán“) zjistilo, že dovezená jízdní kola a díly jízdních kol ve skutečnosti pocházely z Číny, takže jejich dovoz měl podléhat výběru antidumpingového cla. Tento orgán tedy rozhodnutími ze dne 10. prosince 2020, která nabyla právní moci dne 29. prosince 2020, požadoval po společnosti J. P. Mali z důvodu jejího celního dluhu zaplacení částky 26 077 000 HUF (přibližně 70 000 eur), kterou uhradil celní zástupce této společnosti.
15 Na základě informací získaných při celní kontrole po propuštění zboží provedené u společnosti J. P. Mali měl prvostupňový celní orgán za to, že tato společnost jakožto smluvní strana transakce měla mít k dispozici informace o okolnostech nabytí dotčeného zboží. Jeho protokol o celní kontrole vycházel zejména ze zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), z níž vyplývá, že společnost se sídlem na Tchaj-wanu, která byla uvedena jako vývozce tohoto zboží, se podílela na nepravdivých prohlášeních o původu čínských dílů jízdních kol.
16 Vzhledem k tomu, že měl prvostupňový celní orgán za to, že se společnost J. P. Mali dopustila přestupku uvedeného v § 84 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) aa) celního zákona, uložil jí v souladu s § 84 odst. 8 tohoto zákona celní pokutu ve správním řízení ve výši 13 039 000 HUF (přibližně 35 000 eur).
17 Společnost J. P. Mali podala proti rozhodnutí tohoto celního orgánu odvolání k odvolacímu ředitelství. Odvolací ředitelství tuto žalobu zamítlo rozhodnutím ze dne 22. dubna 2021 z důvodu, že je povinností společnosti J. P. Mali správně deklarovat původ zboží a že jakožto prodejce jízdních kol musela znát právní předpisy upravující její činnost, včetně předpisů v oblasti antidumpingového cla, a postupovat při výběru svých smluvních partnerů, včetně vývozců do třetích zemí, s náležitou péčí. Nesprávnost údajů v celních prohlášeních je součástí obchodního rizika, které obvykle nese osoba povinná zaplatit clo.
18 Odvolací ředitelství kromě toho v tomto rozhodnutí uvedlo, že pokuta uložená společnosti J. P. Mali se zakládá na správném použití celního zákona a neporušuje unijní právo.
19 V tomto ohledu konstatovalo, že z důvodu nesprávného uvedení země původu byla celní hodnota dotčeného zboží stanovena v částce výrazně nižší, než je skutečná hodnota tohoto zboží, což vedlo ke vzniku celního nedoplatku. Odvolací ředitelství mělo za to, že podle § 2 bodu 6 a § 84 odst. 8 celního zákona vyžaduje tento únik na clu uložení pokuty ve výši 50 %, vypočtené na základě celkové částky povinnosti vyměřené celními orgány, aniž je třeba zkoumat, zda je porušení celních předpisů přičitatelné společnosti J. P. Mali. Tuto pokutu nelze prominout, jelikož nejsou splněny podmínky stanovené za tímto účelem v celním zákoně, ani snížit její výši, jelikož mezi zahájením kontroly po propuštění zboží a doručením protokolu o této kontrole nedošlo k žádné nápravě situace ze strany společnosti J. P. Mali.
20 Společnost J. P. Mali napadla rozhodnutí odvolacího ředitelství u Fővárosi Törvényszék (Městský soud v Budapešti, Maďarsko). Pokuta, která odpovídá paušální sazbě 50 % celního nedoplatku, není podle jejího tvrzení přiměřená závažnosti porušení.
21 Společnost J. P. Mali uvádí, že dovozci mají pouze omezené informace o výrobě a původu zboží a jsou v tomto ohledu závislí na údajích poskytnutých vývozci. Uvádí, že v projednávaném případě jí nezávislý veřejnoprávní subjekt, Tchajwanská obchodní komora, vydala osvědčení potvrzující údaje vývozců o původu dotčeného zboží. Má za to, že maďarské právní předpisy jsou v rozporu s unijním právem, a zejména s ustanoveními nařízení č. 952/2013 o sankcích, jelikož neumožňují zohlednit takové okolnosti a ukládají dovozci vysokou pokutu v případě porušení celních předpisů, i když mu toto porušení nelze přičítat.
22 Podle odvolacího ředitelství, žalovaného v původním řízení, není tato argumentace společnosti J. P. Mali opodstatněná. Celní zákon relevantním způsobem rozlišuje v závislosti na povaze porušení celních předpisů a jejich důsledcích. Tento zákon totiž stanoví různé sankce podle toho, zda přestupek vedl k celnímu nedoplatku, či nikoli. Kromě toho je podle ustanovení § 85 a 86 uvedeného zákona sankce upravena v závislosti na určitých faktorech poměrného vážení, a to i v případě přestupku, který vedl ke vzniku celního nedoplatku.
