Language of document :

Žaloba podaná dne 19. května 2011 - El Gazaerly v. Rada

(Věc T-266/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Naglaa Abdallah El Gazaerly (Londýn, Spojené království) [zástupci: D. Pannick, QC (Queen's Counsel), R. Lööf, Barrister, a M. O'Kane, Solicitor]

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

zrušit rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 63) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

zrušit nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 4), kterým se provádí rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP, v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

uložit žalované zaplacení náhrady škody ve výši 10 000 eur;

uložit žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že článek 29 SEU je nesprávným nebo nedostatečným právním základem pro vydání rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP, jelikož:

výše uvedené rozhodnutí nesleduje zahraničněpolitický cíl;

přijetí takového rozhodnutí [a nařízení Rady (EU) č. 270/2011] představuje zneužití pravomoci; a

zahrnutí žalobkyně do přílohy k rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP (a k příslušnému nařízení) se nezakládalo na racionálních důvodech.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že zahrnutí žalobkyně do působnosti rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 je v rozporu s jejím právem na účinnou soudní ochranu.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že zahrnutí žalobkyně do působnosti rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 je v rozporu se zásadou proporcionality.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že žalobkyni byla přímo v důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 způsobena škoda, kterou musí Unie nahradit.

____________