23 Fővárosi Törvényszék (Městský soud v Budapešti) má za to, že existují pochybnosti o slučitelnosti sankce stanovené v § 84 odst. 8 celního zákona s požadavkem přiměřenosti stanoveným v čl. 42 odst. 1 nařízení č. 952/2013.
24 Uvedený soud je toho názoru, že toto ustanovení celního zákona neumožňuje ověřit existenci jednání přičitatelného dotyčnému hospodářskému subjektu a brání tím přezkumu, zda tento hospodářský subjekt přijal veškerá nezbytná opatření, která od něj bylo možné očekávat, aby zabránil protiprávnímu jednání, v důsledku kterého vznikl celní nedoplatek.
25 Uvedený soud však poukazuje na to, že maďarský zákonodárce změnil s účinností od 28. července 2022 pojem „celní nedoplatek“ uvedený v § 2 bodě 6 celního zákona, když doplnil, že „za celní nedoplatky se ovšem nepovažují celní dluhy, které zanikly v souladu s čl. 124 odst. 1 písm. h) nebo k) [nařízení č. 952/2013], ani celní dluhy nižší než 10 eur vzniklé v důsledku porušení právní úpravy celního dohledu nebo aktů celní správy“. Touto novelou, která je okamžitě použitelná na probíhající věci, v nichž se jedná o takovou situaci, zákonodárce uznal, že pro účely stanovení výše pokuty nemohou být jednání, v jejichž důsledku dochází k porušení povinnosti předložit zboží celnímu úřadu nebo k odnětí zboží celnímu dohledu, posuzována stejným způsobem jako méně závažná porušení celních povinností.
26 Podle předkládajícího soudu je třeba určit, zda je sankce stanovená v § 84 odst. 8 celního zákona přiměřená, jelikož v projednávaném případě vývozci a Tchajwanská obchodní komora uvedli, že dotčené zboží pochází z Tchaj-wanu a skutečný původ zboží byl odhalen až na základě zprávy OLAF obdržené po podání celního prohlášení.
27 Za těchto podmínek se Fővárosi Törvényszék (Městský soud v Budapešti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Musí být nařízení [č. 952/2013] vykládáno v tom smyslu, že § 84 odst. 8 [celního zákona], který v souvislosti s celní pokutou ve správním řízení, jejíž uložení je v návaznosti na celní nedoplatek vzniklý v důsledku protiprávního jednání při opravě informací v celním prohlášení povinné, neumožňuje celním orgánům posoudit všechny okolnosti daného případu nebo jednání, které lze přičíst hospodářskému subjektu, jenž podal celní prohlášení, nýbrž kogentně nařizuje uložení celní pokuty ve správním řízení ve výši 50 % zjištěného celního nedoplatku bez ohledu na závažnost spáchaného protiprávního jednání i na posouzení a hodnocení odpovědnosti, která je tomuto hospodářskému subjektu přičitatelná, je slučitelný s požadavkem proporcionality zakotveným v čl. 42 odst. 1 [tohoto nařízení]?“
K předběžné otázce
28 Úvodem je třeba poznamenat, že článek 15 nařízení č. 952/2013 ukládá každé osobě, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, povinnost uvést v celním prohlášení správné a úplné informace.
29 Nesplnění této povinnosti představuje „porušení celních předpisů“ ve smyslu čl. 42 odst. 1 tohoto nařízení. Tento pojem se totiž nevztahuje pouze na podvodná jednání, ale zahrnuje jakékoli nesplnění unijních celních právních předpisů bez ohledu na to, zda k němu došlo úmyslně, z nedbalosti, nebo i bez jakéhokoli zaviněného jednání ze strany dotčeného hospodářského subjektu (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 4. března 2020, Schenker, C‑655/18, EU:C:2020:157, body 30 až 32 a 45, jakož i ze dne 8. června 2023, Zes Zollner Electronic, C‑640/21, EU:C:2023:457, bod 59).
30 Pokud jde o důsledky tohoto nesplnění, přísluší každému členskému státu, aby v souladu s čl. 42 odst. 1 uvedeného nařízení stanovil účinné, přiměřené a odrazující sankce, zejména v případě uvedení nesprávných informací v celním prohlášení, a to i v případech, mezi něž podle předkládajícího soudu patří věc v původním řízení, a sice v případech, které se vyznačují dobrou vírou dovozce, který se spoléhal na úřední osvědčení vydaná v zemi nebo na území mimo celní území Unie.
31 Taková sankce, jako je sankce dotčená v původním řízení, spočívající v pokutě ve správním řízení ve výši 50 % celního nedoplatku způsobeného uvedením nesprávných informací, může být považována za účinnou a odrazující ve smyslu čl. 42 odst. 1 nařízení č. 952/2013. Taková sankce totiž může podnítit hospodářské subjekty Unie k přijetí veškerých nezbytných opatření k zajištění toho, aby měly k dispozici správné informace o zboží, které dovážejí, a aby informace, které poskytují v celních prohlášeních, byly správné a úplné. Přispívá tak k dosažení cíle uvedeného v bodě 9 odůvodnění tohoto nařízení, kterým je zajištění provádění tarifních opatření a dalších opatření společné politiky týkajících se obchodu se zbožím mezi Unií a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie.
32 Pokud jde o přiměřenost dotčené sankce, je třeba připomenout, že při neexistenci harmonizace právních předpisů Unie v oblasti sankcí použitelných v případě nedodržení podmínek stanovených režimem zavedeným těmito právními předpisy mají členské státy pravomoc zvolit si sankce, které se jim jeví vhodnými. Při výkonu své pravomoci však musí dodržovat unijní právo a jeho základní zásady, a tedy i zásadu proporcionality. Podle této zásady nesmějí správní nebo represivní opatření překračovat meze toho, co je nezbytné k dosažení legitimních cílů sledovaných těmito právními předpisy, nebo být nepřiměřená vzhledem k těmto cílům (rozsudek ze dne 8. června 2023, Zes Zollner Electronic, C‑640/21, EU:C:2023:457, body 60 a 61, jakož i citovaná judikatura).
33 Uvedená zásada je pro členské státy závazná nejen, pokud jde o určení základních znaků porušení a pravidel týkajících se výše pokut, nýbrž i pokud jde o posouzení skutečností, které mohou být vzaty v úvahu pro stanovení výše pokuty (rozsudek ze dne 22. března 2017, Euro-Team a Spirál-Gép, C‑497/15 a C‑498/15, EU:C:2017:229, bod 43 a citovaná judikatura).
34 V projednávaném případě z údajů poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že maďarský zákonodárce zavedl režim sankcí za porušení celních předpisů, které stanoví pokutu ve správním řízení, jejíž výše je přímo úměrná výši celního nedoplatku způsobeného porušením.
35 Vzhledem k tomu, že pokuta ve správním řízení stanovená tímto režimem je v zásadě rovna 50 % tohoto celního nedoplatku, je výše pokuty tím vyšší, čím vyšší je uvedený celní nedoplatek, vyplývající například z nesprávného uvedení země nebo území původu zboží. Naproti tomu je výše pokuty tím nižší, čím nižší je celní nedoplatek. Navíc pokud je celní nedoplatek zanedbatelný, může to vést i k osvobození od pokuty.
36 Tato sazba 50 % se ostatně nejeví jako nepřiměřená vzhledem k významu cíle unijních celních právních předpisů, který je připomenut v bodě 31 tohoto rozsudku.
37 Taková právní úprava, o jakou se jedná v projednávané věci, kromě toho umožňuje významně zohlednit chování dotčeného hospodářského subjektu, zejména zvýšením sazby pokuty na 200 % povinnosti zaplatit clo a jiné poplatky v případě podvodného jednání a snížením sazby pokuty na 25 % celního nedoplatku, pokud tento subjekt jednal v dobré víře a v období mezi zahájením kontroly po propuštění zboží a vydáním zprávy obsahující závěry této kontroly požádá o změnu celního prohlášení s uvedením správných informací.
38 V oblasti cel taková pravidla umožňují zajistit dodržování zásady proporcionality. Konkrétně v souladu s tím, co je uvedeno v bodě 38 odůvodnění nařízení č. 952/2013, dostatečně rozlišují případy, kdy dotčený hospodářský subjekt jedná v dobré víře, a případy, kdy tomu tak není.
39 S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 42 odst. 1 nařízení č. 952/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v případě celního nedoplatku způsobeného poskytnutím nesprávných informací v celním prohlášení týkajících se zboží dovezeného do Unie stanoví pokutu ve správním řízení, jež v zásadě odpovídá 50 % tohoto celního nedoplatku a ukládá se bez ohledu na dobrou víru dotčeného hospodářského subjektu a jím přijatá opatření, jelikož tato sazba ve výši 50 % je výrazně nižší než sazba stanovená pro případ, že tento hospodářský subjekt nejedná v dobré víře, a je kromě toho značně snížena v některých situacích uvedených v této právní úpravě, včetně situace, kdy subjekt jednající v dobré víře opraví své celní prohlášení před ukončením kontroly po propuštění zboží.
K nákladům řízení
40 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
Článek 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v případě celního nedoplatku způsobeného poskytnutím nesprávných informací v celním prohlášení týkajících se zboží dovezeného do Unie stanoví pokutu ve správním řízení, jež v zásadě odpovídá 50 % tohoto celního nedoplatku a ukládá se bez ohledu na dobrou víru dotčeného hospodářského subjektu a jím přijatá opatření, jelikož tato sazba ve výši 50 % je výrazně nižší než sazba stanovená pro případ, že tento hospodářský subjekt nejedná v dobré víře, a je kromě toho značně snížena v některých situacích uvedených v této právní úpravě, včetně situace, kdy subjekt jednající v dobré víře opraví své celní prohlášení před ukončením kontroly po propuštění zboží.
Podpisy